Nejprve si ještě zopakujme, co podle našeho zákona můžete: do práva autorského nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla praví §30 odst. a Autorského zákona. §37 odst.2 pak ještě dodává Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zhotoví při užití díla dočasnou nebo náhodnou rozmnoženinu díla v elektronické podobě, která nemá samostatný hospodářský význam, jejímž účelem je umožnit snadnější využití díla, a jejíž zhotovení je nedílnou a nezbytnou součástí technologického postupu zpřístupnění díla, včetně takové rozmnoženiny, která umožňuje účinné fungování přenosového systému.

Jak sami vidíte, nikde se neuvádí, že na kopii máte nárok. Jen tím, že si ji pro vlastní potřebu uděláte, neporušujete zákon (podobně to mají i v USA). U nás je ale podle §37 dokonce legální prolamovat různé Cactusy a další ochrany u CD-DA. Nemusíte se bát stíhání za hackování vašeho CD-DA. Nicméně to, že nejde z CD udělat kopie je jen váš problém a hudební vydavatele k odstranení nástrah proti kopírování rozhodně nepřinutí.

Co se v Autorském zákoně neuvádí, ale najdeme to v zákonech jiných, především bych to asi hledal v Obchodním, je otázka nekalé soutěže a klamání spotřebitele. Mám zde na mysli logo CD-DA, které i na takto chráněných CD nacházíme. Vy totiž asi většinou máte dokumentaci k vaší CD-ROM, DVD-ROM, CD či DVD přehrávači. Tam můžete nalézt, že podporuje formát CD-DA. Když si pak podle této specifikace v obchodě koupíte CD s tímto logem, očekáváte, že si ho přehrajete všude tam, kde je CD-DA podporováno. A nic na tom nezmění ani uvedení informace, že se nedá přehrát v počítači.

No a co s tím můžete dělat?

Váš postup by mohl být následující. Jdete do krámu, a koupíte si CD. Doma zjistíte, že CD ve vašem počítači nejde přehrát (nebo na jiném zařízení). Podíváte se do dokumentace a zjistíte, že CD-DA je pro přehrávání podporováno. Na koupeném CD najdete logo CD-DA. Vyrážíte zpět do prodejny a požadujete výměnu, protože toto CD je vadné (není to CD-DA, které je na obalu uvedeno). Nevrátí-li vám prodavač peníze hned, budete požadovat výměnu. Po třetí výměně vám peníze již vrátit musí (reklamační řád). V případě, že prodavač odmítne CD vyměnit nebo vrátit, mile se usmějete, a budete požadovat zápis, proč to nechce udělat. Když neuspějete, vydáte se do ulic, hledat nejbližšího strážníka a požádáte ho (máte na to právo!), aby vás doprovodil do prodejny jako svědek, že prodavač nechce žádný zápis sepsat. Policista vám ovšem písemné potvrzení o této skutečnosti napsat MUSÍ. A pak už je to velmi jednoduché. S potvrzením nejprve zajdete k soudu a hned poté na nejbližší úřadovnu ČOI.

Myslím, že v 99% případů vám peníze vrátí hned, zbytku neochotných prodavačů jistě postačí popsat, co bude v případě neuznání reklamace následovat. Věřte, že jen málokterý obchodník stojí o reklamu, kterou by mu v provozovně dělali policisté.

Kdo nemá odvahu jít k soudu, mohl by zkusit alespoň ČOI. Kdo má strach i z toho (což nechápu), může zkusit oslovit přímo vydavatele CD.

Jestliže všichni nyní začnete dodržovat tento postup, vemte na to jed, že žádná chráněná CD u nás neuvidíte. Ostatně některé firmy již přestávají ochrany používat a vydávají CD bez nich. A to i u těch, kde byla dříve nasazeny. Vzpomenu například BMG a CD od Natalie Imbruglia, které byla vůbec jedno z prvních, na kterém se ochrana objevila. Tak toto CD se již v Austrálii prodává bez ochrany.