Thunderbolt sebou přináší dvě příjemné vlastnosti: za prvé vysokou rychlost 10 Gbit/s oběma směry a za druhé elegantnost připojení. S Apple Thunderbolt monitorem neřešíte odděleně obrazový výstup a tuto datovou sběrnici, vše obstará jediný konektor. Do monitoru se pak dále řetězí („daisy chain“) další a další zařízení, Anandtech sám ověřil napojení celkem čtyř zařízení na jediný Thunderbolt konektor základní desky - jednoho monitoru a tří externích HDD.

Výsledky testů naleznete u nich, my nechceme kompletně vykrádat celý článek, takže jen přinášíme fotografie konkrétního řešení od MSI spolu s nastavením BIOSu základní desky. Současně je na řešení testovaném Anadtechem zajímavé připojení grafické karty Lucid Virtu (ve stylu Nvidia Optimus), kdy Thunderbolt konektor živící i monitor přebírá obraz z GPU integrovaného v procesoru Ivy Bridge, který je primární grafikou v systému a pouze v případě nutnosti využití diskrétní grafiky - zde GeForce GTX 680 - si automaticky „slízává“ frame buffer této přídavné grafické karty. V tomto bodě nezaznamenali Anandtechové žádný problém, vše je funkční.

Na této konkrétní základní desce MSI je poměrně těsno co se týče PCI Express linek. Například ačkoli deska obsahuje tři PCI Express ×16 konektory, podporované konfigurace linek jsou: 1×16, nebo 2×8, nebo 1×8+2×4 (platí pro Ivy Bridge). Stejně tak ze čtyř PCI Express ×1 slotů lze současně používat pouze dva, vše je důsledkem toho, jak nakládá řídící čip Thunderboltu s dostupnými linkami - neboť samotný Thunderbolt polyká pro svoji potřebu čtyři PCI Express 2.0 linky pro "jižní můstek", který ještě sám musí živit LAN, Firewire, zvukovku a SATA řadič(e) plus ony PCI Express ×1 sloty. Z toho plynou i další logická omezení, jako že na této konkrétní desce nelze současně využívat porty SATA7 a SATA8 spolu s FireWire, ale to nepovažujeme za negativum desky: vždyť kdy naposledy jste potřebovali Thunderbolt, 8 SATA zařízení, FireWire a vše další?

Ale zpátky k Thunderboltu. Pochopitelně jde zatím stále o první generaci spoléhající na metalické propojení pomocí měděných cest. Z toho plynou omezení na zhruba maximálně 3m délku kabelu (do monitoru, z něj dále jsou to další 3 m atd.) a cenu kabelu někde kolem tisícovky.

Na Thunderboltu je hezké, že je pro operační systém prakticky neviditelný. Protože vyvádí ze systému ven PCI Express linky, zařízení se tváří jako by byla osazena právě na této sběrnici a nejsou tak vyžadovány žádné přídavné ovladače. Drobnou nevýhodou, obrovskou třeba proti USB 3.0 je ale v současné době nutnost připojit všechna zařízení před startem počítače - uprostřed práce s OS již nelze další připojit a detekovat - toto je omezení Windows, na Mac OS X hot-plug funguje, ale s ohledem na informaci Intelu očekáváme, že to bude v brzké době vyřešeno i na majoritní platformě (má se o to postarat nejbližší nový ovladač, ona testovaná MSI deska ostatně zatím neprošla všemi testy a nedostala všechny potřebné certifikace - finální verze samozřejmě půjde na trh s nimi).

Jinak u použitého displeje od Apple, kde jsou jeho součástí i věci jako FireWire a GLAN - toto vše je automaticky navěšeno na Thunderbolt a tudíž po připojení monitoru detekováno systémem Windows a zprovozněno. Anandtechu pouze zlobil integrovaný USB hub.

Tak máme za sebou první krátký pohled na Thunderbolt ve světě Windows. Vypadá to podle nás rozhodně skvěle, takhle nějak si představujeme universální sběrnicové řešení pro desktopy i notebooky. Pokud se v průběhu letoška objeví více zařízení s podporou Thunderboltu - vedle monitorů zejména externí disky - bude to bezva. Samozřejmě vám nic nebrání se na příchod Thunderbolt desek pro Sandy/Ivy Bridge připravit již dnes, zmiňovaný 27palcový Apple Thunderbolt Display s rozlišením 2560×1440 a lesklým IPS displejem koupit někde kolem 23 000 Kč a sehnat se na Starém kontinentu dají třeba i ty externí disky LaCie.