Dostupnost většiny hardwaru, který se vyrábí na moderních výrobních procesech, je špatná. Základní důvody, tedy kombinace bezprecedentní poptávky (eskalované epidemiologickými opatřeními po skoro celém světě) s nabídkou výkonného 7nm procesu jen společností TSMC, nejsou to jediné, co dostupnost hardwaru zhoršuje. Další zádrhel (opět související s epidemií) tkví v poklesu dopravních kapacit (a četnosti spojů), což se promítá jak na dodávkách komponent výrobcům, tak zpožděné distribuci.

ABF substrát

Ani tím však výčet negativních vlivů nekončí. Podle DigiTimes se výrobci v poslední době potýkají i s problematickou dostupností substrátů, především tzv. ABF substrátu. ABF, zkratka pro Ajinomoto Build-up Film, označuje základ používaný při výrobě pouzdra křemíkových čipů. Bez potřebného materiálu zkrátka není možné pouzdro čipu dokončit. Pokud tedy není k dispozici dostatečné množství, pak bez ohledu na výrobní kapacity TSMC nebo dopravní situaci CPU či GPU nemůže být dokončeno a bez ohledu na to, jak se ostatní vyvine, je výroba omezena. Problém pocítí především (ale nejen) produkty s rozměrnými pouzdry, tzv. segment HPC a serverů.

Dostupnost grafických karet v lednu

Nám (jakožto obyvatelům České republiky) je asi nejbližším zdrojem, který zveřejňuje nějaká data, největší německý prodejce hardwaru, Mindfactory. Z žebříčku pěti nejprodávanějších produktů za 3. týden tohoto roku vyplývá, že společnost prodala 1010 Radeonů architektury RDNA 2 a 1375 GeForce architektury Ampere. Pokud si uvědomíme, že jde v obou případech o poměrně drahé produkty (byť nabídce Nvidie pomohla „levnější“ GeForce RTX 3060 Ti), jsou tyto objemy prodejů velmi vysoké. Vzpomeňme, že bývaly high-endové grafické karty, které se vyrobily v počtu jednotek tisíc nebo velmi nízkých desítek tisíc za celou jejich éru. Nyní jde o prodeje za pár týdnů.

Nvidia, patrně aby zlepšila dostupnost svých produktů v západním světě, podle vyjádření jednoho z výrobců karet nedodala většině výrobců během ledna prakticky žádné čipy generace Ampere pro region Asie a Pacifiku. To může mimo jiné vysvětlovat, proč německá Mindfactory mohla prodat zhruba o třetinu GeForce než Radeonů. Západ má k dispozici i karty, které by za normálních okolností šly na východní trhy.

Chystané GeForce od Nvidie

Ještě koncem roku byly zprávy o dvou produktech chystaných na leden: GeForce RTX 3060 a GeForce RTX 3080 (Ti) 20 GB. Vydání mainstreamové GeForce RTX 3060 bylo odloženo na únor, vydání 20GB high-endu bylo rovněž odloženo, ovšem termín vydání není znám. Pokud bychom vycházeli z čistě empirické metody „o čem se mluví více, vyjde dříve“, pak se 20GB verze GeForce RTX 3080 jeví jako vzdálenější produkt, který by se mohl objevit buďto na samém konci února, nebo (spíš) v březnu.

V prvním kvartálu měla rovněž vyjít GeForce RTX 3050 Ti a po ní GeForce RTX 3050 s novým menším jádrem GA107. Obou se asi hned tak nedočkáme - specifikace GeForce RTX 3050 Ti (3584 stream-procesorů) nakonec připadly GeForce RTX 3060, která nebude vybavena 3840 stream-procesory. Pokud tedy mluvíme o desktopu. V mobilním segmentu Nvidia ponechala konfiguraci s 3840 stream-procesory, neboť kombinace vyššího počtu funkčních jednotek je (přinejmenším při porovnávání produktů postavených na stejném čipu) energeticky výhodnější.

Chystané Radeony od AMD

AMD má sice vydány tři desktopové modely generace Radeon RX 6000, ale všechny tři stojí na jediném GPU, Navi 21. Ostatní GPU zatím čekají ve frontě:

Jádro Radeonů RX 6700 (XT) mělo být vydáno v první polovině prvního kvartálu, tedy v lednu nebo začátkem února. To už je pasé a zájemci mohou počítat s březnem. Opět mluvíme o desktopu.

V noteboocích se objeví o měsíc později v dubnu. Ovšem v doprovodu menšího překvapení: Mobilní verze Navi 21. Doposud se o Navi 21, na které staví Radeony RX 6800 (XT) / RX 6900 XT hovořilo v kontextu desktopu. Nějak si nemohu vzpomenout, kdy se naposledy v noteboocích objevil grafických high-end AMD, ale je to tak dávno, že mi jistě tuto akutní myšlenkovou nedostatečnost odpustíte (případně si jí vychutnáte).

Třetí RDNA2 jádro v pořadí bylo doposud chápáno jako produkt s převažujícím důrazem na mobilní sféru, byť se očekává i dostupnost v desktopu. Původně se Navi 23 očekávala v březnu, aktuálně cílí na květen. Zda pro notebooky i desktop, není známo.

O čtvrtém GPU jsme slyšeli pouze jednou a to začátkem prosince. Jde o dosud nejmenší známé jádro vycházející z architektury RDNA2. První informací jest, že se s ním stále počítá. Druhou informací, že by se mělo objevit v noteboocích jako průvodce APU Cezanne. Za třetí lze z toho vyvodit, že bude výrazně výkonnější než integrovaná grafika APU Cezanne, osobně bych předpokládatl 2-3násobek výkonu. Za čtvrté: Není zatím stanoveno, kdy půjde na trh. Opět můžeme využít empirické zkušenosti a předpokládat, že když jsou (s ohledem na Navi 23) stanoveny plány na květen, tak Navi 24 dorazí později než v květnu, tedy - nejspíš - v létě.

Chystané procesory od AMD

Již víme, že nová generace procesorů Epyc vyjde (až) v březnu. Nejen Epyc se původně očekával hned na začátku roku, v době vydání Zen 3 se předpokládalo, že základní nabídka čtyř modelů (Ryzen 5 5600X, Ryzen 7 5800X, Ryzen 9 5900X a Ryzen 9 5950X) se rovněž rozšíří v lednu nebo v únoru. Na to zjevně nejsou kapacity a zákazníci žádající nižší výkon si musejí vystačit s produkty předchozích generací, alespoň zatím.

Co se AMD podařilo vydat bez odkladu, je mobilní verze APU Cezanne. Je to pochopitelné, Renoir fungoval až magicky a dostal AMD na historicky nejvyšší podíl na mobilním trhu. V loňském třetím kvartálu se zároveň podíl AMD na mobilním trhu (historicky poprvé) dostal výš než podíl v desktopovém trhu (20,2 % vs. 20,1 %). Byť šlo o dočasnou záležitost, růst v tomto segmentu společnosti ukázal, kudy vede cesta a ta se logicky bude snažit, aby ji využila.

Mobilní Cezanne tedy dostal zelenou, ač se jiné produkty potýkají s dvouměsíčním odkladem. Za pozornost stojí i fakt, že AMD dala historicky poprvé přednost výkonným (~45W) modelům před úspornými (15W). Důvod lze snadno vypozorovat. Byť Intel koncem roku vydal pro segment Ultrabooků Tiger Lake, pozici AMD to oslabilo v podstatě kosmeticky, o 1,2 % (podíl na mobilním trhu ve čtvrtém kvartálu 2020 byl i přes Tiger Lake stále o 2,8 % vyšší než podíl ve čtvrtém kvartálu 2019).

AMD zjevně usoudila, že Tiger Lake není v ultrathin segmentu zásadní hrozbou ani pro nabídku postavenou na Zen 2 / Renoir, takže Zen 3 / Cezanne dostane (vlastně už dostal) přednost v segmentu výkonných notebooků, kam se osmijádrový Tiger Lake teprve chystá. AMD tím získá možná až kvartálový předstih.

Kdy se dočkáme 15W Cezanne (Ryzen 5000U), prozatím není známo. Podle zdrojů DIIT to vypadá, že přednost dostane řada PRO určená byznys segmentu. Na „ne-PRO“ tak logicky dojde později - kdy, není známo.

Chystané procesory Intel

Ačkoli v posledních týdnech na našem webu převládaly zprávy o značce Intel, nedá se říct, že bychom věděli něco víc než co bylo řečeno po CES ve článku:

• Intel ohlásil 4 (či spíše 7) produktové řady procesorů a 50 modelů procesorů

Jako první se dočkáme koncem týdne formálně vydaného čtyřjádra Tiger Lake popohnaného z 28 na 35 wattů. Toto provedení bude určeno hlavně herním notebookům. O slibované osmijádrové verzi zatím nevíme nic nového, takže nejspíš zůstává druhý kvartál. Zhruba třikrát již Intel avizoval spuštění výroby Xeonů Ice Lake, ale opět není znám termín dostupnosti, možný je přelom března a dubna, který avizoval (tuším) již nespokojený zaměnstanec Intelu, jenž loni vynesl několik interních zpráv společnosti (většina se zatím potvrdila, např. výměna CEO a rozšířený outsourcing). Na podzim se očekává 10nm desktopový Alder Lake, rovněž na podzim avizovala poslední uniklá roadmapa Intelu serverový Sapphire Rapids, ale podle zmíněných zdrojů nebude reálně dostupný dříve než v březnu-dubnu 2021, tedy asi rok po Ice Lake.

Nejvíce je zatím známo o desktopové 14nm novince, osmijádrovém Rocket Lake, který se očekává zhruba v březnu. Intel s touto generací opustil snahy konkurovat AMD vícejádrovým výkonem (nechá volné pole Ryzenu 9 5900X i Ryzenu 9 5950X - prozatím to vypadá na výkon mezi 65W a 105W osmijádry Ryzen 7 5800(X). Jednojádrově na tom bude lépe, v průměru dosavadních testů v jednotkách procent na Zen 3. Daní za tento výkon vytažený ze 14nm procesu bude spotřeba: Rocket Lake je prvním osmijádrem Intelu s doporučeným PL2 limitem 251 wattů. Podle dosavadních testů bude i v rámci standardního deskopu vůbec na chlazení nejnáročnějším procesorem, jaký kdy Intel vydal.