Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
"Pomalu se ale blíží doba..."
Řekl bych, že se blíží hodně pomalu. H.264 ani po 10 letech ještě ani nestihlo pořádně proniknout do DVB-T, kde se stále vysílá převážně v MPEG-2. Jakpak se tedy bude dařit novému standardu.
Až bude nástupce předchozí generace, pak budou k nám ze západu svážet staré STB (stejně tomu bylo s DVB-T)...
Všude jinde bude záležet na tom, jak rychle zareaguje warez scéna, bylo to tak s mp3, avi, mpeg2 (DVD), x264 (mkv) ...
Problem je v tom, ze MPEG-2 i MPEG-4 vypadaji naprosto stejne, to ze neco pouziva vetsi datovy tok zakaznika nezajima, protoze to nepotrebuje vedet, a provozovatele to resit nemusi, protoze frekvence jsou volne. Jak ale ukazuje testovaci vysilani, hodne zakazniku stve fakt ze po prepnuti na kanal v MPEG-4 nevidi nekolik sekund obraz.
Tpo je holt vlastnost uspornych kompresi H.264 i H.265 to tak holt maji.
Musi se pockat na klicovy snimek (anglicky je to tusim b-frame, ale nechce se mi to hledat, mozna je nazvoslovi u 26x formatu jine a paipadne u 265 to muze byt jeste slozitejsi).
Reseni si akorat dovedu predstavit tak, ze TV bude prijimat uplne vsechny kanaly furt a uchovavat si v bufferu kus videa od posledniho klicoveho snimku. Pak by prepnuti na jiny program bylo bleskurychle.
Ale to by vyzadovalo mit v TV tunery pro kazdy multiplex a pripadne kazdy satelit - coz je prakticky nemozne.
Klucove snimky sa nazyvaju Key Frame alebo tiez Intra Frame (I-frame). Zavisi na nastaveni enkodera, ako daleko t.j. kolko sekund maximalne moze byt medzi dvoma klucovymi snimkami. Napr. Bluray disky pouzivaju iba 1 az 2 sekundy pokial sa nemylim, takze vyhladavanie a pretacanie vpred/vzad vo videu je celkom rychle. Samozrejme cim castejsie a viac I-frames obsahuje video stream tym horsia kompresia a vacsi datovy objem. Treba vzdy najst kompromis medzi prijatelnym cakanim na zobrazenie snimky napr. po preladeni satelitneho prijimaca a velkostou datoveho toku. Ja osobne nemam problem vo svojich enkodovanych H.264 videach pouzivat key frame interval 10 sekund, pricom to neznamena ze pri seekovani musim cakat 10s na zobrazenie snimky. Dekoder v TV alebo PC totiz dokaze dekodovat stream pre najdenie snimky aj ovela rychlejsie ako je prehravacia rychlost (zvycajne 24 alebo 25 fps).
Ano tak to je. Akorat dekoder pokud cte se souboru, tak tam muze nacitat a dekodovat rychelji a pak i seek je rychly. Bohuzel u TV/SAT vysilani si dekoder nacist nic dopredu nemuze, takze tam to proste trva, dokud vysilac ten I snimek neposle.
U zdroje z lokalniho media, ktery je k dispozici cely neni problem. Kdyz prepnes kanal na TV, tak dekoder si ty snimky ktere byly dodatecne nevymysli, tudiz musi cekat na klicovy snimek.
Priznam se, TV mne netankuje, beru ho za mrtve medium.
Zajima mne jen archivovani a vysledna velikost videi.
Velikost v pomeru ke kvalite. Doufam.
Zakaznika mozno datovy tok nezaujima, ale prevadzkovatelov a poskytovatelov obsahu urcite zaujima na prvom mieste - pretoze cim nizsi datovy tok, tym vacsi pocet programov mozu napchat do jedneho prenosoveho kanala/multiplexu.
Ale zajimalo by. Jen proste nevi cim to je, kdyz je zaber na vlnici se hladinu a vypada to jako kdyby byla voda poskladana z kosticek lega.
Na to aby to provozovatele zacalo zajimat je u nas prilis malo kanalu.
Pricemz v soucasne chvili to zabira stejne prenosove kanaly, lisi se jen pocet stanic ktere se vejdnou na jeden kanal. Zatim jsou tam 4.
Tohle se bude resit az bude cim zaplnit pasmo, tudiz k MPEG-4 DVB-T vysilani neni zatim skutecny duvod.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.