Osobne se domnivam ze NCQ je jen dalsi uplne zbytecna technologie, resp. trik vyrobcu, jak donutit uzivatele zaplatit vice. V realu je lepsi provest usporadani operaci s diskem uz na urovni OS (ktery vi naprosto presne, co bude po disku chtit), jinak by musela byt prikazova fronta v disku pekne dlouha, aby byla efektivni. Jediny rozdil mezi CQ na urovni OS(resp ovladace disku, popr. file-systemu) a NCQ je v pripade, ze disk je silne poskozeny a velke mnozstvi sektoru bylo realokovano, pak totiz nejdou sektory po sobe, OS o tom nevi a nemuze tedy pozadavky efektivne radit. Dalsi moznost (teoreticka) je, ze pozadavky se z disku posilaji s velkou latenci a tudiz nez je danny sektor odbaven a zaslan pozadavek na cteni sektoru nasleujiciho, tento jiz pod hlavickou "ujel" a musi se cekat na dokonceni obratky plotny. Ovsem toto se tykalo predevsim starsich disku s pomalym IDE rozhranim a navic to uz resi integrovana pamet cache na HDD a to vcetne zapisu. Posledni moznosti je optimalizace pristupu k diskovemu poli, tam jiz OS skutecne nevi (narozdil od HW RAID controleru), jaka sekvence cteni ci zapisu je optimalni. Ovsem opet to dost resi pamet cache (alespon ten zapis) a navic vsechna RAID zarizeni se v OS hlasi jako SCSI disk a ten uz CQ podporuje davno (a to se tyka i IDE RAIDu) ! Takze mi opravdu neni jasne, jak by mohl NCQ nejak vyrazneji pomoci. Spise bych uvital zvetseni integrovane pameti cache a zefektivneni jejiho vyuzivani (napr. aktivni analyzu cetnosti pristupu k dannym datum a nasledne proaktivni cacheovani takovychto sektoru - napr FAT, resp. MFT table, atp.). Uplne optimalni by bylo, kdyby kazdy disk byl vybaven RAM cache pameti o velikosti rovne kapacite disku a dostatecnou rezervou naboje v kondenzatoru u napajeni, aby i v pripade vypadku proudu dokazal cely obsah RAM pred jejim vymazanim ulozit. Pak by byl takovy disk  vlastne rychlejsi s rostoucim poctem hodin od jeho spusteni (vice a vice dat by jiz bylo v cache). A neni to nerealne, ve vyrobe polovodicu jsou jeste rel. velke rezervy (co se tyce hustoty prvku na plochu a hlavne objem), zatimco u magnetickeho zapisu se jiz brzy narazi na fyzikalni limity, takze kapacity RAM potom kapacity HDD zase dozenou (tak jako napr. HDD uz jednou predstihli paskove mechaniky).

Rastr: Ale že to LSD šlape :)

2All) A meli jste to v ruce, delali jste testy, kolik PC serveru s HW, SW RAIDem a popr. ATA, PATA, SCSI jste testovali ?
Ja uz celkem dost a tak vim o cem mluvim, i kdyz to mozna nepisu az tak uplne srozumitelne.
2XxX) "tam jiz OS skutecne nevi (narozdil od HW RAID controleru), jaka sekvence cteni ci zapisu je optimalni."HW RAID radic ma vlastni procesor a obvykle taky vlastni cache. Pozadavky si zpracovava sam a operacni system s jejich vyrizenim vubec nezatezuje. Presne _naopak_ oproti SW RAID, kdy celou funkci zajistuje ovladac v operacnim "  - nechapu, co se ti nelibi, pisu prece to same, HW RAID = podpora ekvivalentu NCQ primo v radici, SW RAID - o tom jsem nemluvil, to neni RAID, to je jen parodie na RAID !
 
"Samozrejme. Napr. ten cca 3 roky stary disk, co mi visi na RAID radici a hlasi se jako SCSI, tak samozrejme tim, ze se hlasi jako SCSI, taky tak funguje. To je prece uplne jasne. :-P"
- ano ! samozrejme, pokud mate slusny RAID radic a ovladace, tak tam tagged queuing je a funguje! A to je prakticky to samy jako NCQ !
 
"Zaverem: vsechny pozadavky na cteni a zapis ve finale vyrizuje elektronika a firmware pevneho disku a zvlada to neskonale rychleji, nez kdyby mu do toho mel kecat nejaky operacni system. Nebo si snad myslis, ze Windows ovladaji pohyb hlavicek na pevnem disku? Az zas budes psat nejaky humoristicky prispevek, tak dej vedet, skutecne jsem se vyborne pobavil."
- ano vim, ze to ridi elektronika disku (napr. proud do vychylovacich civek, nebo otacky motorku), ale kam ta hlavicka pojede ridi vlastne OS (tim ze chce konkretni sektor), takze OS vlastne rozhoduje, co bude disk delat. NCQ to ma obratit (radic na disku bude rozhodovat v jakem poradi se bude co cist nebo zapisovat a bude to posilat systemu ruzne zprehazene, proto je nutna podpora nejen na disku, ale i v radici, resp. ovladaci), ale je to zbytecne, OS muze uplne klidne byt stejne "chytry" jako elektronika v disku ! Co se tyce jeji rychlosti, to jste zase pobavil vy mne, je uplne jedno, jestli pozadavek zpracuje elektronika na disku za 1ns nebo OS posle do disku prikaz za 2ns (nebo i za 50ns), to soupani hlavou disku bude trvat radove 5-10ms, cili tisickrat dele, takze je to uplne fuk, a i kdyby ten disk kompletne ridil CPU na motherboardu (tak jako v drevnich dobach HDD), tak by to bylo ve vysledku uplne stejne rychle, jako je to s IDE controlerem integrovanym na HDD !
Ale stejne je to uplne jedno, az to otestujete, zjistite, ze NCQ zvysi vykonnost diskoveho subsystemu o cca 1%. Zatimco dvojnasobna pamet cache o cca 4%! A o tom to je ...

2XxX: Vidim, ze jste velky machr v prekrucovani faktu, osobnim napadani, ale vecne argumenty uz Vam jaksi chybi. Myslim, ze zakladni myslenka je kazdemu jen prumeren intelignetnimu cloveku jasna a rozpitvavat detaily muze jen ten, kdo ma spoustu casu, a to ja rozhodne nejsem. Takze jen jeste jednou zopakuji NCQ neprinasi temer vubec nic a stoji vice nez nic ! Z toho plyne, ze je to jen habadura na zakazniky a to se potvrdi i v budoucnosti a tim jsem si jisty !
Stejne jako se potvrdilo, ze to Vami opevovane SATA je vs. PATA rychlostne uplne to same, resp. v soucasnosti je SATA dokonce mnohdy pomalejsi nez PATA, protoze disky nemaji SATA nativni, nybrz prevadene z PATA a proto maji vyssi latence nez PATA ekvivalent. Teprve mozna SATA II (ktere uz bude muset byt nativni prinese nejake zlepseni). Hlavni vyhoda SATA je v mechanickem zjednoduseni (mensi kabel), i kdyz za ty konektry bych je spise zabil, nez chvalil. Ale oni uz ani kulate PATA kabely nejsou o moc neskladnejsi. A tak nevim, jestli to za ty prachy navic stoji, me tedy rozhodne ne, ale Vam, ktery si o tom precetl nekde na Tom's Hardware, nebo CDR a "vi" ze SATA je 2.5x rychlejsi nez PATA to asi nevysvetlim ! Ale takove terminy jako SATA, nebo NCQ nejsou urceny nikomu jinemu, nez BFU, ktery skoci na to, ze SATA je 2.5x rychlejsi a NCQ je 1000x uchvatnejsi a je ochoten za to zaplatit, byt praxe bude ponekud jina ! A pokud si myslite neco jineho, tak jste bud prilis mlady, nebo prilis naivni ! Howgh!  (tzn. na dalsi pripadne pispevky uz stejne nereaguji, pac nemam cas ani naladu, tak se ani neobtezujte !)

Ale no tak, nehádejte se :-)

Každej z Vás má trochu pravdu. RaStr v tom, že nejefektivněji stejně reorderuje požadavky OS (resp. má na tom největší podíl) a taky má pravdu v tom, že NCQ je na doma naprosto na nic.
mmch - XxX...myslíš si, že lépe reorderuje nějaký chip na disku (ano, máš prvadu v tom, že ten dělá ten finální reordering) nebo 2GHz athlon 64 (alias operační systém). ty si vůbec neuvědomuješ, jak pomalé by všechno bylo, kdyby OS vůbec nic neoptimalizoval a nechával vše na disku ! jenomže OS to dělá (sice na jiné úrovni, ale výsledek je téměř totožný)...takže NCQ je celkem na nic.

XxX má ale zase pravdu v tom, že jenom tim, že píchneš disk na raid, kterej se ve woknech tváří jako scsi, tak tim TCQ podporu opravdu nezískáš. TCQ podporuje jen jeden jedinej řadič (resp. řada řadičů) na světě od promise, a jen jedna jediná řada disků na světě (ibm 180gxp). nic jiného.

obecně se ale musím spíše zastat RaStra, protože naprosto souhlasím s tím, co napsal v první odstavci posledního příspěvku...

Rastr: No on snad ani nikdo od SATA disků výrazně vyšší výkon nečekal, snad kromě PR oddělení výrobců disků :D
Dnešní SATA totiž skoro nic nového nepřineslo a fyzicky jsou to pořád ty samé disky a tam samozřejmě k žádnému průlomu nedošlo. Něco jiného snad bude SATA II a asi přehnaně "vychvalované" NCQ, které by, a to se s vámi klidně vsadím, nějaký přínos mít mělo. Stačí se podívat na SCSI disky, kde je tato technologie již dávno podporována.
 
P.S. Nejsem teda žádnej expert na disky, řadiče a RAID problematiku, spíš mám pouze slušný přehled, ale vaše příspěvky mi, nezlobte se, připadají jako totální blábol.

Jabych taky rekl, ze NCQ by melo mit vyznam. OS to totiz nemuze optimalizovat - OS se k sektorum na disku dostava pomoci jedine adresy (ci indexu) a tak vubec netusi (jak taky) jestli sektor 25 789 125 je fyzicky hned za 25 789 124 (a proto k jeho nacteni se hlavicka nemusi ani pohnout), nebo jestli neni na jine plotne, nebo nekde v casti vyhrazene pro nahradu poskozenych sektoru. IMHO tohle vi akorat elektronika disku - ta taky vi, ze treba ten sektor 25 789 124 ma ci nema v bufferu, muze zkouset ruzne optimalize ctenim napred, vi kdy bude teplotni rekalibraci apod.
Ja si dokonce myslim, ze i doma na "blbych XP Home" se to pozna - vzdyt uz davno mame spousty procesu, co bezi soucasne a maji pozadavky na cteni dat z disku - Antiviry, Antispyware, viry, spyware, ruzne logovani, swap, defragmentace, prehravani MP3 ... tohle bezi soucasne a ma spousty pozadavku na pristup k disku. Sice tu taky pekne funguje OS diskova cache, ale rozdil by tu mel byt - treba XP maji implementovanu tu feature optimalizovat pristup nejcasteji ctenym souborum - tam se zadna OS diskova cache neuplatni.