Máte někdo tušení, proč se ani v dnešní době ještě nepřešlo na to, aby disk souběžně psal na všechny plotny zároveň, ale i u takovýchto sedmiplotnových hrůz se píše a čte vždy jen přes jednu hlavičku?
Pak by s počtem ploten úměrně rostla i rychlost zápisu a bylo by to někde úplně jinde.
Jediné, co mě napadá, je větší riziko poruchy + větší režie u malých souborů (a to, že s vyřazením bad blocků na jedné plotně by byl problém s tím, co u těc ostatních ploten), možná větší spotřeba/nároky na konstrukci, ale to by byla celkem malá daň za čtrnáctkrát vyšší rychlost.

Jediné, co mě na těchto velkých discích trochu uklidňuje, že LTO-7 umí na jednu kazetu 6TB nativně a 15 komprimovaně.

LTO-7 je předražená, s tím jako jediným souhlasím, ale ve všem ostatním jste úplně mimo.

Zjevně vůbec netušíte, která bije. Znáte například datovou spolehlivost velkých disků, tj. co zapíšete, to přečtete ? To dávno neplatí. A spolehlivost jako takovou, která při přerušovaném provozu je také mnohem horší než udávané MTBF/AFR ? Nepoměr mezi přenosovou rychlostí a příliš velkou kapacitou. Choulostivost. To vše vede k tomu, že místo obyčejného RAID10 je nutno používat trojité zrcadlení a ještě k tomu nějaký filesystém s inherentní datovou integritou, např. ZFS, Ceph, ... nehledě na nutnost napájení, klimatizace, diskových hot-swap beden, serverů, a celé infrastruktury. Nedá se to spolehlivě transportovat a ani dlouhodobě ukládat. Nejde to ani přestěhovat - stačí pohnout s diskovým rackem o pár centimetrů a disky začnou odcházet, protože si za pár let "zvykly" na nějakou polohu. Když to vypnete a necháte vychladnout, během náběhu jich pár umře. Disků nemůžete mít 1000 jen tak - chce to svoje, ale pásek můžete mít v knihovnách třeba 100 000 docela dobře.

Ze všech těchto důvodů je ekonomie provozu velkých disků coby archivačních médií natolik špatná, že si výrobci a prodejci LTO-7 a knihoven mohli dovolit vyšroubovat cenu na dvojnásobek proti minulé generaci - ačkoliv dosud bylo u LTO zvykem, že nová generace stála stejně jako stará při uvedení - to LTO-7 generace poprvé porušila. Ale pořád je to tak, že by se to prodávalo, i kdyby jednotka nestála v ČR 95k, ale třeba 300k. Je to bohužel tak, že k LTO neexistuje žádná lepší alternativa.

Velké disky každopádně žádnou alternativou nejsou, jsou na "studená až zmrzlá data", případně na "zbytečná data", ale přídomek "archivační", to je víceméně výsměch.

Takže jak se zdá, "až vypadnou staří IT-ci", přijde firma velmi brzy o data. Nebude první ani poslední, tohle se cyklicky opakuje: přijdou mlamojové a frikulíni a bez nejmenšího vzdělání a teoretických základů, nevěda ani zbla o teorii spolehlivosti, sledování poruchovosti, bezpečnosti dat, ... pásky se jim "nelíbí", protože jsou sekvenční, překonané, zastaralé, pomalé a tak je vyhodí - načež nastane katastrofa, blbci jsou vyhozeni a vedení nakoupí pásky a knihovny. Což se opakuje v neměnném intervalu asi tak 15 let - to jediné bývá v různých firmách různé, liší se to o plus minus pět až deset let.