Celým názvem KODAK PROFESSIONAL T-MAX P3200 se tak definitivně stává minulostí. Tento nejvyšší zástupce řady s tzv. „T-zrnem“ krystaly halogenidů stříbra jsou v emulzi daleko plošší - z anglického tabular) byl velmi populárním materiálem, zejména třeba ve srovnání s Deltou 3200 od Ilfordu (která při vyvolání vyžaduje podstatně přesnější dodržení parametrů). Ale zkrátka zájem a objemy prodejů klesaly a klesaly až klesly natolik, že Kodak výrobu tohoto filmu ukončuje (ostatně vydržel podstatně déle, než Fujifilm se svým materiálem Neopan 1600).

Končí tak jedna z legend (byť jistě méně legendární než inverzní filmy Kodachrome či Velvia). Kodak doporučuje jako náhradu film PROFESSIONAL T-MAX 400 (TMY-2), který lze též velmi dobře pushovat, byť pochopitelně jeho schopnosti nesahají tak vysoko: Kodak sám zmiňuje jako dobře použitelnou hranici bez nutnosti měnit dobu volání ISO 1600. T-MAX 3200 šlo při troše dobré vůle, zkušeností a ochoty smířit se s výrazným zrnem a prakticky žádnými polotóny volat až jako ISO 25000.

Ostatně sami si zapátrejte na Googlu nebo třeba Flickru po ukázkách z tohoto filmu. A mějte na paměti, že T-zrno se blbě skenuje a na barytovém papíře ty fotky vypadají ještě asi tak 10× lépe. Za všechny jedna ukázka T-MAXu 3200 pushovaného na 6400.

---

Naprosto nesouvisející článek:

• Photokina 2012: ADOX Silvermax, nový famózní kinofilm