Díky !! Čest Vám ;-)

"samozřejmě je později začaly nahrazovat CMOS snímače" ... CMOS je vývojově starší snímač než CCD. U CMOS snímačů jsou buňky vyčítány každá zvlášť, čili že každá má svůj vodič pro vyčtení, což byl hlavní důvod vynalezení CCD, kdy jsou buňky vyčítány po řádcích a to ještě tak že jednotlivé naboje buněk jsou posouvány po celých řadcích dolů, takže k vyčítání dochází jen v poslením řádku. CMOS proto musí na ploše čipu nest i čast logiky pro zpacování ... paradoxně jednou s předností CCD je menší šum ... ale větší energetická naročnost ...

Klobouk dolu. Kdyz si clovek uvedomi kdebychom ted byli bez optiky to by byl pravek :D Zaslouzej si ji.

No já spíš nechápu proč tak pozdě.

Pripominka: Pokud se budeme bavit o optickych vlaknech a porovnavat rychlost prenosu rychlosti svetla, tak zrovna v tomhle ohledu opticka vlakna nad metalickymi nevyhravaji.

Túto správu čítam všade.Čo však všade postrádam, je meritum veci a to, o aky objav ide. Nejde totiž o žiaden objav, ale o vynález, čo napadli aj kritici udelených Nobelových cien. Nobelová cena sa doteraz zvykla dávať za objavy, nie vynalezy.Nobelisti neobjavili sklo, ani foton, ani kremik, či jeho vlastnosti, len aplikovali a implementovali známe javy fyziky a prirody vo svojom predmete, vynálezu. Taktiež to platí i o CCD. Potom by si zaslúžili Nobelovku i "objavitelia" CMOS čipov, či Foevonu...

David Ježek: NC byla udělena za práce v roce 1968, a první komerčně dostupné aplikace CCD jsou (údajně ;-) od Fairchildu z roku 1974. Nemáš obdobná čísla o CMOS ? Wikipedia mluví o roce 1981 ...

Presne jak pise Dochy! Rychlost prenosu informace po optice je pomalejsi nez po metalice ... i kdyz vlastni rychlost je u obou variant skoro stejna, staci si uvedomit, ze je potreba pro optiku nejdrive signal prevest z dratu a na konci ho zase prevest na drat.

Jedina vyhoda je to ruseni na vetsi vzdalenosti, jinak ma vic nevyhod...

MaxMaxMax: Optika sa ťažšie odpočúva...

Hmmm trochu bych upresnil tu rychlost. Rychlost sireni el.signalu na vedeni (kdysi zhruba spocteno pro koax, ale ostatni na tom budou zrejme hodne podobne) je dana vlastnosti dielektrika. Pro bezne pouzivana dielektrika je rel. permitivita i permeabilita velice blizka 1. Dusledkem je rychlost sireni signalu velice blizka rychlosti svetla ve vakuu (0.999ANejakeDrobne*c). Pro rychlost sireni svetla po opt. vlakne je dulezity index lomu daneho materialu. Obvykle cca 1.4. Diky tomu je rychlost sireni svetla v opt. vlakne cca 0.7*c. Tedy rychlost signalu v optice je o cca 25-30% mensi nez po metalice. Zpozdeni prevody mezi medii jsou zanedbatelna, pokud neuvazujeme delky vedeni radove v metrech. Vyhodou optiky je sirsi pasmo, mensi ruseni, vetsi dosah (u kvalitnich vlaken), fyzicky slabsi a lehci linka, ale rozhodne ne rychlost sireni signalu.

Nazorny priklad... Kdyz budu mit vedle sebe koax a optiku kolem cele zemekoule. V jeden okamzik vyslu signal po obou vedenich. Po koaxu by se mi mel vratit za cca 0.13s, po optice za cca 0.19s

Hmmm mozna jsem se trochu unahlil s temi priklady. Holt vzpominky ze skoly uz taky blednou. Co jsem tedy nasel ted (bohuzel take jen kuse a neofic. informace, nemam ted vic casu) z ruznych zdroju: pevne diel. 0.66-0.85, penove diel 0.80-0.90, komurkove 0.90-0.95. I tak vetsinou vede kovove vedeni. Ale dekuji za upozorneni.