Prodejce Nihonbashi v Osace na Twitteru oznámil, že má grafické karty Intel Arc A750 v referenční („limited“ edition) za 19800 jenů. To odpovídá částce od ~$100 nižší, než oficiální cena po slevě. Cena přitom zahrnuje daň (v Japonsku 10 %):

Intel sice před dvěma týdny oficiálně snížil cenu Arc A750 z $289 na $249:

Nevysvětluje to však, jak je možné, že referenční kartu může japonský obchodník prodávat za částku o $100 nižší, odpovídající $149.

Jak se říká, ďábel se skrývá v detailu. Pro pochopení situace jsou důležité dodatky informující o výhradně osobním odběru. Proč? Obchodník má zájem prodávat. Čím více prodá, tím více vydělá. Proč by si tedy omezoval prodeje? Odpověď je zřejmá: Protože to není jeho volba. Půjde o paralelu k prodeji procesorů (AMD i Intel) v americkém Microcenter, který rovněž nabízí mimořádně výhodné ceny, ovšem též jen při osobním odběru. Jde o individuální akce v dané zemi, kdy výrobce nabídne várku marketingem dotovaného zboží, k jehož prodeji se ovšem váže podmínka, že bude prodáváno jen v dané zemi (tzn. pouze v kamenném obchodě). Vzhledem ke geografickému omezení se za tyto ceny prodá relativní minimum zboží, ovšem za celosvětové pozornosti médií. Efekt na veřejné mínění, že konkrétní hardware je výhodný, dostupný a levný vznikne, přitom náklady na reklamu jsou nulové, pouze se malé množství zboží prodá bez marže.