Po překlopení se z Windows do Linuxu mně a až o něco později docvaklo, že při hodnocení musím oddělovat jak systém (tedy to takové základní kolem a tady vliv má i balíčkovací systém a repozitáře jak jsou tam balíčky aktuální) a tak i sám desktop. I když jedno ovlivňuje druhé: příklad, silně opatrně konzervativní knihovny (závislosti) v systému jaksi nemusí sednout s tím nejnovějším desktopem (jeho verzí) jako nadstavbou a který navíc třeba není dostatečně předem proto i sem tam odladěný.

Co si ještě já pamatuji ale není to tak dlouho dávno, Minta teď zkoušet právě nebudu, tak byla potíž že to KDE dusil na 4 a potom ta 5-ka byla pořád o krok(-y) nějak pozadu s tím jak ty už novější verze KDE za pochodu odstraňovaly své chyby. Nepříjemné.
Jestli teď Mint 18.1 nabízí KDE 5.8 tak to je příjemné překvapení, protože na KDE Plasma 5.8.3 jedu s OpenSUSE Leap 42.2 a opravdu (zaťukávám to!) nemohu si stěžovat.
A to v porovnání právě s Xfce s kterým jsem byl velmi spokojený a také i v podání s Mintem. Subjektivně mám teď z KDE lepší pocit než s Cinnamonu, nehledě na to že pověst KDE jako žrouta paměti a s těžkou pro nepřehlednost nastavitelností už má vážné trhliny a je tedy neoprávněná.
Asi to ale bude jako to "každý chvilku tahá pilku", teď to je nějak a za 1/2 roku a s různými předělávkami a novotami to zase bude jinak. Hodnocení se budou měnit.