Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Nikoli konzervativci, ale kazdy normalni clovek, ktery zrovna nedela Canonicalu testera, zustane na 16.04 LTS. To je verze urcena pro bezne lidi, kteri se nechteji zabyvat testovanim.
Docela by me zajimalo, kdy Canonical prejde na rpm balicky a po te kdy zacne prepisovat nazev Fedora na Ubuntu a to bude vsechno cim se oproti konkurenci bude lisit. :-/
Problem s LTS distribucemi je, ze pokud clovek nahodou koupi hardware pote co vysla ta LTS, tak sance na problemy a/nebo nefunkcni veci (senzory atd) je pomerne vysoka. Priklad: Ubuntu 16.04 + Ryzen. Ta pohadka o bezproblemovosti plati jenom pro hardware tak zhruba LTS - pul roku starej.
> kdy Canonical prejde na rpm balicky
Je zajimave, ze kdyz linuxaci delaji spoustu konkurujicich softwaru, tak to delaji spatne protoze mrhaji sily, a kdyz se rozhodnou neco zariznout a podporit existujici reseni, tak to delaji spatne protoze podporuji RedHat.... coz asi jen dokazuje, ze at delate cokoliv, nejaky kverulant se najde vzdy :)
To mas pravdu s tim hardwarem, 16.04 LTS je dobry tak po Skylake, kdo ma Kaby Lake, Coffee Lake a RyZen, tak musi testovaci verze a zapichnout to az u 18.04 LTS. Je to naprosto idiotske, ale tak je to linux.
Mrhat silama na spoustu projektu nema smysl, na druhou stranu, kdyz vyhraje ten nejdebilnejsi projekt a neni na vyber, tak to take neni dobre. Je treba najit rozumnou stredni cestu.
Novsi hardware sa da pouzivat s LTS Enablement Stacks, vid https://wiki.ubuntu.com/Kernel/LTSEnablementStack.
A proč si neinstalovat oboje (troje, čtvero...) na jeden komp? Vždyť jde o jednu z vychytávek linux-dister oproti MS. A rutinně používat, co mi vyhovuje, případně je kompatibilní s HW.
V tom že počkat máš pravdu, zvědavost ale někdy přece jen zvítězí tj. tam kde to nebude tolik (případně?) bolet.
Stopu tvé ironické kyselosti a kterou jsem vycítil ve tvém závěru také myslím že chápu.
Ovšem tak nějak za sebe a za poslední asi 1 rok a 1/2 co jsem se začal více rozhlížet po distribucích tak nerad bych se dostal do nějakého souboje .deb (kde jsem vyrůstal) proti .rpm (který objevuji a toto píšu pod .rpm) a obráceně, protože jsem zjistil že i s .rpm můžu být spokojený. A docela hodně.
Kdo chce mít novější věci a ty bývají vždy diskutabilní a také než se doladí tak dnes je vpředu (můj názor) .rpm a diskuze kdo a proč a také jak je do toho zapojená i nějak komerce bude vždy zajímavé, ale s ohledem na popsaný stav (vůči .deb) zbytečné.
Kapitola sama o sobě je smysl těch novinek nebo "novinek": jsem připraven chápat že vývoj jde po skocích a ten předešlý že podmiňuje ten následující což my někdy dobře nevidíme, ale že se v posledních letech vyplácal zbytečně celý kopec vývojářské kapacity která potom chybí jinde je také myslím že skutečnost ... a jsme tam kde jsme. Výběr GNOME jako za vlajku považuji za nešťastný a raději bych tam viděl KDE, ale jako jen můj názor.
Výběr? Ubuntu se ke GNOME jednoduše vrátilo, nic nevybírali. Navíc aktuální zjednodušující GNOME lépe splňuje ten Ubuntu cíl mít "Linux pro všechny", což zahrnuje i spoustu neznalců a BFU, kteří nemají čas nebo schopnosti si KDE nějak ideálně nastavit.
Většina zkušených linuxových uživatelů, kteří si rádi všechno nastaví podle sebe, Ubuntu ani tak nemívá ráda, a preferuje jiné distribuce, pokud tak jde soudit z komentářů lidí kolem mne a komentářů na internetu :-)
Jen poznámka protože ve smyslu: dle mne s KDE5 už neplatí ono rádo pořád a pořád falešně dnes tradované tj. že KDE žere hromadu paměti a nastavovat se musí a že se v tom uživatel nevyzná.
Paměť v porovnání s porovnatelnými desktopy nežere a nastavovat se nemusí. Já také nerad nastavuji. A to minimum, co požaduji když už, tak v KDE5 lehce najdu a potom nastavím kdežto v GNOME musím hledat a nakonec skončím u dodatečné instalace nějakého nástroje který to tzv. umí.
Pro právě neznalce a obvykle z Windows a především XP také stále je zde dost v KDE vysoká podobnost tj. jak se zobrazuje nabídka programů, v té klasické podobě, ale a také tuto nabídku je možno lehce přepnout že vypadá "jako" od GNOME. Když jsem srovnával tak u "originál" GNOME jsem si zoufal a u té KDE5 podoby nikoli, což je ale mé subjektivní hodnocení.
Dál to rozvádět nemá smysl protože stejně a jak předpokládám bude nabídka odpovídajícího Kubuntu a kdo bude chtít, tak to KDE najde tam.
Nebyl by problém s aplikacemi? Jestli to chápu, tak si aplikace tahají knihovny ze svého výchozího prostředí, což už je náročnější na RAM, když jsou zaráz spuštěné gnome i KDE aplikace. Takže by buď vyměnili všechny výchozí aplikace za KDEové, což je nepohodlné pro uživatele nebo by vytvořili kočkopsa. (Rád se nechám poučit, jestli se mýlím.)
Rád posloužím :). Aplikace si "netahají knihovny z prostředí", nýbrž jsou vázány na knihovny frameworků, na kterých jsou postavena i prostředí (DE); zjednoduším to na Qt (KDE) a GTK (GNOME). Pokud si nalijeme čistého vína, tak v každém nainstalovaném systému, nalezneme GTK i část Qt a podle instalovaných programů přibývají další. V reálném provozu nemá významný dopad na využití RAM, jestli spustíš dvě GTK aplikace či dvě Qt aplikace či jednu GTK a jednu Qt. Pokud spustíš aplikaci, "načte" si knihovny v řádu kB. Nenačítá se "skoro celý framework", jak je tomu třeba u javy (tohle si slíznu).
Jiná situace je, pokud bychom mluvili o aplikacích, které jsou vázány na služby prostředí nebo jsou s DE přímo propojeny (správce souborů, task manažer atd.). Těch je ve skutečnosti v KDE / GNOME Apps velmi málo (v KDE Apps jich je víc než v GNOME Apps) a nese si je sebou to dané prostředí. Nedávalo by smysl, aby byly využívány v jiném DE. To ale neplatí u lehkých DE, které takové aplikace nemají a používají buď jedny nebo druhé. Odtud právě tyto nepřesné informace pocházejí.
V obecném měřítku není problém vyměnit KDE za GNOME či naopak, zde záleží pouze na preferencích uživatele, v tomto případě na preferencích vývojářů.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.