Jenže ony do jednoho pytle patří. i740 byl čip postavený tak, aby ve svůj prospěch využil tehdejší vysoké ceny pamětí. Byl postavený výhradně pro fungování na AGP a zakládal na AGP texturingu - veškeré textury tahal z operační paměti; onboard měl jen malou (a proto levnou) paměť pro frame-buffer. Počítalo se s tím, že sice bude o něco pomalejší než konkurence (brzdící AGP texturing), ale zároveň bude díky menší kapacitě paměti výrazně levnější. Jenže v době, kdy se dostal do výroby, padla cena pamětí (tehdy snad skoro na třetinu), konkurenční výhoda zmizela, jen nízký výkon zůstal. AGP stroje byly novinky - high-end, nikdo si proto do nich nechtěl kupovat pomalou grafiku, takže se z i740 stal propadák. Do PCI strojů se použít nedala (AGP texturing) a i když pár výrobců připravilo PCI verzi osazenou speciálním řadičem s vlastní texturovou pamětí, byla vlivem čipů navíc dražší a pomalejší, než konkurenční karty.

LRB se bude prodávat - ať už samostatně nebo v integrované podobě. Obě řešení si nemají co vyčítat, každé minulo cíl.

Netvrdím, že si to nemůže dovolit. Tvrdím, že žádný z produktů (ať se dostal do kterékoli fáze) nebyl úspěšný. Intel několikrát nabral lidi na vývoj samostatné grafické karty a několikrát je opět propustil. Nedá se říct, že od doby i740 má stále tentýž tým - naopak, několikrát se vyměnil.