Řada Ryzen Z1 vznikla jako varianta APU Phoenix s řízením spotřeby optimalizovaným pro nasazení v mobilních (handheld) konzolích. Konkrétně osmijádrová verze nazvaná Ryzen Z1 Extreme umožňuje provoz v rozmezí 9-30 wattů, přičemž testovaná konfigurace měla nastavenou 15W hodnotu. Tu umožňuje nastavit i „U“ řada pro notebooky - je tu však patrně jeden rozdíl. Zatímco u notebooků je 15W hodnota jakýsi průměr, který lze překonat, pokud to napájení a chlazení dovolí (o kolik, to nastavuje výrobce notebooku), u konzole do ruky, kde není pro velké rezervy prostor, se implicitně počítá s tím, že nastavená (15W) hodnota překonávána nebude.

Uživatel M. F. Fanani se odhodlal k otestování výkonu 15W konfigurace Ryzen Z1 Extreme (8× Zen 4) a výsledek srovnal s Core i9-9900K, což je osmijádrový Coffee Lake-refresh od Intelu, někdejší 95W desktopový top-model.

K tomuto srovnání je potřeba dodat, že zatímco 15 wattů pro Ryzen Z1 Extreme je zároveň i limitem, Core i9-9900K na 95 wattech začíná a jeho PL2 limit je výš. Oficiální doporučení Intelu znělo 120 wattů, reálně nastavená hodnota, kterou při recenzi zjistil Anandtech, byla 210 wattů. V případě výsledku v grafu, který přinesl Fanani, to však vypadá na nastavení podle doporučených hodnot Intelu (120 wattů), protože při implicitních hodnotách dosahuje Core i9-9900K výkonu o trochu vyššího.

I když tedy budeme srovnávat 120 wattů oproti 15 wattům, jde stále o osminásobný posun v energetické efektivitě oproti top modelu Intelu vydaném před necelými pěti lety. Energetická efektivita Ryzen Z1 Extreme však není zajímavá jen při srovnání se světem x86, ale i oproti řadě M od Applu. Osmijádrový Apple M2, byť má TDP nastaveno na vyšší hodnotu, dosahuje nižšího výkonu.