Spam je celosvětový problém a kdo se s ním nesetkal, ten nejspíše nemá e-mailovou adresu (či fyzickou poštovní schránku u domu). Vzpomínáte na šetřič obrazovky „Make LOVE not SPAM“ od Lycos Europe? Ten byl prvním pokusem bombardovat stránky spamerů a zahlcovat jejich provoz (skončil v prosinci 2004). Jeden z dalších je firma Blue Security se svým „do not intrude“ registrem, kde jsou e-mailové adresy uživatelů, kteří se do systému zaregistrovali. Funguje to tak, že software při přijetí spamu zjistí, kde se lze na spamerově stránce od odběru odhlásit a toto pak systém automaticky opakovaně provádí.

Bylo až s podivem, že trvalo tak dlouho, než spameři tento systém zneužili. Jednoduše tak dostali odpovědi na to, které adresy jsou v „do not intrude“ registru. Tento seznam adres si pak mezi sebou vyměňovali a při posílání spamu se zaměřili na adresy v něm. Uživatelé zaregistrovaní v Blue Security začali dostávat zhruba dvakrát více spamu. Je to zkrátka a jednoduše přetlačovaná typu „kdo vydrží víc“ a samozřejmě likvidace antispamových technologií.