Nebudeme to protahovat, objektiv nabízí (alespoň na papíru, v patentové přihlášce) parametry ohniskového rozsahu 4,4 až 440 mm při světelnosti f/2.8 až 8.3. Určen je pro 1/2.3" snímač, tedy do kompaktů. Zatímco světelnost na širším konci je v pořádku, na tuto hodnotu jsme zvyklí, světelnost na delším konci je vysloveně tragická. Ohnisko v přepočtu 2400 mm a k tomu clona přesahující f/8, to znamená nutnost hnát snímač do hodně vysokých hodnot ISO, jinak potřebný čas - bez ohledu na kvality optické stabilizace - nemá člověk šanci udržet.

Otázkou je, nakolik se tento objektiv liší od svého předchůdce, tedy velmi úspěšného 83× ultrazoomu Nikon P900. V něj nalezneme objektiv 24-2000mm (v přepočtu), se světelností f/2.8-6.5. Či ještě přesněji řečeno 4,3 až 357mm. Pouhým přepočtem z nejdelšího ohniska 83× objektivu na nový 100× bychom se dostali ke světelnosti přibližně f/8,0x. To nesedí přesně, ostatně ani nejširší ohnisko. Bohužel nákres objektivu je v patentové přihlášce tak malý, že z toho nelze spolehlivě vyvodit, zdali jde o shodnou konstrukci „s protaženým koncem“, nebo něco významněji upraveného. Ale s ohledem na světelnost bych to tipoval jen na evoluční vývoj.

Patent na objektiv samozřejmě neznamená, že zítra půjde do prodeje příslušný fotoaparát. Nikon vedle toho musí ještě zapracovat na elektronice, zejména mu schází podpora 4k videa. Také je potřeba mít na paměti, že obecně digitální fotoaparáty se prodávají stále hůře, a to zejména ty kompaktní, byť právě P900 je výjimkou a Nikon jej dokonce nestíhal svého času vyrábět.