...neboť od roku 2009 vlastnil 45 % Mamiye. Obě firmy již po léta spolupracovaly na standardizaci digitálního středoformátu kolem systému 645. V roce 2012 uvedly své nové přístroje typu 645 současně a vzájemná zaměnitelnost komponent v celku je od té doby snad ještě vyšší než u micro43 a Olympusu a Panasonicu.

Mamiya byla firmou spíše „analogové“ éry, doby svitkového filmu. V éře digitální se držela, ale pochopitelně trhy středoformátové s cenovkami od zhruba čtvrt miliónu výše nejsou tak objemné jako doby filmové s cenovkami v desítkách tisíc Kč.

To Phase One, která vyrostla až v digitální éře, se uchytila lépe. Firma hodlá po kompletním převzetí Mamiyi dále pokračovat ve vývoji nových produktů, stejně jako ve spolupráci s výrobcem objektivů Schneider Kreuznach. Ostatně bezzávěrkové objektivy s nápisem Phase One jsou vlastně jen přeznačené objektivy Mamiya.

Jak dodávají představitelé Phase One, firma se tak tímto stává jediným středoformátovým výrobcem, který má kompletní kontrolu nad všemi kritickými komponentami. No, sice víme, že za digitálními Hasseblblady tak nějak stojí Fujifilm, ale až doteď jsem měl představu, že jak Pentax, tak Leica si své středoformáty obstarávají kompletně samy (ale třeba se mýlím). Doplňme na závěr, že Phase One představila v létě nový modulární středoformátový systém XF.