Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Hezky to Intel splacal dohromady, 2 pul-architektury v jedne rade..
Inteli AL by mel udajne taky podrazit o 10%
https://wccftech.com/intel-12th-gen-alder-lake-cpus-see-a-10-percent-pri...
Neuvěřitelná doba, naposledy byly takhle levné procesory v době MMX před 20 lety, přitom si vemte, kolik výkonu měly procesory tehdy a kolik nyní. Jedním slovem fascinující.
Abych byl konkrétní, tak například na CZC:
Ryzen 5 3600 - 2.490 Kč
Ryzen 5 5600G - 3.390 Kč
Ryzen 7 5700X - 5.190 Kč
No řekněte sami, má tohle nějakou konkurenci?
Jojo, zen3 jsou teď až podezřele levné.
Pak není divu že zen4 se oproti tomu tolik neprodávají.
Je neuvěřitelná, už jsem viděl i prasklé PCB u grafiky kvůli hmotnosti grafiky a to nebyly ty dnešní dvoukilové nvidia zrůdky.
Phenom X4 9100e a Supreme Commander.
https://www.tomshardware.com/reviews/amd-phenom-x4,1935-19.html
Zatím se tomuto důkazu o využití více jader ve hrách nikdo ani nepřiblížil pro případ 6 vs 8 jader a už se plánují herní notebooky s 12-16 jádry. Tomu říkám optimismus nebo spíš ignorantství.
Prostě neuvěřitelné. To co zajímá výraznou menšinu se vyrábí, to co zajímá většinu se nevydává. Zastaralost herních AMD APU je do očí bijící, v notebookách není žádný moderní Atom nebo Zen4.
Test z roku 2008, vážně tleskám.
OMG! Taky má dokázat, že čtyřjádro je v jedné hře poprvé v historii lepší volbou než dvoujádro.
Já dnes píšu o situaci 6 vs 8 vs 12-16 ve hrách.
Dlouho byl SW před HW, nyní jsme v situaci, kdy je srovnáno, případně není vždy HW danou aplikací plně vytížen. Ovšem jedna věc jsou testy, kdy se vždy testuje na nové instalaci Windows + čerstvé ovladače a updaty a úplně jinak vypadá běžný PC nebo NTB. A třeba já naprosto běžně, i když moc často nehraju, mám na pozadí další aplikace, nejvíc prohlížeč s desítkami otevřených oken a běží tam třeba stahování. Pointa těch více jádrových procesorů je totiž v tom, že pokud je nevytíží jediná aplikace, může i těch náročnějších běžet víc paralelně. A to čtyř jádro prostě nedá. Nemůžete soudit chování jiných jen podle sebe a jen podle sebe tvrdit, nikdo víc nepotřebuje. Pokud někdo dává peníze navíc, tak zpravidla ví proč. Ty bohaté kterým je to jedno, nepočítám.
Když neuvedu jinak, tak píšu vždy o většině, ne o sobě. Neznám ani jednoho člověka co hraje hru a zároveň na pozadí převádí film. Ano, určitě existují, ale je to ta menšina. Nároky na CPU při čerstvé instalaci OS a třeba po 5 letech jsou tak nepatrně větší, že to nemá smysl vytahovat. Spíš SSD se zapotí měřitelně více, ale i tak nic hrozného.
"Pokud někdo dává peníze navíc, tak zpravidla ví proč."
To je zřejmě ten největší omyl, který ve své hlavě nosíš.
Já jsem asi nestihl dění v čem, že spočívá ta jejich TDP 65W spec. když mají spotřební limit 219W nebo tak nějak ;-?
Definice Intelu je ta, že když se při Intelem definované (tj. lehčí) zátěži všech jader bude procesor chladit chladičem, který zvládá odvádět právě 65 W tepla, je procesor schopen udržet základní(!) takt.
Kdo soudnej kdy naposled chladil vyšší model Intelu běžnou 65W kostkou? Totéž platí pro AMD.
Budes se divit (nemel by jsi), ale napriklad v OEM skladackach, muzes tohle klidne potkat :P
No, ja napriklad prave teraz vo vedlajsom tabe pozeram po nejakej 5950X (kedze hore niekto pisal, ze procesory mame strasne lacne) a chladil by som ho placatou 28mm Noctuou. Samozrejme by ale behal v Eco mode na 65W limite.
Každej, kdo použije přibalený chladič.
To nevím, odpovídám na dotaz čtenáře.
".. Kdo soudnej kdy naposled chladil vyšší model Intelu běžnou 65W kostkou? .."
V rámci "katování kostů" kdokoliv.
- Výrobci NTB
- Velcí OEM dodavatelé do konfigurací pro korporáty
- lidi, co použijí chladič "v ceně"
Příkladů by se našlo více. Jen bych slovo "soudnej" nahradil jiným.
Já si pamatuji, že značkové sestavy pro práci mívaly dobře řešené chlazení. Patrně záleží i na cenové kategorii. Ale je taky možné, že cena je stále důležitější.
Proč ne, ten zvýšený power limit je jen na krátkou dobu, kdy to ten chladič zvládne a pak běží na PL1 limitu a ten ten chladič zvládá dlouhodobě bez problémů.
Třeba synovu i3 chladím stockem na cca 1100rpm nehledě na zátěž. Boostuje pořád naplno a ve stresstestech nejde výš než na cca 80 stupňů.
To uz vlastne uzitocnostou nema daleko od definicie "hudobneho vykonu" v audiu.
ciastocen spravne, ciastocne nespravne
je pravda, ze Intel ma v definicii TDP zahrnuty "ZAKLADNY" takt cipu, ale neodvolava sa na to co dokaze odviest chladic ("tepelne" watty) ale kolko to zere ("elektricke" watty) ... "power consumption"
https://www.intel.com/content/www/us/en/support/articles/000055611/proce...
kedze intel si definuje TDP velicinami ako prud ci napatie, je zrejme ze sa jedna o "elektricke" watty
naopak, "tepelne" watty v definicii uvazuje AMD, kedze AMD v definici TDP vobec nenaraba s pojmami ako napatie ci prud, TDP u AMD je definovane ako nejaky podiel teploty okolia a vymennika a do toho bulharska konstanta (ani to neviem sa stranke AMD najst), proste tepelne watty a termodynamicke srakory
samozrejme nejaky vztah medzi tymi elektrickymi a telepnymi wattmi tu je a termodynamika plati aj pre Intel, proste ani CPU intelu nemoze vyzarovat 350 tepelnych W, ked zere zo zasuvky "iba" 300 elektrickych wattov
pre intel by teda malo platit, ze ak CPU Intelu ide na ZAKLADNOM takte, ma to zrat zo zasuvky max. pocet wattov (myslime eletrickych), ako udava TDP + k tomu kedze termodynamika v nasom vesmire plati, tak chladic by mal mat pracu s odvadzanim este mensieho mnozstva wattov (cim su tieto hodnoty blizsie, tym je defacto efektivita nizsia, ak napr. cpu na zakl. takze zere zo zasuvky 65W elektrickych a vyzaruzje tresnem zbrucha 40W tepelnych, tak iba 25W je vyuzitych na uzitocnu pracu, efektivita prace CPU je 25/65=38,5%, zbytok 40W je vykakaneho vo forme tepla)
Ten poměr 65 / 40 Watt je nějaký prapodivný. Takže než bych to psal sám, text jsem si půjčil: "No to je za 5 z fyziky základní školy. Jakákoliv energie se změní na práci a teplo. Počítač žádnou práci (ani mechanickou a ani elektrickou) nevykovává, veškerý jeho příkon se změní na teplo (včetně příkonu větráků, které sice rozhybají vzduch, ale když se proud po pár desitkách cm zastaví v okolním vzduch tak energie jemu předaná přejde do tepelného kmitu molekul). A TDP je samozřejmě max příkon. Na něj se designují chladiče."
Pomer 40/65 (co to vyzaruje tepla/co to zere) bol vycucany z prsta ako priklad. Pokojne to mohlo byt ako 64/65 z 1,5% efektivitou a aj 1/65 s 98,5% efektivitou.
"No to je za 5 z fyziky základní školy" ALE PRE TEBA. Prestuduj si zakony termodynamiky.
- ulohou ziadneho efektivne pracujuceho stroja nie je premienat 100% dodanej energie na 100% tepla, pokial ma ten stroj iny ucel ako generovanie tepla (spalovacie motory maju cca 30% efektivnost, takze 70% ide do tepla a 30% je pouzitych na to, na co bol stroj s nazvom automobil vymysleny: na pohyb a teda na transformaciu do kinetickej energie; pri e-autach je efektivita este vyssia, az okolo 60%, takze iba 40% ide na teplo) ... wolframova edisonka je velmi smutny priklad, tam az 90% dodanej energie ide do tepla a iba 10% na to, na co bola vec s menom ziarovka vymyslena: na tranformaciu energie na svietenie; LEDky su na tom opacne a ovela lepsie, tam az 90% dodavanej ebergie je transformovanych do svietenia a iba 10% do tepla
budes sa velmi vidit ale aj CPU maju za ulohu vykonavat nejaku "uzitocnu pracu" (narabat s logickymi 0 a 1), bohuzial vedlajsim efektom aj tu je teplo a ucinnost zrejme dost mizerna pod 50%
dalsi priklad: ulohou PC zdroja s certifikaciou Bronze/Silver/Gold/Platinum je premienat striedavy prud 230V zo zasuvky na jednosmerny na potrebnych napatiach 12V, 5V ci 3,3V a to PC zdroje pri roznom zatazeni dokazu pri roznej efektivite od 70-75% pri najvacsich smejdoch az po 92-95% pri idelnom zatazeni tych najkvalitnejsich Platinum, zbytok 25-30% ci 5-8% ide do formy tepla. Preco je efektivita tak velka (70-75% ci az 92-95%)? Lebo sa naraba iba s el. energiou (transformuje sa elektrika na "inu" elektriku). Nenaraba sa napr. s potencialnou ci kinetickou energiou (v PC zdroji nie su pohyblive suciastky), ktora vacsinou zahrna potrebu pohybu co okamzite implikuje trenie, co okamzite implikuje nizku efektivitu kvoli velkej produkcii tepla. Auta s 95% efektivitou budu velmi tazko (aj ked to nie je principialne nemozne). Auto s 95% efektivitou by malo 10x (DESAT KRAT) lespiu efektivitu ako auto s 50% efektivitou, lebo pri prvom ide 1/2 do tepla a pri druhom iba 1/20 no a 1/2 : 1/20 je 10 ze ano ... Prekvapkanie: Auto s 99% efektivitou by malo 50x (PADESAT KRAT) lepsiu efektivitu ako auto s 50% efektivitou ... a auto so 100% by malo nekonecne vela krat lepsiu efektivitu ako hocico s nie 100% efektivitou ...
- & vice versa ulohou ziadneho efektivne pracujuceho stroja nie je premienat (transformovat) 100% dodanej energie na 100% inej forme energie, co nie je podla zakonov termodynamiky mozne, ista cast musi ist vzdy do formy tepla
Účinnost zdroje ani jiných měničů bych do toho netahal. Křemík, žádnou mechanickou ani jinou práci neprovádí. A naběhl jste si sám tím poměrem, který jste prve uvedl. To že se přepínají logické stavy z hlediska fyziky žádná práce není.
clovece ty mas totalne insitny pohlad na vec a neskutocne uzke chapanie pojmov
podla teba pojem "uzitocna praca" znamena len rozbijat kamen krompacom ci rozhybat auto a "zvysit entropiu" mozno iba vybuchom granatu
tajomstvo: cely problem toho ze dnesne cipy generuju aj teplo pri manipulaci s logickymi 0 a 1 (a to je ta uzitocna "praca" ktoru vykonavaju) je, ze tato ich praca zvysuje entropiu
ak by sa TEORETICKY nasiel taky sposob vykonavania ich prace (desiatky a desiatky a desiatky miliard krat za sekundu narabat s logickymi 0 a 1) kde by sa entropia nezvysovala, nemuseli by generovat ziadne teplo
https://en.wikipedia.org/wiki/Entropy_(information_theory)
samotna manipulacia s logickymi 0 a 1 totiz (bohuzial) zvysuje entropiu vesmiru a to sa pretavi do tepla
aj ked si upraces data na disku, entropia v bajtoch a dátach sa znizi (upraces si bordel v datach), ale entropia vesmiru sa celkovo zvysi, inak to nejde (ventilatory pritom virili vzduch a aj keby ultrat-thin-laptop ziadne ventilatory nemal, tak proste pri tom upratovani bordelu v datach isiel CPU a NAND cipy, ktore bohuzial z principu narabania s logickymi 0 a 1 enropiu vesmiru zvysuju)
samozrejme je tu aj ocividne primitivna stranka veci: ked do nejakeho malinkateho polovodicoveho bazmegu ide pri radovo 1V radovo cca 100A, tak to proste musi aj kurit a zhavit (bohuzial vsetko je z atomov ktore tancuju vo svojom rotacnom, translacnom a vibracnom pohybe a vytvaraju to comu v makroskopickom svete z pohladu kvadrilionov entit, vravime teplota)
co si predstavime pod logickou 0 a 1 je druha vec:
- tranzistorom prechadza/neprechadza prud medzi source a drain cez branu siroku zopar desiatok nm
- zmagnetizovany konec "hlbkovo-kolmej" nano-plôšky ma severny/juzny pol hore ci dole
- zena je blondyna ci bruneta
- pinpongova lopticka bude biela alebo cierna
.....
Práce ve fyzikálním smyslu vyjadřuje dráhový účinek působení síly na těleso nebo na silové pole, při kterém dochází k pohybu nebo deformaci tohoto tělesa resp. ke změně rozložení potenciální energie v silovém poli.
Konáním práce (prací jakožto fyzikálním dějem) se uskutečňuje přeměna energie z jednoho druhu na jiný (včetně přenosu z jednoho tělesa na druhé). Práce jakožto fyzikální veličina je mírou této přeměněné energie; v koherentních soustavách jednotek (jako je soustava SI) udává přímo její velikost.
Podle druhu působící síly se rozlišuje mechanická práce, práce elektromagnetického pole, práce gravitačního pole, ap.
Velikost mechanické práce jako fyzikální veličiny lze v nejjednodušším mechanickém případě vypočítat jako součin velikosti složky síly ve směru pohybu a dráhy, po které se tuhé těleso posunulo (neuvažujeme tedy rotaci ani deformaci).
presne o tom hovorim, to je to uzke chapanie pojmu
ak do toho navyse stale montujes iba nieco mechanicke, je to este horsie
radsej si tam predstav pojem "uzitocna zmena" alebo nieco take, praca neni vhodny pojem
apropo: ak vesmir bude za kvadrilion (10^24) ci googol (10^100) rokov koncit "tepelnou smrtou", entropia bude na maxime a vyssie uz ani nebude moct byt,
preto nikto uz nespravi nic, vobec ziadnu zmenu, vobec ziadnu pracu, vobec nic, nikto vo vesmire nebude schopny narabat s logickymi 0 a 1 (nech by model ci predstava logickych 0 a 1 predstavovali cokolvek, napr. cervery anti s-kvark a modry t-kvark v prapodivnom mezóne, to je suma fuk), proste nikto nic nebude moct pozorovat alebo menit, lebo ani nikto nebude moct existovat (pasivne a uz bedaj boze aktivne udrziavana a organizovana existencia nehomogenity = zvysovanie entropie), exitovat bude iba totalne rovnomerny sum, ziadne nerovnomernost vo forme miesta kde je atom a kde neni atom a uz nedaj boze oblast priestoru kde je hviezda a kde neni ... iba totalne nicovaty rovnomerny a vsade rovnaky homogenne rovnomerny šum a na to zvrchu z meta-sveta bude kukat programator vesmiru co by panbicek a rozhodne sa ukoncit beziaci program (nas vesmir), ktory uz bezal dost dlho :)
vrelo odporucam videjko:
https://www.youtube.com/watch?v=XY-mbr-aAZE
tam zistis ze zakony nasho vesmiru hovoria jasne: na akukolvek manipulaciu (citanie, menenie/zapis) s jednym bitom informacie (nech uz je pod tym bitom prezentovane cokolvek), potrebujes energiu v podobe tzv. Landauerovej hranice. Samozrejme je jedno ci pod jednym bitom myslime kolmo zmagnatizovanu nano-plôšku na platni HDD s rozmerom 100 nm x 100 nm do hlbky 1 mikrometer a cele to obsahuje miliardy a miliardy atomov. Bitom mozme myslet aj ovelaaaaaa uspornejsi spin elektronu. Nic vo vesmire ale nemoze podliezt Landauerovu hranicu.
Na manipulaciu s informaciou je potrebna energia - a to principialne! Dalej ako pisem vyssie, vsetko je to o entropii, jej zvysovani alebo znizovani: logicke brany v cipoch maju menej vystupnych stavov ako vstupnych stavov a tak aby nebol poruseny II. zakon termodynamiky, takyto vypocet (ano esencialne vypocet samotny !) produkuje teplo.
Děkuji, právě jste vysvětlil proč procesory a další číslicové součástky vydávají teplo. Z hlediska konstruktéra by to ovšem bylo jedno, jediné co jeho zajímá, jak tu součástku napájet a chladit.
Ještě jedna taková poznámka k entropii, s ohledem na to, že že vesmír se rozpíná a toto rozpínání se stále zrychluje. Je nereálné, aby se termodynamická entropie vesmíru mohla zvyšovat.
:))))))))))))))
sak prave preto sa zvysuje
v com je vacsi bordel: v neutronovej hviezde, de neutrony tvoria jednu velku guču s priemerom 20 km a ani sa nepohnu a nic nerobia len tam čučia, alebo by mohol nastat ovela vacsi bordel, chaos, moznosti a vseliake dianie, keby sme tie neutrony co tvoria neutronovu hviezdu, rovnomerne rozprasili v kocke so stranami 1 x 1 x 1 svetelny rok ? odmyslime si fakt ze volny neutron prakticky neexistuje, kedze jeho polcas rozpadu je 12 minut. co by asi tak malo vacsiu entropiu ...
detto mam kovove cierne a biele gulicky zlisovane a stlacene do maleho objemu, no nic moc ... jak totalna placka, akurat to neni placka ale je to dajme tomu kocka (lisovalo sa to zo 6-tich stran naraz), zahrkam a nic ... mam turt ten isty zlisovany predmet
a teraz mam tie biele a cierne gulicky vo velikaaaaaaaanskej kartonovej krabici v ktorej mi prisiel rotoped/stacionarny bicykel - zahrkam a kuknem do krabice, nejako to vyzera. zahrkam krabicu druhy raz a kuknem do krabice, aha gulicky su uuuuuuuuplne inak, uuuuplne iny stav
Hm, tak hrozné to není. Tam, kde 24vlákno Intel 13700 vyjde na 10900,-, AMD nemá nic blízkého, nejblíže je 16vlákno 7700X za 9700,-. Zbytek může srovnat cena základní desky. Tam, kde 20vlákno 13500 stojí 6700,-, má AMD 12vlákno 7600X. Těžko někdo může tvrdit, že ty Intely jsou nějak drasticky horší. Lepší asi ne, ale je potřeba vyčkat na rozumné testy (ne to co předvedl s mobilními Raptory Intel, kde ten 55W HX model měří ve hrách s ntb se 175W Geforce, zatímco Ryzen je měřen s ntb se sice stejnou, ale jen 155W Geforce).
"Tam, kde 24vlákno Intel 13700 vyjde na 10900,-, AMD nemá nic blízkého, nejblíže je 16vlákno 7700X za 9700,-. "
.. AMD tady chybi 10C.. bajemy opredeny 7800x. Jinak 7900 ma start za 430$, coz bude sice vic, ale cena podle mne brzy klesne dolu a celkove je to lepsi volba nez 13700/13600. Pro info nastavajici 7700 ma start 329$ a opet leze cekat, ze cena klesne.
Diru 10C, coz je vykon okolo 13600k - 13700 bude mit ale AMD vykonove nepokrytou.
Nie som si celkom isty, ci tam naozaj chyba.
Mas tam skalu od 12 vlaken po 32 vlaken. A asi sa najde len malokto, kto si povie, ze "hm. hm. hm. 24 vlaken uz je moc. To nedam. A 16 je sakra malo. 20 by bolo akurat."
ono nejde ani tak o jadra/thready, jako o celkovy MT vykon. Vezmi si, ze mezi 8C-12C je opravdu vykonostni dira u AMD. Tuhle Intel nema a pokryva ji 13600k, 13600.Tam AMD opravdu nic nema. 7700/7700x je MT slabsi, 7900/7900x zase o poznani rychlejsi.
Řekl bych, že ty produkty jsou srovnávány podle ceny CPU a případně ceny platformy (CPU, MB, RAM) a podle toho jsou proti sobě stavěny. To že AMD nemá spotřebitelské deseti jádro má dobrý důvod. Jediné o kterém vím má být údajně nějakém NASu. Z hlediska výroby je to určitě těžko rentabilní, přidávat chiplet pro pouhé 2 jádra navíc.
Tak nerentabilni ve smyslu srovnani se single chiplety to asi bude, nicmene oni i tak museji 'vyrabet umele' 6C, protoze pro ta kvanta, zase tolik 'zmetku na 6C' mit nejspis nebudou. Minimalne ne s plnym portfoliem, ktere ted prijde.
Byly tady pred nedavnem i nejaka cisla, kolik stoji AMD chiplet..a porad by se to kralovsky rentovalo.. Pokud budou prodavat casem 7600 za rekneme sub 200$, tak nejaky 7800 za 380$ ze dvou chipletu, mohli taky spichnout ;)
Jenže udělat 6.jádro z 8.jádra je levnější než 10.jádro ze dvou chipletů po 8. jádrech. To je 6 jader deaktivovaných. Navíc takový procesor by nebyl symetrický, žádný 5. jádrový chiplet AMD nemá. V tom NASu to patrně nevadí, tam to počítá data a paritu do RAIDu, případně šifruje data a řídí komunikaci po síti.
AMD melo/ma pro OEM chipletovy 10C tusim Zen3. Takze technologii na to urcite maji.
Ano ale používá se jako embedded v NASu. Protože tam ty asymetrické chiplety tolik nevadí. Patrně podobných použití může být víc.
Pokud vim, jsou na tom postavene i nejake Epicy..
Embedded EPYC. Nic víc.
Podle tehle informace, je 7600x slozeny ze dvou chipletu a to ma jen 6C dohromady ze dvou chipleti a je to plne funkcni 6C.
Tudiz cvakat 10C by pro AMD nemel byt zadny problem, pokud jsou schopni stejnym stylem cvakat 7600x.
https://www.tomshardware.com/news/amd-firmware-disables-cores-7600x
Škoda je, že se tam nepíše, kolik takových vlastně bylo.
Tak principielne je to asi jedno. Dulezite je na tom, ze ten design funguje. Co zbyva zjistit je, jestli ten 7600x pouzival 4+2 a/nebo 3+3 a/nebo 5+1 design. Pokud je potreba sudy pocet, tak AMD muze delat 10C i 14C pokud by chtela. V opacnem pripade muze uvest jakykoliv :))
Modely EPYC s lichým počtem jeden na chiplet z řady ZEN 3:
EPYC 7663 - 56 (112) - 8 × 7 - 256 MB
EPYC 7453 - 28 (56) - 4 × 7 - 64 MB
EPYC 7473X - 24 (48) - 8 × 3 - 768 MB
EPYC 74F3 - 24 (48) - 8 × 3- 256 MB
EPYC 72F3 - 8 (16) - 8 × 1 - 256 MB
V případě ZEN 4 jich je ještě méně
9274F - 24 (48) - 8 × 3 - 256 MB
9634 - 84 (168) - 12 × 7 - 384 MB
I zde převládají modely se sudým počtem jader na chiplet.
Ještě jedna věc:
9224 - $1,825 - 24 (48) - 3 × 8 - 96 MB
9254 - $2,299 - 24 (48) - 4 × 6 - 128 MB / tento model má nastaven vyšší základní i turbo takt, ale počet chipletů i tak bude mít větší vliv na cenu.
Nikde jsem ale neviděl model s nesymetricky rozloženými jádry.
Nejde o to koľko jadrový čiplet AMD má, ale o to koľko jadier v CCD AMD vypne. Ak je dosť CCD s chybými 2 jadrami = 6 a 12 jadrá. Či má AMD aj CCD s 3 chybnými jadrami, nevieme.
AMD dela i 7600x slozene ze 2 chipletu, podle poslednich zprav. Tudiz flexibilita jejich designu musi byt dost velka.
https://www.tomshardware.com/news/amd-firmware-disables-cores-7600x
.
Není vlákno jako vlákno. AMD má všechna vlákna "plnotučná", Intel ne.
Jenže HX mobilní Intely nepoběží na 55W, ta CPU umí až 157W dle Intelu a výrobci herních notebooků se nebojí poslat tam 90W+, takže lze očekávat, že to bylo měřené na něčem s vyšším napájecím limitem.
Osmijádrové AMD procesory moc dobře v noteboocích neškálují s vyšším napájecím limitem, takže i to může dělat značný rozdíl.
AMD Ryzen 7 5800X - 254€, Ryzen 5 5600X - 181€, Ryzen 5 5600G - 140€, vse to drtive podtrhuje 12 jaderny Ryzen 9 5900X za naprosto az si dovolim napsat silene lacinych 382€(!), pri Zen III mejte tez na pameti ze pridavaj +2 jadra vuci Zen II cili k prikladu 6 jaderny Ryzen 5 5600X prekonava 8 jaderny Ryzen 7 3700X!
Mimo 4 jadernych bazmeku alder-u a 6 jadernych bez atomu nema intel vuci tomuhle co nabidnout, i boardy s X570 jiz ted uzivaji S cili vypilenou verzi cipsetu, sou bez ventilatoru, uchladi se to krasne pasivne, vse pci-express 4.0 nativni, delal jsem ted takove herni pc-čko a s chladicem Noctua NH-D15 mi to boostovalo(5800X) na 4.825GHz, spotreba max. 142W.
Joo kdyby AMD uvedla jeste Zen IV pro/do AM4, to by ste teprv videli to vyprodano, Lisa Su ale sama rekla ze pry AM4 u ni neni mrtva cili by mohla pekne prekvapit :)
"Nutno podotknout, že většina konfigurací má z výroby limit stejně vypnutý"
Mohu vidět nějakou statistiku o kterou se to opírá, absolutně nejvíce prodává Lenovo, DELL a HP a nemyslím si že v těch strojích budou povolené neomezené limity.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.