CineBench je jedním z testů, které procesorový výkon měří v renderingu. Jde tedy o reálnou zátěž, která je odrazem výkonu skutečné aplikace. Zatímco však před cca 6 lety (což není ještě tak dávno) nabízely procesory pro standardní desktop maximálně 8 vláken (obvykle čtyři jádra) a servery maximálně 44 vláken (22 jader), dnes jsou běžně k dostání desktopové procesory o 32 vláknech (16 jádrech) a serverové procesory o 192 vláknech (96 jádrech) a za dveřmi jsou i produkty s až 256 vlákny (128 jádry).

Šlo to rychle. Na některé softwarové firmy až příliš rychle, neboť svůj software nepřizpůsobily tak rychle, jak by bylo potřeba. Právě o CineBench R23 se čas od času mezi řečí zmíní, že zvládá maximálně 256 vláken. Jenže uživatelé upozorňují, že oproti některým jiným testům, které dokážou vytížit vyšší počet vláken, přestává CineBench R23 optimálně škálovat již u hardwarových konfigurací s nižším počtem vláken než je 256.

• AMD má již v laboratoři funkční vzorek 64jádrového Zen 5

Jak to tedy je? Empiricky lze snadno zjistit, že CineBench vykresluje obraz rozložený na dlaždice, kdy každému vláknu je přiřazena jedna dlaždice. Pokud procesor podporuje 8 vláken, je vykreslováno osm dlaždic, když je první vykreslena, je danému vláknu procesoru přiřazena další. Nelze tedy najednou vytížit víc vláken, než na kolik dlaždic je rozložen obraz. Lze narazit na názor, že když CineBench R23 standardně rozkládá obraz na 220 dlaždic, nelze využít více než 220 vláken procesoru. Úvaha je to správná, problém je v tom, že u procesorů s vyšším počtem vláken zmenšuje CineBench velikost dlaždice, a tak namísto 11×20 (220) dlaždic může být obraz rozložen na 88×107 (9416) dlaždic.

Problém však může být právě v tom. Změnou velikostí dlaždice se totiž mění charakter zátěže. S menší dlaždicí klesají nároky na kapacitu cache a spíš rostou nároky na její rychlost. 8jádrový a 128jádrový procesor v CineBench tedy nedostávají naservírovanou identickou zátěž, z čehož mohou vyplývat trochu jiné než očekávané výsledky u procesorů s vysokým počtem jader.

Kombinace výše popsaných skutečností dobře vysvětluje několik jevů, se kterými jsme se v poslední době mohli setkat. Jednak je to třeba důvod, proč 128 jader Zen 5 dosahuje v CineBench R23 vyššího výkonu než 192 jader Zen 4 (192jádrová konfigurace Zen 4 je využita jen z ~67 %, zatímco 128jádrová Zen 5 kompletně). Ale vysvětluje to třeba i velké halo kolem světového rekordu v CineBench R23 na přetaktovaném a dusíkem chlazeném Xeonu Sapphire Rapids. Epycy Zen 4 jsou sice výkonnější, ale CineBench R23 nevyužije všechna jejich vlákna, procesor tak běží „na tři válce“.

Je proto potřeba velmi opatrně hodnotit jakékoli úniky o výkonu nadcházejících procesorů měřené právě na CineBench R23. Řada zdrojů si tyto limity neuvědomuje, a tak jsme se v souvislosti s testem 128jádrové konfigurace Zen 5 mohli setkat s názorem, že vlastně Zen 5 dosahuje o 50 % vyššího výkonu na jádro než Zen 4 a to jde teprve o vzorek, takže finální výkon bude jistě ještě mnohem vyšší(!!!). Skutečně ne. Problém je pouze v tom, že skóre 192jádrové (384vláknové) konfigurace Zen 4 je ve skutečnosti skórem 256 vláken, takže výkon na vlákno ve skutečnosti u testovaného vzorku Zen 5 dosahuje jen o 10-15 % vyšší hodnoty než u sériově vyráběného Zen 4. Zkrátka jak se dá u vzorku ve stavu >rok před vydáním očekávat.