Trochu historie

Ve zprávě zveřejněné
9.7.2003 jsme už načrtli o čem Studie proveditelnosti pojednává a jaké budou
následovat kroky. Velké nejasnosti panují v řadách uživatelů také v souvislosti
se zkušebním provozem paušálního připojení na několika ústřednách, který je
naplánován na poslední 3 měsíce tohoto roku. Ale pěkně po pořádku.

Prvním krůčkem, který vůbec umožnil vznik této studie bylo
hlasování Řídícího výboru dne 30.4.2003, kde zástupci uživatelů společně
s alternativními operátory a ČTÚ přehlasovali v poměru 3:2 zástupce Českého
Telecomu a do společného dokumentu byla zanesená tato významná věta:  „Model
paušálního zpoplatnění originace internetových hovorů na rozhraní mezi
operátory tzv. FRIACO - bude zaveden nejpozději k 1. 10. 2003.“

Na tomto místě je třeba připomenout, že všechny záležitosti
odsouhlasené v Internetovém Fóru sice nejsou právně závazné, na druhé straně se
však všechny zúčastněné strany zavázaly, že svou účastí potvrzují, že všechny
ujednané a Řídícím výborem schválené věci budou plně respektovat.

Před několika dny byla představena první verze Studie
proveditelnosti a její vznik provázelo mnoho problémů. Zástupci ČTc se totiž
odmítli podílet na jejím vzniku a bez této studie zase v podstatě nebylo možné
pokračovat v práci na konečné verzi paušálů a následujícím zkušebním provozu.
Zodpovědnosti za vznik studie se proto ujala společnost Tiscali a část
na které se měl podílet ČTc na sebe převzali ostatní alternativní operátoři.
Zástupci uživatelů (ZUI) přispěli částí, která dokumentuje zkušenosti ze
zahraničí konkrétně států, kde už FRIACO úspěšně používají (Anglie,Španělsko,Portugalsko
a Itálie) a celé znění jsme zveřejnili už před časem v článcích „Odpovědi Oftelu“ a
Mercedes Gomez
odpovídá na dotazy ZUI.

Analýza trhu

První důležitým bodem studie který stojí za povšimnutí je
analýza trhu. Její součástí je nejen analýza poptávkové (uživatelské) a
nabídkové strany (jednotlivý operátoři) ale také analýza koupěschopnosti
obyvatelstva a popis sociálně-ekonomického prostředí. A právě u tohoto popisu
bych chtěl začít. V studii se vysloveně říká:

Sociálně-ekonomické prostředí České Republiky je až na
drobné rozdíly obecně srovnatelné s okolními zeměmi, které zavedly nebo
připravují obdobné modely, jež jsou předmětem tohoto dokumentu. Obecně platí,
že zákazníci požadují a budou požadovat nízkou cenu za připojení k síti
Internet. Model FRIACO je jedním z možných řešení jak uspokojit takto
definovanou poptávku, model ovšem může řešit i další obecně významné
společenské požadavky. Tím hlavním je „internetová“ gramotnost obyvatel ČR.

Co se týká zájmu uživatelů o paušál, přichází studie s
výsledkem který je všeobecně znám. Sice v ČR existuje ADSL, ale jeho rozšíření
do jednotlivých lokalit je nedostatečné a tudíž ještě dlouho bude nedostupné
velké části populace. Navíc cena nejlevnější nabídky ADSL po započtení všech
poplatků je vysoká a nedostupná velké části uživatelů Internetu. Na současných
tarifech u Dial-upu zase vadí velké části uživatelů minutové zpoplatnění, které
je velmi limitující při opravdu intenzivním a plnohodnotném využívání
Internetu. Závěry analytické části studie snad nejlépe vystihuje tato věta:

Zavedení plného neměřeného paušálního poplatku je pro
operátory relativně jednoduché a nenákladné, proto i v případě menšího zájmu ze
strany uživatelů (který ovšem není možné příliš předpokládat) nejsou operátoři vystaveni
příliš vysokému riziku. Naopak lze očekávat ze strany uživatelů velký zájem o
paušální zpoplatnění, které zaplní prostor mezi stávající tarifní nabídkou a
ADSL.

Další důležitou částí je ekonomická analýza, která se věnuje
nejen intervalovým a neměřeným paušálům, ale i časovým tarifikacím a časovým
kreditům. Časové tarifikace a kredity jsou však stále založené na zpoplatnění
po minutách, a proto si dovolím věnovat pozornost pouze skutečně paušálním
modelům.

Z ekonomické analýzy mě nejvíce zaujaly tabulky popisující
klady a zápory jednotlivých modelů. Nejdříve tedy tabulka která se váže k
Intervalovým paušálům. Mnoho uživatelů si asi neumí představit co to vlastně
Intervalový paušál znamená, proto si dovolím použít definice použité v tomto
dokumentu: „Intervalový paušál je když uživatel platí fixní měsíční
poplatek. Za to se může v definovaném časovém období (například o víkendech,
mimo špičku, ve špičce apod.) připojovat bez toho, že by musel platit další
poplatky související s délkou připojení nebo objemem přenesených dat.“ Samozřejmě,
že když by se zákazník platící paušál například na období mimo špičku připojil
ve špičce, bude zpoplatněn po minutách. A teď slíbená tabulka:

Co se týká neměřeného paušálu jeho definice je jasná: „Uživatel
platí pouze fixní měsíční poplatek. Neplatí se žádné další poplatky související
s délkou připojení nebo objemem přenesených dat.“

K těmto tabulkám mám pouze krátký komentář. Silné stránky a
příležitosti jsou myslím každému jasné. Co se týká hrozeb nemůžu posoudit jak
kvalitně jsou AO schopni nadefinovat oba produkty, předpokládám však, že se
bude jednat nejen o výslednou cenu modelů ale i o případné omezení s kterými
počítá i náš
průzkum, kterého se zúčastnilo už téměř 4000 lidí (např. odpojování po
určitém čase,nebo v případě hrozby přetížení sítě).

Co se týká hrozby ze strany ADSL myslím že to snad asi ani
nemělo být zařazeno do hrozeb. Jelikož náklady na model FRIACO budou u
operátorů minimální nemusí se ani obávat případné kanibalizace ze strany ADSL.
A pokud bude rozšiřování ADSL pokračovat stejným tempem jaké předvádí ČTc, tak
bude tato hrozba reálná možná za pár let a odliv uživatelů k ADSL naopak uleví
síti Dial-up a zvýší kvalitu připojení u těch uživatelů, kteří ani po létech
nedosáhnou na jiný alternativní způsob připojení než je právě klasické vytáčené
připojení.

Opravdu za povšimnutí stojí kolonka upozorňující na slabé
stránky, především však (ne)ochotu Českého Telecomu tyto modely zavést. To už
by však měl být úkol také pro ministra Mlynáře, aby se v této věci více
angažoval když to již veřejnosti několikrát přislíbil.

Testovací provoz

Informace o pilotním projektu nebo také testovacím provozu
už se probírala na některých diskusních fórech. Dovolím si tedy zareagovat na
hlasy některých „expertů“ kteří považují testovací provoz za zbytečný, případně
poukazují na skutečnost, že úzkým hrdlem v síti Českého Telecomu nejsou
jen RSU stojany, případně lokální ústředny (podrobněji rozebírám problematiku úzkého hrdla v tomto
článku). Téměř všechny názory v diskusích vystihuje tato věta z kterou
hodlám v následujících řádcích polemizovat: „Jediný smysl je testovat
to na jednom TO (aby se prokázalo, zda a nakolik budou modemová pole ISP tím
úzkým hrdlem) žádná menší území nemají smysl.“

Podle mého názoru, názoru všech členů ZUI a potvrzuje to i
technická část studie proveditelnosti si ISP přidají tolik modemů kolik
potřebují. To co se musí otestovat je průchodnost sítě ČTc. A jak by měl
tento testovací provoz probíhat? Zde je doslovný přepis z už schváleného
dokumentu:

 „Pilotní provoz by měl být spuštěn nejpozději ke dni 1.10.2003
na třech místních ústřednách. Jedna místní ústředna bude v městské částí,
druhá v příměstské a třetí ve venkovské oblasti. Ústředny budou
reprezentativním vzorkem ústředny pro daný typ oblastí městská, příměstská a
venkovská. Budou vybrány ústředny, na které jsou již žádající ISP případně OLO
připojeni. Pilotní provoz bude ukončen nejpozději k 31. 12. 2003.
Po dvou měsících pilotního provozu pilotující ISP, OLO a ČTc provedou předběžné
vyhodnocení pilotního provozu. Do ukončení pilotního provozu budou dohodou
stran modifikovány podmínky pro komerční provoz. Po ukončení pilotního provozu
bude bez přerušení tj. plynule zahájen komerční provoz.“

K této informaci bych chtěl pouze doplnit, že alespoň
jedna ústředna musí být v oblasti, kde není k dispozici připojení
ADSL a alespoň jedna ústředna zase musí být v lokalitě, kde už je ADSL v
současné době dostupné.

A jak to bude s případnými náklady na nákup zařízení nutných
k posílení sítě? Zatím nejsou spočteny náklady potřebné pro posílení sítě na
celém území ČR, co se týče nákladů na pilotní provoz tak těm se věnuje tato
část studie: „Pro potřebu zprovoznění pilotního provozu FRIACO je potřeba
v lokalitách, kde by se testovalo, zvýšit kapacitu mezi LTG a DLU pomocí
propojovacích linek, což je zanedbatelný náklad. Pro přidání 640 portů pro
potřeby FRIACO je potřeba v případě volných kapacit opět pouze rozšířit
kapacitu propojení, takže investiční náklady jsou rovny 0,-Kč“

Posledním důležitou částí studie je právní analýza, která má
za úkol posoudit jestli zavedení modelu FRIACO neodporuje některému ze
současných platných zákonů. I zde je však všechno v nejlepším pořádku:

„Stávající platná právní úprava nebrání implementaci
modelu FRIACO v České republice, zároveň však nestanoví pro jeho zavedení žádné
konkrétní podmínky.“

Tak to by bylo téměř vše co lze v současné době široké
veřejnosti představit. Pro ty z vás co tento trošku nudný článek dočetli až
sem, máme připravené jen krátké shrnutí na závěr.

Studie proveditelnosti jasně dokázala, že plnohodnotné
paušály založené na modelu FRIACO si rozhodně své zákazníky najdou. Rovněž
zkušenosti z vyspělé Evropy dokazují, že i přes určité nevýhody (nižší rychlost
oproti ADSL) má neměřený paušální přístup k Internetu stále výhody. Po
technické stránce paušály nepřinášejí žádné významnější nepřekonatelné problémy
ani žádné obrovské investice do posílení stávající sítě.

Jediným problémem proto nadále zůstává postoj Českého
Telecomu , který snad co nejdřív přehodnotí svoje stanovisko k paušálům a
pochopí, že na trhu s internetovým připojením je skutečně jedna velká díra,
kterou je potřebné co nejrychleji zaplnit. Čím dřív dokáže Český Telecom
společně s alternativními operátory nabídnout svým zákazníkům paušál, tím méně
uživatelů jim uteče k jiným alternativním zdrojům připojení. A že toto číslo
ztracených uživatelů není zrovna malé se můžete přesvědčit zde.
A jak je všeobecně známo jednou ztracený zákazník se jen velmi těžko získává
zpět.

Autor Miloslav Sova je iniciátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského
sdružení Internet pro všechny.