Jak se „falšují“ statistiky prodejů grafik?
Trh grafických karet je do určité míry pokřivený. A to každým rokem stále více a více. Může za to několik faktorů. Z těch v posledních letech nejviditelnějších můžu zmínit třeba integraci GPU do procesorů, striktní rozdělení platforem, kdy si každý výrobce hřeje pouze tu svou polívčičku a pak samozřejmě praktiky, kdy se některé prodeje dotují, nebo váží k dalším výrobkům.
Pokud jste jako já naskočili do PC světa v 80. či nejpozději 90 letech, tak jste zažili ještě zlaté časy. Výrobců čipsetů byly desítky, možná stovky (no, to už pravda přeháním). Mohli jste provozovat z dnešního pohledu obskurní kombinace komponent, jako kupříkladu procesor AMD K6 na základní desce Lucky-Star s čipsetem Intel TX. K tomu grafická karta, třeba Trident, S3, ATI, později doplněná o legendární 3Dfx Voodoo Graphics.
Jenže Socket 7 byl posledním, kdy Intel a AMD byly kompatibilní. Zatímco AMD na tomto socketu ještě chvíli setrvalo (Socket Super 7), Intel to vzal přes Slot-1 směrem k S370 a s příchodem Socketu A u AMD (též přes Slot-A, však s životem jepičím) kompatibilita zcela zmizela.
O několik let později se začaly více prosazovat integrovaná grafická jádra Intel v čipsetech. Zprvu nevalné kvality, ale Intel na grafické divizi po celá léta pracoval, takže ve výsledku dnes umí nabídnout poměrně solidní základní GPU, integrované přímo v procesoru. A s přesunem valné části čipsetu do CPU a uzavřením svých platforem z tohoto vyšachovat 3rd-party výrobce jako SiS, VIA, Nvidia, ATI ad. Podobně učinilo AMD, které se ale má paradoxně vracet k „outsourcování“ čipsetů pod firmou ASMedia.
Tímto vším, spolu se stále se značně zvyšující náročností vývoje nových GPU, klesal počet výrobců GPU. Když jsem před 10 lety nastupoval do redakce, psali jsme ještě o Matroxu (Parhelia apod.) , SiSu (Xabre), objevilo se XGI (Volari) a jakž-takž ještě dohnívali jiní výrobci. Dnes se ale trh zmenšil prakticky na tři výrobce, z čehož pouze dva umí supervýkonné herní grafiky. Všem malým hráčům, kteří stále mají přijatelné množství zákazníků se omlouvám, ale třeba GPU VIA či přeznačené předražené Matrox Radeony jsou už tak nezajímavou záležitostí, že nemá smysl se o ní bavit.
Ale hlavně ta integrace GPU stojí za tím, že nejvyšší podíl na trhu má Intel. Ne proto, že by jeho GPU byla tak úžasná a hráči na nich hráli o 106, ale proto, že co prodaný procesor Intel, to prodaná grafika Intel. Relevantnější čísla v tomto ohledu dává Steam HW Survey, dle kterého mají GPU Intel podíl mezi hráči na platformě Steam pod 20 %.
GPU Intel nejsou ve srovnání s moderními Radeony a GeForce vyšších řad žádný zázrak, ale jsou dostatečně dobrá pro valnou většinu uživatelů PC. A to je stěžejní faktor: většina lidí si prostě pro desktop, web, fotky či video vystačí s integrovanou grafikou a když jim ji Intel nabízí přímo v CPU, má to kupříkladu Nvidia o to složitější s prodejem svých grafik. AMD to dělá na své platformě podobně, ale její píseček je přes všechny snahy stále několikanásobně menší než píseček Intelu.
Nvidia svého času přišla o trh s čipsety - osobně to chápu jako karmu, trest mimo jiné za to, jak koupila a zabila firmu ULi, která dělala lepší a levnější čipsety než Nvidia (3Dfx raději ani nevytahujme). Firma také přišla o valnou část trhu nejlevnějších grafik - to se týká i AMD, ale ta si to může do určité míry vynahrazovat na x86 platformě svými APU. Nvidia tak logicky hledá cesty jak prodávat vedle moderních grafik s novými GPU i staré ležáky pod novými názvy a nadále se při co nejnižších nákladech podílet na tomto trhu a zvyšovat si statistiky prodejů a tudíž i papírový podíl na trhu.
Už jste si jistě rozklikli fotografii na začátku tohoto článku. GeForce GTX 745 je typickým příkladem této politiky. Jde o low-endovou grafiku s 1 033MHz GPU s 384 CUDA jádry, 128bit DDR3 pamětí, podporou rozlišení až 4096×2160 a TDP 55 W. Karta to není špatná, nejde o přeznačený fosil z generace Kepler (GeForce 500) či nedejbože Fermi (GeForce 400). Použito je GPU GM107 známé z mobilních GeForce 800 či prvních desktopových Maxwellů, GeForce GTX 750 / 750 Ti. Osobně tuhle grafiku používám, v konfiguraci GeForce GTX 750 Ti OC s 640 CUDA jádry - tahle varianta s 1020/1085MHz GPU dává výkon v single-precision 1 306 GFLOPS. V sestavě na fotografii osazená GeForce GTX 745 OEM tak bude mít výkon ~790 GFLOPS, což sice není nejhorší, ale stále jde o výkon pod úrovní třeba téměř 7 let staré 216jádrové GeForce GTX 260. Spojení se souslovím „nejen pro hráče“ tak nedává moc smysl.
Nedává jej o to více, že použitý procesor v sestavě je APU od AMD. Model A10-7800 totiž nese GPU s 512 stream procesory, které je parametrově shodné s námi testovaným APU A10-7850K. A10-7850K má nepochybně pomalejší GPU než GeForce GTX 745 OEM (konkrétně třeba v 3DMarku dává Radeon v tomto APU ~2500 bodů, zatímco GTX 745 OEM dosahuje ~3100 bodů), ale otázkou je, jestli by nebylo bývalo výhodnější dát do této sestavy buď za stejnou cenu výkonnější procesor bez GPU (ať již AMD, nebo Intel), nebo naopak ubrat na výkonu GPU a GeForce si zcela odpustit. O to více je tato otázka nasnadě, když osazená GeForce GTX 745 OEM nese 4 GB DDR3, což je zcela zbytečné množství paměti. Takto výkonné grafice bohatě postačí 1 GB paměti, se skřípěním zubů bych dokázal pochopit možná 2 GB, ale cokoli navíc je jen marketingový tah.
Do určité míry je osazení této GeForce do této sestavy marketingový tah. Pokud stále platí, tak osazování low-endů Nvidia údajně dotuje, nebo je minimálně nabízí výrobcům za extrémně výhodných podmínek. To je běžná praktika, dělá to i Intel s Atomy. Ostatně vzpomeňme doby slavné GeForce 8800 GT, kdy když chtěl e-shop toto nedostatkové zboží, musel k němu v balíku odebrat i několik neprodejných low-endových ležáků - a i ty samozřejmě ovlivnily údaje ve statistikách prodaných GPU.
Ok tedy, ptejme se, kdo je na vině? Jistě ne nejmenovaný český e-shop, který sestavu od nejmenovaného velkého výrobce prodává. Můžeme spíše polemizovat nad tím, jestli bylo vhodné sestavu takto poskládat. Není to typický příklad toho, čemu říkám „podvod na hloupého zákazníka“, což by byla řekněme hypotetická konfigurace se 4core Haswellem a GeForce GT 710 4GB prodávaná jako „herní PC s hromadou grafické paměti“. Zde výrobce osadil lepší GPU než integrované a pokud Nvidia tuto grafiku tomuto výrobci „zadotovala“, tak nám může být celkem jedno, že nese zbytečně mnoho paměti. Na hraní v 1920×1080 v nižších či středních detailech to použitelné bude. Cenu nijak nehodnotím, u hotových sestav takřka vždy platí, že si to levněji poskládáte sami.
Dokud budou PC sestavy a notebooky kupovat z většiny lidé, kteří věci nerozumí, budou takové sestavy stále v prodeji. To že zde na DIIT se naprosto drtivá většina vás čtenářů v počítačích vyzná natolik, že „by si o tuto sestavu ani neopřeli kolo“, je jedno. Jsme minoritní skupina a upřímně, tato sestava bude v nadcházejících letech velmi pravděpodobně generovat méně provozních problémů než ručně poskládaný stroj, napůl ze starších komponent, s Linuxem, pokud jej plánujete pro svoji babičku, když zadání současně zní „…a ať si na tom Pepíček může i hrát hry“. Nic to ale nemění na tom, že za sestavu si odfajfkovaly prodanou grafiku obě firmy, tedy AMD i Nvidia.
Jednoho dne sice půjde spojit jejich výkon díky DirectX 12, a to i v kombinaci GPU + iGPU, ale to je zatím jen budoucnost, byť relativně blízká. A jak poznamenává no-X, musí to podporovat hra a iGPU bude v tu chvíli dělat jen post-processing, takže v žádném případě nepůjde o součet výkonů obou GPU a výhoda se i na režii prakticky smaže.