Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
ani bych se nedivil. Po zkušenostech se Zen3 kdy jsem zjistil že to mají podivně "zadrátované" byla jen otázka času kdy jim v tom něco začne "haprovat". Nezvyklé propojení SMT a S5 plus další drobnosti už něco naznačují - a donekonečna to tak pytlíkovat nepůjde.
Stejně jako Intel ve Skylake mohou dojet na určitá specifika která umožňují nahánět výkon ale jsou to zranitelnosti. Donedávna AMD víceméně stálo stranou tohoto šrumce ale jednou je to muselo dohnat, viz nové biosy.
Aha, takže Ryzeny 5000, které jsou asi jedny z nejprodávanějších procesorů od AMD jsou podivně "zadrátované". To je zajímavé, že takový názor máš jen ty :D
Kdyz promluvi mudrc....
Kysele hrozny, fanboyi?
Asi špatnej drátek.... a teď se vrať zpátky do pokojíčku, hodina internetu v Bohnicích končí....
Mám osobnú skúsenosť s každou generáciou ZEN procesorov do AM4 a ZEN3 bol na svoju dobu takmer dokonalý (možno 6nm proces v TSMC by ho ešte vylepšil). Len aby bolo jasné, pri poslednom upgrade z 5600X (ZEN3) som mohol ísť rovno do AM5 na 7600X alebo 7700X ZEN4, ale v pomere výkon/cena celej platformy to nedávalo zmysel a mal som možnosť kúpiť 5950X za 320€, tak teraz používam 16 jadier toho, podľa teba, podivne zadrátovaného procesora....a budem dlho uvažovať, či ma Zen 5 presvedčí na upgrade.
"Po zkušenostech se Zen3 kdy jsem zjistil že to mají podivně "zadrátované""
.. 'podivne zadratovane' ..zni to velice technicky, to bude asi nejaky novy terminus technicus
:)
Možná mu někdo prodal procesor, omotaný drátem, místo v krabičce? :-)
:D
treba se nechal napalit a koupil z druhy ruky tohle..
https://www.reddit.com/media?url=https%3A%2F%2Fi.redd.it%2F9vk0hnpp3k7b1...
Už vidím, jak vzal mikroskop a zkoumal drátky v procesoru :-)
pár procáků jsem už v ruce držel, ale divně zadrátovaný nebyl ani jeden...
Takže vyznění článku je raději si přečíst knížku, jež začíná oním vlídným nápisem: "Nepropadejte panice"...
Tak nějak. Spíš to zní jako vlhký sen Intelu že nebudou tolik pozadu než skutečný problém :)
On by stali pol rok starý článok z diit, aby bolo každému jasné, že ide o vzorky
Ryzen X3D nebyl v plánu, vznikl jako nápad inženýra, kterému zbyly čiplety Epycu
19. 6. 2023
AMD pustila do svých laboratoří redakci webu Gamers Nexus, která měla možnost vyslechnout některé příběhy z vývoje Zenu a shlédnout vzorky i nevydaných produktů…
Zen s 18MHz pamětmi
Možná si ještě pamatujete, že první generace Zenu se původně očekávala někdy ve druhém pololetí roku 2016, ale nakonec dorazila až koncem prvního kvartálu 2017. AMD totiž musela řešit o několik problémů více, než očekávala. U prvních vzorků totiž vůbec nefungoval řadič pamětí
vzorek dokázal najet a mohlo se začít testovat. U této revize dokázaly paměti běžet na 18 MHz (nikoli osmnácti stech MHz),
V továrně tak nechali prověřit tisíce vzorků, mezi nimiž se podařilo najít dva kusy schopné fungovat při pokojové teplotě. Jeden z těchto vzorků v této konfiguraci zvládal takt 400 MHz (ten zůstal jako záložní), druhý 2,2 GHz.
APU Raven Ridge s rozbitou cache
O několik týdnů zdržel debugging první Zen-APU alias Raven Ridge zajímavý jev. Všechny vzorky, které se inženýrům dostaly do rukou, trpěly stejnou chybou: U všech nefungovala stejná část cache.
Nakonec se zjistilo, že laser, který vypaloval popisky na čipech, vypaloval příliš hluboko a při vykreslování nápisu odpálil vždy danou část cache, přes kterou „kreslil“. AMD to dočasně řešila přechodem od vypalovaných popisek k samolepkám, jak je vidět na snímku výše.
Původní plán AMD s V-cache se týkal pouze serverových procesorů. Jediný produkt, na kterém se měla objevit V-cache první generace, byl Epyc řady Milan-X. Ten tvoří 8 procesorových čipletů a během příprav jeho vzorků zbylo 7 čipletů s V-cache, na kterých už logicky nebylo možné postavit plnohodnotný vzorek. Inženýr Amit Mehra dostal nápad vyzkoušet, jak by se toto řešení chovalo v desktopové platformě, socketu AM4 a nechal ze zbývajících kousků vyrobit tři vzorky po dvou čipletech a jeden s jedním procesorovým čipletem
https://diit.cz/clanek/ryzen-x3d-nebyl-v-planu-vznikl-jako-napad-inzenyr...
A on si někdo myslí, že vývoj TOP CPU je bez problémů?
Kdyby to bylo bez problémů, tak by to zvládl každý. Ne jen AMD, ARM/Apple a intel.
Všichni z velké trojky mají problémy.
Schopnosti se poznají podle toho jak se problémy daří řešit. Když vůbec, tak dochází jen na refresh.
Presne tak, vyhoda AMD je v tom že už ma vyrobene vzorky nielen ZEN5 ale aj ZEN6 a ma čas 3-4 roky pred seriovou vyrobou to odladiť.
ZEN 5 ma tu nevyhodu oproti ZEN 4 že ma nišie takty, ale kompenzuje to vyšim IPC.
Narast vykonu 10-20% je podla mňa dosť slušny narast na to že sa to bude vyrabať na 4nm čo je defakto premenovany 5nm proces. Činania s Taiwanu svoju pracu robia velmi dobre, nielen hardwarovu (TSMC) ale aj vyvoj čipov (ZEN1 2 3 4 5 6)
Tych 10-20% je stale lepšie ako to čo predvadza Intel :D
V dnesnom kontexte ano, narast vykonu o 10-20% neni hroza.
Ale napr. zvysenim poctu jadier z 16 na 24 v beznom desktope prostrednictvom dvoch 12-jadrovych, reps. troch 8-jadrovych chipletov (a s predajom 6-8-12(6+6+0)-16-18(6+6+6)-24-jadrovych modelov), by poskytlo zvysenie multi-T vykonu o 60% co uz by bolo prierazne :) Mozno by da dali vymysliet aj ine kombinacie v oblasti nad 16 jadier, ako napr. 20-jadrovy (6+6+8). Idealne vsetky 18-20-22-24. Jednoduche kombinacie plne aktivnych 8C chipletov a iba s 6 aktivnymi jadrami.
Je taky strasny problem vyrobit substrat/PCB pre CPU kde by bolo miesto pre TRI chiplety?
1T vykon by predstavoval vylepsenie architektiury, ako aj vyrobneho procesu, prsote pokial by to dokazalo ist (5,7-5,8-5,9-6,0 GHz pri jednom jadre) ...
Pre multiT vykon pri spickovych 24 jadrach by frekvencie mohli byt pokojne o 7-10% nizsie ako pri 16 jadrach, aby to tolko nekurilo a realne spotreba sa nesplhala na 300W. Aj tak by narast multiT vykonu bol v oblasti 40-50%.
Staci si spomenut ako narastol vykon CPU od 1996/7 (Pentium I 100 MHz) po 2003 (Penium4 3,8 GHz). Asi 70-nasobne. Za 6-7 rokov. Nebolo to pridavanim jadier ale architekturou a pridavanim hertzov. Ked si zoberieme desktopovu spicku (nie WS, nie HEDT) z konca 2017 a z konca 2023, asi to 70-nasobok nebude ze ano ...
PassMark: Intel Ci7 8700K = 13 690 b vs. AMD Ryzen 9 7950X = 63 200 b teda vseho vsudy 4,5-nasobok
Vaše výpočty:
"multiT vykonu bol v oblasti 40-50%"
Vycházejí z předpokladů:
1) Aplikace bude škálovat ideálně.
2) Bottleneck je CPU.
Zvednutí z 16 na 24 jader by se v desktopu neoplatilo. Zhorší se latence a klesne 1T výkon.
Lepší IPC a lepší výrobní proces dosáhne podobného nárůstu bez negativního dopadu na výrobní náklady a spotřebu.
"Zvednutí z 16 na 24 jader by se v desktopu neoplatilo."
V Inteli o tom asi nevedia.
Proto taky v další generaci bude jen 6 jader.
A 16 šumítek.
Možná i 32, pokud to zvládnou.
AMD nabízí už teď 32 vláken na 16 jádrech.
Kolik vláken bude nabízet Intel CPU .. se dovíme, až to konečně vydají.
> 1) Aplikace bude škálovat ideálně.
a vas (spatny) predpoklad je, ze majitel pouziva *jedinou* aplikaci kterou potrebuje skalovat na 24 jader. Ani vas nenapadlo, ze nekdo mozna pousti vic nez jednu aplikaci ?
> Zhorší se latence a klesne 1T výkon
Sorry ale to je kravina. Ryzen 5950X ma nejvic jader z 5-te generace a soucasne ma nejvyssi 1T vykon z te generaci. 3950X - prvni z 16 jadrovych ryzenu, mel opet nejvyssi 1T vykon z te generace.
Netreba zabudnut na to, ze za to obdobie sa vyrobnyc proces posunul asi 10-nasobne. Prve pentia boli vyrabane na 800nm, resp. 600nm procese, posledne na 90, resp. 65nm. No a taka posledna vec na ktoru sa zabuda je spotreba. V ere P5 bol spotreba procesora husto pod 20W. 100MHz Pentium 1 zralo cca 10W. 3.8GHz Prescott zral 115W. To je tiez skoro 10-nasobny rozdiel.
Navyse mi pride dost divne hovorit o navysovani poctu jadier a potom argumentovat erou povodnych Pentii, ktore boli vsetko jednojadraky. Takze vykon tam rastol vsetkym moznym len nie navysovanim poctu jadier :)
ano to je svata pravda, spotreba vyletela v podstate na 10-nasobne, vyrobne procesy sa zasa 10-nasobne zlepsili
ale to boli nutne (a mozno este nie uplne postacujuce) predpoklady na to, aby frekvencie mohli vyletet od prvych pentii aj hlbsie pod 100 MHz az k 3,8 GHz (t.j. cca 40-50 a viac nasobne)
dnes nemoze spotreba za 6-7 rokov vyletet 10-nasobne ani nanometrove ciselko vyrobneho procesu klesnut 10-nasobne ani frekvencia 50-nasobne
okrem toho sme obmedzovani architekturou, asi by neboli prilis efektivne 4C procaky, kde kazde jadro by malo 4x512 bit FPU, 16xALU, 8xAGU ... atd (proste vypoctove jednotky takeho jadra by boli vyuzite mozno na menej ako 50%)
posl. dve dekady sme teda odkazani na zvysovanie poctu jadier, co je v serber segmente OK, pretoze tam nam bezi strasne vela paralelnych uloh, ale v desktope potrebujeme aby jednotlive aplikacie to hafo jadier vyuzivali paralelne a tam je problem ... uz pri 16 jadrach efektivita skalovania vykonu s jadrami klesa viac ako je zdrave (proste tazko spravit nejaky jeden jediny exacik, ktory pri 32 jadrach pojde 2x rychlejsie ako pri 16tich a 4x rychlejsie ako pri 8mich a 8x rychlejsie ako pri 4roch ...) vela paralelnych uloh OK, ale jedna jedina je na viac jadrach trocha problem (hlavne pri velkom pocte) ....takze ono ani to zvysovanie poctu jadier asi nepojde na desktope donekonecna, za 10 rokov asi nebudu v desktope 128-192-256-jadrove CPU ... (kdezto v server segmente to bude vtedy absolut low-end)
Můžu se zeptat jak dokážete využít tolik jader? K čemu obyčejnému člověku takový procák je? Dělám na compu každý den 8+ hodin a bohatě mi stačí 4 jádro s HT (ten bych klidně mohl vypnout). Neříkám že nejsou lidi kteří ty jádra nedokážou využít, ale podlě mě to bude strašně malé procento uživatelů. Tak k čemu by se měl výrobce hnát do více jader? Od toho má workstejšny.
Mínus není ode mě, nicméně se mi tato filozofie a argumentace moc nelíbí. Jednak je to klasické „podle sebe soudím tebe“ a jednak byl přesně tohle argument Intelu a jeho zastánců za éry čtyřjader. Chceš víc než čtyřjádro, které mainstreamovému uživateli stačí? Zaplať za drahou (respektive tehdy předraženou) platformu HEDT. Proč by měl uživatel vyhazovat peníze za drahou HEDT platformu, když potřebuje výkon, kterého lze dosáhnout i s platformou pro standardní desktop?
Podle čtyřjádra s HT usuzuji, že jde o nějakou starší generaci, ne aktuální architekturu. Dám příklad. Na starším čtyřjádru s HT trvá zpracování jedné fotky s AI softwarem (kvalitní odstranění šumu, zlepšení detailů, upscaling) přes 40 minut. Na Ryzen 9 7950X trvá 5 minut. Pokud by se AMD řídila filozofií Intelu (čtyřjádro s HT musí stačit každému), byli by stále všichni na těch 40 minutách.
Na procesoru počítá AI leda blázen v dnešní době. Grafika to zvládne klidně stonásobně rychleji.
„Grafika to zvládne klidně stonásobně rychleji.“
Která grafika? Topaz Gigapixel AI:
GeForce RTX 4090 (aktuální cena skladem: 49 tisíc, TDP 450 wattů): 22,8 FPS.
Ryzen 9 7900X (aktuální cena skladem: 9,6 tisíce, TDP 170 wattů): 19,4 FPS.
Opravdu leda blázen?
Definuj "pocita AI". Trening se dela jen na grafikach a akceleratorech, ale inference se dela prakticky na vsem co umi pocitat.
Abysme si rozuměli. Sám mám doma 7600G, právě kvůli občasnému zpracování fotek a videí. Ale já ani nikdo na tomto fóru nejsme typický user. Typický user, podle mě, má dnes stěží notebook, spíš jen mobil, na kterém "žije". Počítač pak, stejně jako třeba já, potřebuje leda tak v práci kde používá kancelářský software, plus třeba něco na vývoj. U mě je to ale cloudový vývoj, takže lokální výkon nepotřebuji vůbec. A jestli je takových uživatelů globálně většina, asi nemá smysl aby si sami, nebo aby jim firmy kupovali 24-jádra když stačí (obrazně řečeno) rychlejší kalkulačka. A když se to nebude prodávat, proč by to měly firmy vyvíjet.
Analogie s Intelem před Zenovou érou taky není úplně fér, protože single thread výkon tenkrát nebyl takový aby stačil na pohodlné zpracování multimedií. Nadruhou stranu - nevím jestli třeba photoshop nebo cokoli jiného dokázal využív víc jader a tudíž jestli by jim pomohla byť jen i7.
Asi jsem prostě stará škola a nechápu to, ale zdá se mi že se dnes všichni ohánějí desítkami jader a jak je to super aniž by se zamysleli, jestli je to vůbec nějak využitelné. To už má větší smysl zapojit dedikované obvody, jako to má Apple u M procáků, takže přestože je to "pomalý" ARM, tak třeba na zpracování videí je to dělo.
Keď už ide o Apple, tak ten ponúka u Meku Pro 8-16jadrové CPU.
kdyz je mate, tak je vyuzijete. ono je rozdil kodovat nekomprimovane 30gb video na 6c/12t a 4c/4t. 6 jader mam uz od dob fx6300 a pro domaci uziti mene ani nahodou. ano, jeste mame ntb s 2c/4t, kde jde ciste jen o prehrani medii a internet.
S tím souhlasím. Pokud ale na práci ve videoeditoru stačí ta 6c/12t tak, že to práci nezpomaluje, připlatíte si za 24c/48t CPU desítku jen abyste měl následný finální encode za 10 minut místo 2 hodin?
Ak ste používateľ PC na spôsob 1 záložka Fakebooku, tak súhlasím. Ale niektorí z nás si otvoria viac záložiek (samoz. nepíšem, že 100 - tomu už ani ja nerozumiem) a ak 1 vlákno vie zvládnuť 2 náročnejšie weby, s 32vláknom je to 64 tabov. Keď prerábam videa do kodeku h265, ani Threadripper 7960X by to nezvládol za 5 minút (cca 100min. videa). Občas spúšťam virtualy, občas hru. A ak nechcem zakaždým ukončovať aplikácie, aby mi na app v danom čase stačil výkon, tak je viacjadro plus. A hry už vedia využiť aj 8jadier, tak so 4jadrom nie je ideálny výkon. A to nepíšem o antivire. Stačí spustiť Defender, ESET NOD online, MS malicious a 12 vlákno dostane zabrať aj keď samoz. táto konštalácia nie je často. Ale keď sa spustí toho viac a CPU nestačí, tak je to na nervy.
Prozradím ti jedno malé tajemství - kompresi videa nejde paralelizovat donekonečna, jde přiřadit max jeden thread na jeden kompresní blok jinak jde do háje kvalita/kompresní poměr. Orientačně pro h265 platí že max threads = výška videa/64.
Viem. Preto som nespomenul 182vlákno. Ak by bol limit 16vlákien, zbytok by mal F@H a VB.
*192
Celkom jednoducho: dobre paralelizovatelne ulohy.
Ale nechce sa mi to uz rozpisovat, tak len heslovite: kompilacia. Bohuzial teraz robim s takym uzasnym SDK, ze casto musim prekompilovat cely projekt. Jednojadrovo je to 90 sekund. Viacjadrovo 8 sekund.
Druhy projekt som radsej jednojadrovo ani nespustal, to by som sa nedockal. Mayu by sa mi na 4-jadraku tiez nechcelo kompilovat.
A take stackovanie astrofotiek tiez dokaze zozrat celkom dost procesora a aj RAMky.
Dalsia vec je, ze vdaka ludom, ktori boli ochotni zaplatit marze na tych velajadrovych procesoroch dnes uz 4-jadro s HT nie je to najlepsie, co peniaze bezneho smrtelnika dokazu kupit, ale nejaky smiesny skoro-lowend.
Substrát není až tak velký problém. Co ale problém je je to, že by musel být nový I/O čiplet a dovolím si odhadnout že s ohledem na velikost cílové skupiny se vývoj takového I/O čipletu nevyplatí. Myslím že 24 jader bude až budou dvanáctijádrové výpočetní čiplety, dřív ne.
Tak v roce 1996/1997
Neni fer mluvit o P1 na 100Mhz, ale spise o Pentiu MMX na 166-233Mhz, nebo spise o Pentiu II na 300Mhz ten je z 1997.
A pokud se divam dobre tak zadny P4 3.8 v roce 2003 nebyl, ty byli az 2004 nebo nektere az 2005. A meli uz HT takze priadni skoro jadra.
Kdyz jsi nevzal to nejlepsi z desktopu z roku 1997 (ale z roku 1994) a zaroven s nevzal to nejlepsi z Intel desktopu z roku 2003(ale z roku 2004, mozna 2005)
Tak jsi ten interval natahl z tebou udanych 7/6 let na 10(11) let, a to je trochu rozdil, bez ohledu na to ze ten narust vykonu byl i kvuli paralelizaci, navic bez ohledu na velky narust ve spotrebe.
jo bolo to total zbrucha, ale haupt idea ja jasna: proste vykon nestupa tak ako vtedy (vysvetlenie je vyssie)
Ne. Mooreho zákon platí stále. Sice se natahuje z 18 měsíců na až 3 roky. Chvíli to šlo rychleji (Přelom tisíciletí kdy se výkon poměroval frekvencí).
Pak zas pomaleji (před uvedením ZEN v toce 2017).
Teď měříme výkon podle počtu jader.
A v budoucnu budeme měřit výkon podle AI jednotek. Protože zjistíme že přidávání dalších jader nemá smysl ale potřebujeme výkon pro AI.
'' Pokud nějaký problém existuje, ''
no existovat muze.. statisticky se u kazdyho vyrobce jednou za cas objevi problem, kterej nezvladnou vyresit podle predstav a produkt to poznamena.. ale stejne tak to muze bejt dezinformace od intelu, aby lidi necekali na zen5 a pekne kupovali raptor-refresh, kteryho maj plny sklady..
Tak otázka je, jestli dokázala AMD pohnout s tím hlavním a to jsou paměti. Rychlost komunikace procesoru s pamětí nastavená maximálně na DDR5-5200 je žalostně málo. Sice ano, dá se to přes profil přetaktovat, ale i tak to málokdy sedne víc než na DDR5-6000, což by měl být spíš standard než super přetakt.
Takže jestli já něco očekávám od Zen 5, tak je to právě zlepšení práce s pamětí a navýšení rychlostí. Když to bude zlepšené, budu spokojen. :-)
Když si koupíš 3D, tak na paměti stejně moc nezáleží, takže na toto se zaměřovat mi přijde zbytečné, toto není žádný problém.
Dnes uz kupis DDR5 6400 CL52 1.1V, co su podla JEDEC nepretaktovane pamate. https://www.teamgroupinc.com/en/product-detail/memory/TEAMGROUP/elite-pl...
CL52? Fuj.
Fyzika nepusti, latencia vyzaduje svoju voltaz. Pre DDR5 6400 plati:
CL52 1.1V
CL38 1.25V
CL34 1.3V
CL32 1.35V
CL30 1.4V
CL28 1.5V
CL26 1.6V
To pořeší lepší výrobní proces. Samsung měl v květnu spustit výrobu DDR5 (až 7200MHz) na EUV procesu, kde slibují 23% úsporu energie.
Pozor, napětí a spotřeba nemusejí korelovat.
1) DDR5 6400 CL52 1.1V su pretaktovane pamate, pretoze su 6400 MT/s
je uplne suma fuk ze maju stabdardne napatie 1,1V a kvoli tomu (bohuzial) super-mamutie latencie
2) Extremy nikdy nejsu dobre ... naco je pamat na vysokych frekvenciach s mamutou latenciou alebo pamat na nizkych frekvenciach s nizulinkou latenciou ... kompromisy a zlata stredna cesta
v pripade AMD by som ja osobne do 6400 MT/s vooobec nesiel, jedine max. 6000, co je 1:1 sweetspot pre 9X% Zen4 CPU (pri 6400 by to imho nadpolovicne vacsina CPU nezvladla)
u intelu je situacia mozno torcha ina a oplai sa ist do vyssich frekv., ale uplne extremy nie su dobre
3) u DDR5 ist nad 1,45V je absulutna samovrazda, take moduly nie su dostat v beznych e-shopoch, aj 1,40V je brutal, ako absolutne maximum by som ja osobne bral 1,35V ale idealne 1,25V (tam existuju 5600-vky s decentnymi latenciami)
proste dnes je dnes a dnes mame to co mame, za 5-7 rokov ked bude koncit era DDR5 a vypredavat sa posledne DDR5 moduly (mozno v tom case uz 2 roky budu na drhu DDR6), tak budu zrejme dnesne DDR5 8000 ci aj 10000 MT/s a mozno aj salenosti ako 12000 M/Ts pri "decentnych" CL60 a 1,35V - no ale dnes je dnes
DDR1 boli 200-266-333-400 MT/s a pretaktovane boli 433-450-466-500-533-550-566-600 MHZ moduly (nad 500 to boli absolutne silenosti)
DDR2 boli 400-533-666-800 a pretaktovane modely 1066 a 1200 MT/s
DDR3 boli 800-1066-1333-1600 a pretaktovane sirokanske moznosti 1866-2133-2400-2666-2933-3066-3200-3333-3400 MT/s (nad 3000 to boli absolutne silenosti)
DDR4 boli/su 1600-1866-2133-2400-2666-2933-3200 a pretaktovane 3466-3733-4000-4200-4266-4400-4533-4600 (nad 4200 to boli absolutne silenosti)
nieco podobne ocakavam aj pri DDR5, t.j. ze to skonci na 2,5- az 3-nasobku startovacej rychlosti (t.j. ze svoju eru skoncia najrychlesie moduly okolo 12000 MT/s)
1) Pretaktovat znamena zvysit voltaz, nie frekvenciu. LPDDR5X dnes bezia normalne na 7500 a Hynix uz ukazoval LPDDR5T na rychlosti 9600 1.05V. To su pamate pre mobily a handheldy.
2) Ono to ma zmysel pre pre integrovane grafiky, pricom spotreba je nizka. Inak to zmysel nema, latencie su dolezitejsie.
3) Ja mam ADATA Lancer 6000 CL40 1.35V co su jedny z najlacnejsich RAM a na 6000 CL26 1.55V to bolo plne stabilne az do 80°C v stres teste Membench, 12 vlaken, potom uz to vypisalo chybu. Teplota bola vyssia lebo som ich neofukoval, v skrinke slaby airflow, CPU chladic len na 700rpm + dalsie 2 ventilatory v skrinke len na 400rpm. Buildzoid to tiez pisal, ze 80°C je hranica, on isiel na 6200 CL26 1.6V a pisal ze tam uz treba pamate ofukovat.
"Pretaktovat znamena zvysit voltaz, nie frekvenciu" hmm, a já žil v domnění, že overclocking, tedy přes-časování, má souvislost s kmitočtem, protože kmitočet je přímo úměrný převrácené hodnotě času. A protože lze někdy z křemíku vytěžit vyšší kmitočet při daném napětí, lze tedy přetaktovat i bez zvýšení napětí (záleží na jakosti daného kusu křemíku). Stejně jako žiju s vědomím, že existuje výraz undervolting, tedy podvoltování, které spočívá nikoliv ve snižování kmitočtu, ale napětí.
Zvláštní jak se liší chápání slov v jednotlivých zemí.
A podíval jsi se na to pořádně? Nepodíval. Protože kompatibilitu slibují jen pro Intel. Pro AMD slibují kompatibilitu od 5200MHz!
Jinak ale AMD samo podporuje u Ryzenu 7000 pouze 5200 v rámci JEDEC, vyšší MHz už jsou jen přes profily v rámci AMD EXPO. A samozřejmě se zvyšuje napětí, což je pro AM5 nežádoucí.
Nj, pravda. :)
Ale je dobre si uvedomit ze spotreba DDR5 je 0.5-1W na 1 cip. 32GB DDR5 ma 16 cipov. Takze je to zanedbatelne v porovnani s CPU.
Je to zanedbatelné v porovnání s CPU, ale nezanedbatelné pro samotné paměti, protože DIMMy se chladí blbě.
Ja mam 32GB Adata Lancer na 6000 CL30 1.35V, v stress teste maju do 60°C (v izbe mam 25°C) a to mam v skrinke slaby airflow. HWiNFO64 pise spotrebu spolu 8.25W. Pamate nijak neofukujem. Nemam pocit ze sa blbo chladia.
To máš tu lepší variantu s 0,5W na čip. Kdybys měl ztrátu 1W na čip, tak už by ty paměti topily dost a nějaký ofuk by chtěly.
U procesorů se obvykle uvádí jako maximální kmitočet jen ten nejvyšší, který je při vydání procesoru v JEDEC specifikacích. Všechno ostatní se bere jako nezaručené přetaktování. To ale neznamená, že procesor nezvládne vyšší takty RAM.
Ryzen 5700G má deklarovanou rychlost RAM 3200 MT/s. A stará 3200 MT/s RAMka s čipy od Hynixu mi s ním běží na 4666 MT/s (na B450 ITX desce od Asrocku). Fňukat nad tím, že výrobce procesoru nezaručuje běh příliš na vysokých kmitočtech, tedy může asi jen ten, kdo paměti snad nikdy netaktoval.
Vyšší než JEDEC kmitočty neřeší výrobce procesoru, ale výrobce pamětí. Ale to, že uvede XMP/EXPO profil s nějakým kmitočtem, neznamená, že na něm paměti poběží s každým procesorem a každou deskou. Třeba ty výše uvedené paměti s Ryzenem 2400G nejdou taktovat výš než na 3600 MT/s, protože 2400G má o dost horší paměťový řadič, než řada 5000G.
Ono to co píšeš, tak je. Má to ale háček. AM5 desky jsou mnohem víc problematické mimo JEDEC specifikaci, takže nám jedna Asus deska i odpalovala procesor, napětí pamětí a procesoru spolu souvisí.
Jistě to byl problém Asusu, ale obecně ta šance tam rozběhnout něco víc než základní frekvenci není úplně nejlepší.
Proto bych vysloveně u Zenu 5 uvítal, kdyby ta sběrnice neběžela na 5200MHz, ale na těch aspoň 6000 MHz, aby byla jistota, že tohle nebude žádný problém a aby tam byla šance i třeba na 7000 MHz a víc, což už dneska výrobci pamětí umí, ale jen na Intel XMP.
Buildzoid ukazoval ze 2x24GB 8000 CL36 funguje na Gigabyte B650E Aorus Tachyon s novym biosom. https://www.youtube.com/watch?v=mEnOu57x3wE
Nevím, jaké máš zkušenosti s konstrukcí a taktováním pamětí, ale Vdd napětí paměti se nezvyšuje ani tak kvůli vyšším frekvencím, jako spíš pro snížení zpoždění přístupu (latency). Fungování paměti a přenosy do CPU má na starosti řadič v čipu RAM, což jsou relativně jednoduché obvody s malými (parazitními) kapacitami tranzistorů a vodičů. Zvládají tedy bez větších problémů poměrně vysoké kmitočty. Ty jsou omezovány hlavně konstrukcí řadiče paměti v procesoru. Problém je ale s velkými kapacitami sítě vodičů a paměťových buněk. Rychlost změny napětí na nich je výrazně menší (CL v řádu desítek taktů) a dá se snížit právě zvýšením Vdd.
První Ryzeny měli horší řadiče paměti a tak moc RAM nešla taktovat moc vysoko. U řady 5000G se při volnějším časování dají dostat takty paměti docela vysoko i při základním napětí Vdd=1,35v. Moje staré 3200MT/s paměti od Hynixu dají při 1,35V bez problémů 4200MT/s. Ale jejich výkon brzdí velká zpoždění přístupu do paměti (latency). Pro utažení časování je potřeba zvýšit napětí na 1,4V. Taktování bylo omezeno hlavně limitem na rychlost vnitřní sběrnice procesoru (Infinity Fabric = IF) a jejím svázáním s takty paměti. Na novějších BIOSech už bylo možno nastavovat frekvence CPU a RAM nezávisle a tak se dá taktovat frekvence IF i RAM opravdu až na maxima, které řadiče v CPU i čipech paměti zvládnou.
Pokud jde o údajné problémy AM5 desek a odpalování procesorů, za tak to plácáš nesmysly. Riziko odpálení procesoru na těch Asus deskách bylo jen u 7000X3D procesorů při zapnutí EXPO. Autoři BIOSů pro zlepšení rychlosti pamětí výrazně zvýšili napětí Vsoc a nějak zapomněli, že ten 3D cache čiplet nezvádá tak vysoká napětí jako CPU čiplet. Podle zkušeností testerů s taktováním AM5 desek problémy nejsou a už od startu fungovalo dobře.
Ale samozřejmě s novějšími BIOSy se dá RAM většinou taktovat lepe a snadněji. Na mé AM4 B450 ITX desce od Asrocku byl nejdřív problém dostat RAM i jen přes jmenovitých 3200 MT/s, ale v nových BIOSech stačí většinou jen zapnout XMP profil, nastavit vyšší takty, případně trochu stáhnout CL a automatické trénovaní při startu počítače dokáže samo dostat RAM opravdu vysoko. S AM5 deskami přímou zkušenost nemám, protože zatím není AM5 APU, na které čekám. Tak uvidíme v 31. lednu :-).
Čekáš na Ryzen 8700G? To by chtělo ty DDR5-7200 od Samsungu.
Ano čekám :-). A protože mám s taktováním zkušenosti, vím, že není nutné kupovat drahé paměti s vysokým nominálním taktem. Většinou se dají dobře taktovat i slušnější běžné moduly. A to že mi bude na ty drahé chybět v pár procent propustnosti mne asi nerozpláče.
Ona ostatně vysoká propustnost sama o sobě nemusí znamenat velký výkon integrované grafiky. Je potřeba mít i rozumné přístupové doby. Často papouškované tvrzení, že u grafik na přístupové době nezáleží a stačí jen vysoká propustnost, není pravdivá. Aby to rozumně platilo musí mít grafika dostatečně velkou mezipaměť (cache) a to ty integrované nemají.
Dosavadní úniky výsledků by tomu odpovídaly, že tam něco úplně nesedí. Na hlavní generaci je 10-15 % v ST málo. Čekal bych 20 % a ve specializovaných operacích i 30 %. Viz předchozí testy v Cinebench 2024 níže (syntetické testy typu GeekBench neřeším). Samozřejmě může jít záměrně o testy revize A0, která nebyla ještě odladěná, pro zmatení konkurence. A revize A1 už to může mít zalátané.
https://diit.cz/clanek/vykon-vzorku-zen-5-pusobi-nadejne
I kdyby problém přetrval tak se nic nestane, AMD by mohlo klidně vydání nového ZENU zrušit nebo odložit o další rok a i tak by se současnou generací bylo v náskoku, možná ne v maximálním hrubém výkonu kde to Intel teď tlačí 350W+ a už teď slušně dotahuje/překonává,
ale minimálně v efektivitě by AMD bylo pořád výrazně napřed i kdyby Intel vydal další generaci (cože to má být potom ? Raptoří refresh a... Meteor ??)
Výkon dnešních CPU je už tak velký že nepotřebuji ani na nejnáročnější hry (i s ohledem na budoucnost) naprostý TOP CPU, a mohu s klidem vzít něco co je níže postavené v absolutním výkonu.
Kdo nekouká na spotřebu a bere absolutně nejvýkonnější CPU tedy i9-13900k a i to mu nestačí třeba kvůli práci, měl by uvažovat o změně platformy na nějaký Thredripper
PS: něco jiného jsou grafické karty, tam jde ždímat i RTX4090
- proslýchají jakési útržkovité informace o blíže nespecifikovaných problémech
- není přesně jasné, v čem by měl být problém
- v důsledku neupřesněného problému
Takto chcete konkurovať umelej ineligencii ???
Umělou inteligenci ještě pořád překonává přirozená lidská blbost.
To ano, ale ty perly, ktere obcas z "bing chatu" prijdou, to je k nezaplaceni. Bohuzel, nekdo, kdo se v danem tematu neorientuje a nebo si neda praci, si to zkontrolovat, to bude povazovat za korektni.
Ve vysledku to muze prispivat, jeste k vetsimu informacnimu chaosu.
Zrovna vcera jsem tak ze zvedavosti na neco zeptal a podarilo se mu do vysledku mimo jine misto "hromadne otravenych plynem" napsat "hromadna sebevrazda", coz je dost podstatny rozdil, co se tam stalo...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.