Majitele DV nebo Digital 8 videokamer stále trápí otázka, na jaké médium ukládat svoje, na počítačové DV střižně sestříhané a ozvučené, zpracované pořady. Jako jednou z budoucích cest se rýsuje uložení hotového pořadu na DVD-R disk ve formátu MPEG 2. Vzhledem ke kapacitě tohoto média by bylo možno uložit až několik hodin zpracovaných pořadů, což je jistě lákavá nabídka. Jaký se v této oblasti rýsuje budoucí vývoj, se snaží nastínit následující článek. Je však nutno předeslat, že tento materiál pomíjí souboj jednotlivých záznamových DVD formátů (DVD-R, DVD-RW, DVD RAM, DVD+RW a dalších) tak, jak jej představují jejich jednotliví zástupci. Tento souboj ještě není dobojován a záleží na největších výrobcích spotřební videotechniky, kam zaměří svoji pozornost a určí tak vítěze.

Výrobou a prodejem stolních DVD videorekordérů se začaly zabývat především firmy SONY a Pioneer v polovině roku 2001. Na Internetu lze nalézt informace o dvou konkrétních provedeních těchto spotřebních DVD rekordérů, a to typ RDR-A1 firmy SONY a DVR-7000 firmy Pioneer. Tyto dva přístroje byly zatím uvedeny na americký trh a podle jeho reakcí se zřejmě čeká i nasazení do Evropy.

Tyto videorekordéry se dosti podobají DVD video přehrávačům (se kterými mají mnoho společného) s tím, že kromě přehrávání umí nahrávat na DVD-R nebo DVD-RW média s kapacitou 4,7 GB. Videorekordéry zvládají přehrávat DVD-R, DVD-RW, DVD-ROM (DVD Video), CD-R/RW/DA (CD-DA neboli Audio CD) a VideoCD disky (SVCD formát nepodporují). DVD videorekordéry jsou vybaveny nejen analogovými vstupy a výstupy signálu, ale i iLink (DV) konektorem, který je vstupní i výstupní. Je pochopitelné, že rekordéry mají vlastní MPEG 2 hardwarový dekodér (který je vždy kvalitnější než softwarová řešení), tzn., že umí v reálném čase převádět DV datový tok nebo analogový videosignál na MPEG 2 (a samozřejmě i opačně) v několika stupních nastavení.

Jan Juřica