Jednoduché řešení. V okamžiku tvorby normy dát do ní klazuli, že firma, která nenahlásí vlastnictví patentů, které by byly obsahem normy, nedostane ze svých patentů ani ň.

To rozhodnuti je z hlediska statu logicke.
Patent je kralovsky statek, monopol, vysad, ktera se udeluje.

Patent je vec nehmotna a postrada status vyjmecnosti, jako napr. puda ci hmotna vec, kterych je jen omezene mnozstvi.

Myslenku lze zkopirovat a nikde nic nechybi ad absurdum kazdy neco vymyslel a taky neplatime tvurcum spolecnosti pro latinku za to, ze pouzivam abecedu, spolku narodnich obrozencu, ze pouzivam cestinu ... tedy je to vec pokrivena, nekomu platim, jinemu ne.

Obchodovani s nehmotnymy statky, tedy hudba, text, myslenky, vzorce je ale dobra regulace trhu z pozice statu a mocnych, odstavi tak vecne snilky, kteri by chteli neco delat levne a tim "krivili" trh a nutily firmy s tucnym ziskem jit s cenou dolu a tim padem i uplatky, vsimnym ....

Dale je z toho mozno vybirat dan a poplatky, coz jde z lidi jen v omezenem mnozstvi, nebot se jich narodi jen male mnozstvi a dlouho trva, nez nejake dane plati.

Tedy stat rad udeluje vysadu a ochranu vysad.

2 Izak__: Řešení je prodávat hmotné věci, média s hudbou atd, ale chce to nějaká média, kde ochranu neprolomí někdo za 20 minut. Jinak "duševní" vlastnictví bych zkrátil maximálně na 5 let, v IT a okolo jsou desítky let hrozně dlouhá doba a vede to k tomu, že nepoužívané věci se stávají nedostupnými.