Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Dobře, známe TDP, tedy doporučení Intelu na chlazení. Jaká je spotřeba elektřiny? Ta může být klidně 5 W, pokud se většina tepla uchladí pasivně samotným čipem. Jednoduše TDP neurčuje spotřebu elektřiny, a cítím podvod, jakmile Intel spotřebu neuvádí. Zřejmě to žere podstatně více, než je údaj TDP.
jj, a co spotreba podpurnych obvodu, maj je taky vyvinute s odpovidajici spotrebou?
ale jinak pekny kousek
ale ale, zadny podvod, proc by me na slajdy psat celej popis? to je jen o predstaveni produktu a co plus minus od nej cekat, zkus se nekdy podivat do dokumentace na datesheet toho ktereho produktu na http://ark.intel.com
mas tam kopmpletne vse rozpitvano, je to verejne dostupne, co vice si prat??
mas k dispozici nekolika set strankove dokumentace jejich produktu s kompletnim popisem, napr u core i7/xeon se dozvis, ze tdp 140w dela ve skutecnosti pres 220w :)))
+/-? jenže tady se asi jedná o + 1000 % ;)
takže tomuto rozhodně nevěřit, když není udaná celková spotřeba
a co 400mhz vs 33mhz popr 1mhz?? a tim o hodne snizene napeti?
uz sem to tu x-krat psal, jak me u opterona 170 snizeni z 1.4v na 1.1v udelalo pri stejne frekvenci z mega zravyho cpu pasivne chlazeny kousek, ktery byl na omak vlazny ...
a co jine architektury?? viz prispevek nize napr ... nebo neco od freescale ...
„Jaká je spotřeba elektřiny? Ta může být klidně 5 W, pokud se většina tepla uchladí pasivně samotným čipem.“
Vskutku inovativní výklad zákona zachování energie.
TDP udává, kolik wattů energie ten procesor vydá za určitých definovaných podmínek*.)
Nechcete mě poučit, pokud běžící procesor spotřebovává 5 W energie a do okolí vydává 0,025 W, kam mizí ten zbytek?
* Doslova Intel píše: „[TDP] represents the average power, in watts, the processor dissipates when operating at Base Frequency with all cores active under an Intel-defined, high-complexity workload.“
Já bych ještě doplnil, že "uchlazení tepla pasivně samotným čipem" bylo hlavní návrhové kritérium původního ARMu. Totiž návrháři ARMu (Furber, Wilson(ová) et al.) se usnesli, že z důvodu minimalizace ceny půjde o čip zapouzdřený v plastu, a to omezilo ztrátový výkon na 1W. (Cokoli jiného než plast (keramika?) by u jejich úsporného návrhu zvýšilo cenu pouzdra nad úroveň ceny křemíku.) A protože přírodní zákony se od té doby nezměnily, nemyslím, že v dnešní době by 5W bez chlazení (alespoň pasivním kovovým chladičem nebo nějakým rozvaděčem tepla) bylo schůdných.
Nicméně 1W bez chladiče schůdný je. A elektrická spotřeba 1 W s TDP = 0,000000000001 W je docela dobře možný a fyzikální zákony i praktická dnešní tehcnologie do bez problémů dovolují bez nějaké práce.
Jak říkám, když dělám s elektronikou, a výrobce napíše nízkospotřební čip, napíše: spotřeba = tolik a tolik mili/nikroampérů za přesně takových a takových podmínek.
TDP = 0,025 W není nízká spotřeba, jediná informace je, že to uchladíte bez chladiče. Kolik to žere je ve hvězdách. Myslím, že první změření spotřeby ukáže mnohem vyšší hodnotu, ale to už bude mít Intel lživou reklamu jako čip s nízkou spotřebou.
Osobně si myslím, že seri ozní weby by neměly tomuto dělat reklamu. Měly by jasně psát, že je to čip vyžadující nechlazení, ale s neznámou spotřebou elektrické energie. Namísto toho články záměrně nezmiňují. zřejmě mají nějaké benefity od Intelu – peníze, zapůjčování vzorků, přednostní informace, whatever.
Prostě toto je bulvární článek budící emocionální dojem nízké spotřeby, přičemž tato extra nízká spotřeba z ničeho nevyplývá – pouze z dojmů, které nejsou podpořený žádným faktem.
"A elektrická spotřeba 1 W s TDP = 0,000000000001 W je docela dobře možný a fyzikální zákony i praktická dnešní tehcnologie do bez problémů dovolují bez nějaké práce."
A jak přesně je tohle možné? Kam ten jeden watt podle vás zmizí, do paralelního vesmíru? Co z elektroniky nevyteče ven, promění se nakonec v teplo. Protože výpočetní systém ale není výkonový zdroj (jeho datové výstupy jsou nízkopříkonové), jeho termodynamická účinnost je téměř nulová a v teplo se v něm mění prakticky celý příkon.
„A jak přesně je tohle možné? Kam ten jeden watt podle vás zmizí, do paralelního vesmíru?“
Chápete význam zkratky TDP = thermal design power? To je údaj o tom, jaké dodatečné chlazení nad přirozené musíte zajistit čipu, aby fungoval. Nic více a nic méně. Tedy pokud neberu v potaz to, že TDP je údaj vycucaný marketinkem z prstu, protože záleží na tom, jak merketinku chutnal toho dne oběd, ve středu se to násobí dvěma a v pondělí dělí šesti.
Část výkonu se vyzáří teplem a uchladí i bez dodatečného chlazení. Například žárovka o výkonu 100 W, která svítí nepotřebuje žádné dodatečné chlazení, její TDP podle definice = nula wattů. Ačkoli má elektrický příkon 100 W energie, chlazení žádné nepotřebuje, takže TDP = 0 W. Veškeré teplo se vyzáří ze žárovky samo tepelným sáláním a žárovka tak klidně celé dny bez problémů bude fungovat s dodatečným chlazením o „chladícím výkonu“ TDP = 0 W, tedy žádném. A o tom přesně TDP je.
TDP určuje „chladící výkon“ dodatečného chladícího systému, který musí dodatečný chladící systém odvést, aby zařízení se nespálilo.
Nemlaťte fyzikou, když nechápete ani význam zkratky TDP. TDP nemá se spotřebou příliš souvislosti. 100 W žárovka má TDP = 0 W.
Kdybyste té fyzice skutečně rozuměli, tak byste chápali, že jakýkoli tepelný zdroj má tendenci dosáhnout termodynamické rovnováhy s okolím, tedy srovnat teplotu s okolím na stejnou teplotu. Tedy čip se chladí částečně sám tepelným prouděním do okolí a tepelným sáláním i bez chlazení. Není-li třeba chlazení, pak TDP = 0W (výkon chlazení je 0 W, tedy není třeba). Teprve pokud přirozené procesy tepelného sálání a proudění nestačí uchladit součástku, pak se tomu musí pomoci dodatečným chlazením. A TDP určuje potřebu dodatečného chlazení, nikoli spotřebu.
Možná to lidem v této diskusi není zřejmé, ale když ponecháte kávu v hrnku, ona ta káva vychladne i sama, a to i v případě, že na hrnku nemáte chladič Noktua. Protože všechny teplé věci samy chladnou – to je fyzika, kterou jaksi mnoho lidí v této diskusi nechápe. Všechny teplé věci se do jisté míry chladí samy o sobě.
Zdá se ale, že Gath G. a další si představují, že když položí teplou kávu s hrnkem, tak ještě za týden ji tam najdou vařící, protože kam by se to teplo podělo podle nich? A tuhle hloupost nazývají fyzikou. Kam by to teplo zmizelo z té kávy? Do paralelního vesmíru. Tudíž podle Gath G. prostě i káva za týden musí zůstat vařící. To vypadá u Gathe G. na hodně dobrý oddíl. (Konec sarkasmu.)
Docela sila čítať tieto perly, akokoľvek "znalým" sa snažíte vyzerať.
Začína to evidentne zlým výkladom, čo je to TDP. Definíciu od intelu tu už IT Joker pastol, ale evidentne to nestačilo. Kde presne nájdem definíciu, z ktorej vychádzate vy? Myslím tú o "dodatočnom chladení nad prirodzené chaldenie"... to je ešte viac PR a podvod, než nejaký "high-complexity workload". ;-)
Absurdný príklad so žiarovkou a kávou je už len dôsledok toho chybného výkladu.
Ak by sme pripustili nejakú inú, všeobecne zaužívanú definíciu (hoci sa bavíme o čipe Intel, takže by dávalo zmysel použiť tú Intelácku) o tom, že toľko tepla (TDP) musí "chladiaci systém" odviesť pri bežnej prevádzke, tak za "chladiaci systém" sa podľa mňa automaticky považuje aj odvod tepla do okolia. TDP=0 W by podľa mňa malo znamenať, že môžeme daný tepelný zdroj obaliť dokonalým_tepelným_izolantom a všetko bude v pohode... to je ale nezlučiteľné s tou vašou.
„Chápete význam zkratky TDP = thermal design power?“
Zřejmě ho nechápete Vy.
Vaše představa o TDP není to TDP, které uvádí Intel.
„Vskutku inovativní výklad zákona zachování energie.“
Takže myslíte, že když dovnitř vstupuje elektrická energie, která se v čipu přemění částečně na různá elektromagnetická pole, částečně na tepelnou energii, která se navíc částečně vyzáří ven do všech stran a jen částečně do vrchní plochy, že to není zákon zachování energie?
Zdá se, že máte černobílé vidění světa. Nechcete to navrhnout na Nobelovku? :-)
aaaaaaaaaaaaa
„TDP udává, kolik wattů energie ten procesor vydá za určitých definovaných podmínek*.) Doslova Intel píše: „[TDP] represents the average power, in watts, the processor dissipates when operating at Base Frequency with all cores active under an Intel-defined, high-complexity workload“
Mě nezajímá co píše Intel v reklamních materiálech. Mě zajímá, jak se TDP měří, a jaká je metodika měření. Cokoli jiného je podvod. A jak si mohu já nezávisle TDP změřit. A protože nic takového neexistuje, a TDP je marketinkem vycucaná hodnota z prstu.
Hodnoty, které nelze nezávisle změřit, jsou tzv. reklamní alias podvodné hodnoty.
Podvodem je už to, že výrobci procesorů neudávají elektrickou spotřebu, protože ta se dá nezávisle změřit, ale vymýšlejí si hodnoty, které nelze nezávisle ověřit.
Jak jistě víte, když budu mít čip, který vyzáří 2 W tepla, nemusím ho při příslušném návrhu čipu chladit prakticky vůbec – a může napsat TDP = 0 W. A pak z toho nikdo vydedukuje čip, který má nulovou spotřebu.
Aby Intel splnil marketinkové zadání, tak si vycucal z prstu ne TDP = 0W, ale nějaké velmi nízké, aby emocionálně budil dojem, že je to spotřeba. Kdyby opravdu měl procesor tak nízkou spotřebu, tak napíší elektrická spotřeba = tolik a tolik wattů, případně napájecí proud = tolik a tolik mili/mikroampérů. Jenže to by se dalo změřit a Intel by nemohl lhát, zatímco TDP nezávisle dost dobře změřit nejde, protože je to hodnota vycucaná z prstu s přesností ± 10000 %.
Kromě toho čip operující pod „Intel defined high-complexity workload“ je něco opravdu hodně seriózního (konec sarkasmu).
Proč Intel neudává přímo spotřebu, ale zamlžující TDP? Protože pravda je jiná a Intel potřebuje něco skrývat. Prostý lid tomu říká lež a podvod. Diplomaté tomu říkají nepřesná informace.
Jakmile vidím v reklamě nízkospotřební čip, který nemá udanou spotřebu, to zní stejně věrohodně jako 30 letá prostitutka, panna s panenskou blánou.
„Takže myslíte, že když dovnitř vstupuje elektrická energie, která se v čipu přemění částečně na různá elektromagnetická pole, částečně na tepelnou energii, která se navíc částečně vyzáří ven do všech stran a jen částečně do vrchní plochy, že to není zákon zachování energie?“
Na tohle se právě ptám, má otázka zněla, kam by mizel ten rozdíl.
Protože to, že by prostě zmizel, odporuje fyzice, zbývají dvě možnosti:
1. Přemění se na jiný druh energie, než teplo. Toho se týkala ta moje otázka: Na jaký a máte k tomu nějaké zdroje?
Snad všude co jsem četl se uvádí, že prakticky veškeré energetické ztráty procesoru z něj jdou ve formě tepla, takže jestli uvádíte opak, poprosil bych to nějak doložit.
2. Intel uvádí nepravdivá čísla. V tom případě bych to taky poprosil nějak doložit.
Naznačovanou možnost, že číslo uváděné Intelem je hodnota něčeho jiného, než sám Intel popisuje jako TDP, počítám taky pod tenhle bod.
„Mě nezajímá co píše Intel v reklamních materiálech.“
Jak píšu, pokud tvrdíte, že Intel lže, prosím nějaké důkazy.
Navíc v situaci, kdy u dosavadních existujících procesorů nic takového nenastávalo (tj. při skutečném použití procesor ze zdroje odebírá méně energie, než je jeho TDP).
„Jak jistě víte, když budu mít čip, který vyzáří 2 W tepla, nemusím ho při příslušném návrhu čipu chladit prakticky vůbec – a může napsat TDP = 0 W.“
Pokud čip vyzáří 2 W tepla, má TDP 2 W.
A hlavně požadavek na chlazení bude naopak vyšší, než teplo vyzářené procesorem, protože si logicky výrobce musí krýt záda.
Jelikož uvedením těch 0 W by se výrobce procesoru stal zodpovědným, když výrobce zařízení ten procesor zalije lepidlem (protože chlazení může být 0) a ono to pak shoří (protože není žádné „jinudy“ na odvod těch 2 W), udělal by to leda blázen.
Možno mi niečo uniká, ale nemajú Cortexy M0+ spotrebu 5mW pri 30MHz a 1mW pri 1MHz? A to sú ešte na horšom procese.
Stejně jako se drží při životě 51, z hystorickejch důvodů, tak tady budou sázet hlavně na tohle:
Intel® Pentium® processor instruction set architecture (ISA) enables applications to scale from the Intel Quark SoC to platforms based on Intel® Atom™ and Intel® Core™ processors, without recompiling code.
Počkáme si až na benchmarky :-D
A co jako? Nemas nikde ani orientacne uveden zadny parametr, podle ktereho bys ty procesory chtel porovnavat ..... to je asi jako rict, ze zarivka je lepsi nez rychlovarna konvice, protoze zere min .....
Jinak pro jiste lidi ... tohle je jakstaks nahrada za raspi .... jeste by to samozrejme krom BT, chtelo i WIFI, ale to prijde.
Jediný oznámený parameter je spotreba a keďže to zrejme mieri do rovnakého segmentu tak som si to dovolil pripomenúť. Ale ak som sa ťa tým nejak dotkol, tak prepáč :/
btw.: jedná sa o x86 a podľa spotreby a vlastností procesu sa dá predpokladať aké bude mať vlastnosti aj samotný čip. Nejedná sa predsa o nič nové čo by práve vymysleli alebo by to spadlo z Marsu.
Kde je prosím oznámená spotřeba? Žádám o údaj spotřeby toho Intel bazmeku! Protože já tu spotřebu nikde nevidím a nikde nenašel.
Ak o to žiadaš tak to adresuj Intelu alebo nejakému jeho distribútorovi :D
A k téme: OK tak TDP. Takže vstupný prúd bude o pár mA vyšší. Mení to ale niečo na tom, čo tvrdím? Dovolia si tam umiestniť jedno I2C navyše alebo plnohodnotné Skylake jadro alebo grafiku? Chcel si tým povedať toto? Alebo nejak inak spochybniť to, že sa dá odhadnúť čo tam bude a v akej konfigurácii?
Ale psal jsi nějaké závěry o spotřebě, tak předpokádám že tu spotřebu znáš. A najednou se dozvídám, že mám psát Intelu. Tak se tě ptám na spotřebu. Nebo jsi si snad cucal závěry z prstu? Nebo z jater mrtvých zvířat? Nebo jak?
Chuck Moore navrhl a postavil asynchronní zásobníkový procesor, co má spotřebu asi 5 mW na frekvenci 700 MHz. A to prosím na procesu 180nm. Je to sice jen osmnáctibit (pro specifické aplikace) a jeho instrukční sada by se hodila pro některé aplikace rozšířit, ale i kdyby rozšíření na 32 bitů a složitější instrukce zvýšilo spotřebu na čtyřnásobek, pořád ještě je to nebe a dudy v porovnání s ARMy nebo čímkoli od Intelu.
Ono rozšíriť 18 bitov na 32-64, pridať "pár" inštrukcií... by nešlo lineárne, skôr si dovolím tvrdiť exponenciálne. Teda aby to škálovalo tak by to muselo mať viac ako 32bitové ALU atď.
Ďalšia vec: zásobníkový stroj? Oracle niečo také robí priamo na Javu ale žeby to podávalo nejaké oslnivé výsledky som si nevšimol... už z konštrukcie zásobníkového stroja by som bol na pochybách pri implementácii do hardvéru.
"by nešlo lineárne, skôr si dovolím tvrdiť exponenciálne. Teda aby to škálovalo tak by to muselo mať viac ako 32bitové ALU atď."
Zcela nečitelné, až nesmyslné tvrzení. Třeba sčítačky a násobičky rozhodně nerostou exponenciálně, ale polynomiálně.
"Ďalšia vec: zásobníkový stroj? Oracle niečo také robí priamo na Javu ale žeby to podávalo nejaké oslnivé výsledky som si nevšimol... už z konštrukcie zásobníkového stroja by som bol na pochybách pri implementácii do hardvéru."
To vám asi uniklo hodně věcí, třeba Novix NC4016, Harris RTX2000/RTX2010 a podobně. A že to už je nějakou dobu... Doporučuji přečíst http://users.ece.cmu.edu/~koopman/stack_computers/index.html , myslím, že i čtvrt století po vydání je to pořád ještě inspirativní čtení pro úsporné elektronické návrhy.
Pardon, mal som to upresniť... teoreticky exponenciálne. Samozrejme sa tam využívajú optimalizácie ale nie až také, aby sa spotreba po prechode na 32 bitov zvýšila len štvornásobne. Spotreba by bola s podobnou ALU (atď) podobná ako na iných architektúrach, to že je pri 18 bitoch lepšia nemusí hovoriť o tom, aká by bola na 32b prakticky nič (ako škálujú iné architektúry v 8/16/32 bitových prevedeniach?).
Možno mi to uniklo ale na čom bežia servery od Sunu? Pritom na zásobníkových procesoroch by mala ísť java efektívnejšie, alebo nie? Teda netvrdím že by som si neprial, aby sa to využívalo, ale prirovnal by som to napríklad k VLIW: teoreticky vysoký výkon s nízkou spotrebou a jednoduchým návrhom, prakticky (v súčastnosti) neriešiteľné.
Ale to je nesmysl... Ani teoretická algoritmická složitost násobení není exponenciální, a její fyzická realizace k tomu může přidat tak maximálně jeden log(N) faktor.
"Možno mi to uniklo ale na čom bežia servery od Sunu? Pritom na zásobníkových procesoroch by mala ísť java efektívnejšie, alebo nie?"
Bavíme se o firmě, která staví SPARCy. To nejsou zrovna kompaktní, úsporné systémy, nebyly takové snad ani na svém začátku (register windows?). Navíc nemůžete srovnávat obecný zásobníkový automat/čip a JVM, to jsou dvě dost odlišné věci. Hlavním znakem JVM není ani tak ten zásobník, jako třeba to, že musí řešit především dynamický dispatch a hluboký inlining (a související optimalizace), včetně deoptimalizací při načítání nových tříd za chodu. Zásobníkovou architekturu (pouze vstupního mezikódu, pozor na to!) má hlavně kvůli kompaktnosti kódu (což je pro Javu dnes už skoro zbytečné, protože applety, kvůli kterým to původně navrhli tak, jak to navrhli, nakonec pohořely). Pokud neimplementujete celé JVM v hardwaru (což by bylo dost složité), tak to znamená, že máte softwarovou mezivrstvu, a pokud ji máte, pak je víceméně dost jedno, co je pod ní. Problém je totiž hlavně v tom, že Java není stavěná na model distribuovaného výpočtu, na který by síť autonomních zásobníkových počítačů byla zase ideální. Javovský proces (kvůli požadavkům jazyka) vyžaduje sdílený heap mezi vlákny, a tam se prostě nevyplatí zjednodušit výpočetní jádra (pro eliminaci "nepočítající" logiky) a zvýšit jejich počet nad určitou mez, protože zase vzrostou nároky na synchronizaci přístupů do sdílené paměti. Takže u SMP systému existuje nějaká optimální velikost jádra, pod a nad kterou se nevyplatí jít. Pokud ale sdílenou paměť v nějaké specializované aplikaci (jako jsou všelijaké embedded/IoT věci, které jsou tématem článku) nutně nepotřebujete, pak ta režijní logika odpadá a výkon na jednotku příkonu přechodem na efektivnější jádro může vzrůst mnohem lépe (ale nepoběží na tom vícevláknová Java). U klasických monolitických serverů, jaké dělá Sun, by tohle nešlo.
windos 10 na tom bude dufam bezat pekne :)
Nejaky atom s klidovou spotrebou 100mW, giga ram, 8GB storage, wifi, USB (ten quark snad USB ani nema!), stejne agnosticke napajeni +-2V ... to bych si na w10 iot dokazal hrave predstavit:) Ikdyz spis klasicke W10, ty iot jsou pry fakt osekane a nebezi tam ovladace, to je fakt tak na lednicku .... mne by se libilo mit takovy prtavy nezravy pocitac s plnohodnotnym OS .... treba na vyrobeni wifi kamery z kazde kamery za par kacek ...... vytvoreni WIFI print serveru k tiskarne ...... cokoliv:) Na neco takoveho za 5$ furt cekam;)
"s klidovou spotrebou 100mW"
A proč ne klidovou spotřebu 100 µW? Máte představu, kolik výpočtů se dá vměstnat do 100mW spotřeby? 100 mW spotřeby v klidu je v takových zařízeních skoro zločin, v dnešní době.
Žluťák prodává WiFi adaptérky asi za těch 5$ (i méně), maličká destička s procesorem a sériovou linkou, ale prý jiný typ umí i přímo USB. A do toho procesorku si můžeš natáhnout vlastní soft. Je k tomu dokumentace i development nástroje.
To by možná na WiFi print stačilo. Nebo na jiné legrácky.
Mám jich pár doma v šuplíku už asi měsíc, ale nebyl čas se na to blíže podívat. Holt moc pěkné léto.
"podle oficiálních specifikací Intelu nemá cache"
a jak to funguje ? :o)
Tak ono to asi nebude mit oslnivy vykon, ale ma to aspon nizkoenergeticke BT. Bude to spis programovatelne DSP, zadny OS se nekona ....... a tu cache zjistili asi z ARKu, tam pisou 0kB .... ja si uprimne furt nedovedu predstavit do jakeho segmentu to miri ..... kdybych mel hadat, tak jako FW do automatickych pracek, kde treba bude nejaky POCHOPITELNE nejednotny (hadam, ze intel taky jeste nenapadlo pro komunikaci vynutit nejaky obecny standard jako XML web servicy nebo neco podobneho) zpusob zakladniho ovladani pres BT:)
XML web serices, heh. Nezdá se mi, že by cokoliv nekompilovaného a neoptimalizovaného bylo vhodné pro pro 33 MHz procesor.
Ale sak ne jako server, ale jako nejaky stavovy automat ..... co vic taky od takoveho zarizeni chtit ..... ale hlavne aby to pouzivalo nejaky standard (HTTPS) a ne nejaky nesmyslny protokol, pro ktery pak bude muset byt jeste extra specialni aplikace. Se podivej jak jel v pohode web na 33MHz 486ce nebo nejaky smartphone .... a to plati i dnes .... samozrejme, dnesni web plny hejbatek a posranych jav by to nerozjelo, ale jako rozhrani pro komunikaci je to zcela dostacujici.
Tieto procesory majú on-chip ram, zvyčajne pár KB, takže dávať tam cache by sa neoplatilo buď kvôli nulovému prínosu výkone pri "klasických" alebo nárokoch na plochu čipu a teda aj spotrebu, cenu.... pri asociatívnych cache pamätiach.
Navyše to bude zrejme in-order s krátkou pipeline (tipujem) fungujúci na pár MHz (latencie nemajú až taký dopad na výkon ako pri GHz frekvenciách) takže aký by mal byť problém ak by mal RAM aj mimo čipu?
Pro tyhle aplikace by člověk klidně vystačil s nějakou větší SRAM, a tam by neměla být zapotřebí datová cache ani při několikanásobné rychlosti. A pokud by kód běžel rovnou z flashe, může asi většinu problémů s rychlostí odstranit vhodný instruction fetching. Dvojí paměťové rozhraní (flash + SRAM) by samozřejmě propustnost zvýšilo samo o sobě.
Skoda ze nepisou kolik flash a RAM to ma.. jako u ostatnich mikrokontroleru..
Oni nepíší ani spotřebu elektřiny, jako to píší ostatní mikrokontroléry.
Připadá mi to jako snaha naučit prase lítat.
Možná se to časem naučí (prase je chytrý), ale lítat jako vlaštovka nebo orel nikdy nebude.
:-)
Proč vymýšlet superúsporný jednočip na bázi x86, to fakt nechápu. Pro tyhle věci jsou mnohem lepší architektury.
A k tomu široce zažité. PIC, Atmel, MIPS, ARM, Farchildí a Motoroloví švábi, ...
Když vynecháme speciality typu zásobníkových procesorů, ... jo, proč vlastně nikdo neudělá zásobníkový procesor s minimálním odběrem, pro hodinky a další věci - to by mohlo pobít nízkým odběrem cokoliv jiného.
Mám doma Intel Galileo2 destičku, to má na sobě ten Quark X1000, x86 Pentium na 400MHz, ale zázrak to teda fakt není.
Splašil jsem to z nostalgie - pravý Pentium ! - ale jakýkoliv lepší ARM bazmek tomu natrhne zadek kdykoliv - i cenově, protože to stálo asi 1800. V podstatě nechápu, proč Intel vyrobil něco tak zastaralého, neefektivního a pomalého. Že by také nostalgie ?
Lpění na x86 - kvůli "přenositelnosti" je vážně ujeté. Stejně si na tom pak pustí .NET nebo jinou takovou hrůzu (Javu třeba). Nebo Python.
Jinak to Galileo2 je moc pěkný - ale BananaPI je o hodně lepší.
-----
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.