V době vydání Ryzenu podporovala AMD pouze takové paměti, které přesně odpovídaly standardu JEDEC a nevyžadovaly specifické nastavení (např. prostřednictvím profilů) pro dosažení stabilního běhu. S novými BIOSy s jádrem AGESA 1.0.0.6 jsou už podporovány i rychlejší paměti, než předepisuje JEDEC a stejně tak i moduly, které vyžaduje specifické nastavení. Podporovány jsou již profily XMP 2.0, ale také ruční nastavní 26 různých parametrů. Jak dochází k testování desek s novými BIOSy, vyšel najevo jeden zajímavý fakt.

AMD upozornila, že někteří výrobci sice navrhli dobré desky s high-endovým čipsetem X370, ale některé mainstreamové modely s čipsetem B350 poněkud odbyli, takže na nich paměti nezvládají takové takty, jako na vyšší řadě desek. Takty pamětí přitom s čipsetem nesouvisí, řadič je integrovaný v procesoru.

Důvod vychází z toho, že u dražších desek je zvykem použít šestivrstvé PCB, kde jsou jednotlivé vrstvy lépe odstíněné a nedochází k rušení. U mainstreamových desek, které jsou často čtyřvrstvé, musejí být výrobci při návrhu pozornější, aby nenastal problém. Tomu podle AMD někteří výrobci věnovali méně péče než jiní. V těchto případech pak méně opečované modely desek nezvládají tak rychlé paměti, jako šestivrstvé nebo kvalitně zpracované čtyřvrstvé desky.

Z hlediska uživatele na to lze nahlížet dvěma způsoby - buďto jako na neschopnost výrobce, který svojí chybou zavinil, že nelze využít plný potenciál paměťového řadiče procesoru, nebo jako na prostý fakt a logický důsledek - tedy že levnější deska nezvládá tak rychlé paměti jako dražší deska.

Ať už na to při výběru desky budete nahlížet jakkoli, mějte na paměti ty paměti. Z papírových specifikací by se mohlo zdát, že mezi deskami s čipsetem B350 a X370 není zas až tak podstatný rozdíl - reálně však, krom rozdílu v počtu portů a linek, můžete narazit na nižší takt DDR4. Pokud tedy plánujete kombinovat rychlé 3200MHz paměti a čispet B350, poohlédněte se nejprve po recenzích konkrétní desky, nebo se v diskusích poptejte uživatelů na zkušenosti.