Již řadu let neběží procesory permanentně na svojí základní frekvenci, ale v zájmu úspory energie při nízké nebo nulové zátěži snižují takty (a případě i pracovní napětí) na řádově stovky megahertz. Pokud přijde na řadu zpracování nějaké úlohy, zařídí operační systém zvýšení frekvence a po dokončení výpočtu je opět snížena. Tato metoda je označována jako Speed Step nebo P-state přechody.

S architekturou Skylake Intel ohlásil (ale dosud nezprovoznil) technologii nazvanou Speed Shift. Pokud se rovnou přesuneme k jádru rozdílu, je řízení taktovacích frekvencí přesunuto na samotný procesor, což má jednu výhodu: rychlejší přepínání taktů. Pokud tedy procesor běží na klidových 400 MHz, dorazí úloha a začne se zpracovávat, trvá operačnímu systému (Speed Step) zhruba 100 milisekund, než takty zvýší naplno (třeba na 3400 MHz), přičemž Speed Shift řízený procesorem je zvýší naplno za zhruba 35 milisekund. Pokud jde jen o dílčí úpravy taktů, potřebuje na ně operační systém (Speed Step) 20-30 milisekund, zatímco Speed Shift řízený procesorem jen cca 1 milisekundu.

Implementací technologie Speed Shift se tedy nemění taktovací frekvence, kterých procesor může dosáhnout, ale mění se rychlost, s jakou je zvládne nasadit. V případě kontinuální zátěže trvající stovky milisekund a výše, se rozdíl prakticky nemusí projevit, ale pokud jde o jednorázovou velmi krátkou zátěž v řádu desítek milisekund, může být výkonnostní posun značný: starší Speed Step dosáhne maximálních taktů až tehdy, když je úloha hotová (a po většinu doby ji provádí při snížené frekvenci, tedy při sníženém výkonu). K praxi.

Anandtech provedl několik měření, z nichž vyplývá, že v testech, které generují souvislou zátěž, je rozdíl prakticky nulový. Pokud ale jde o zátěž složenou z velmi krátkých kroků, kdy procesor permanentně přechází z klidových do maximálních taktů (Intel jako příklad uvádí Javascript), pak jsou rozdíly významné - v extrémních případech dosahují až nižších desítek procent, což je případ testu WebXPRT:

Speed Shift především zkracuje odezvy, výkonnostní bonus přichází ve velmi specifických situacích, ale může být nezanedbatelný.

Tato technologie ke své funkčnosti vyžaduje procesor generace Skylake a Windows 10. Dosud ale nebyla zprovozněna - přestože si díky ní takty řídí sám procesor, je třeba podpora ze strany operačního systému, jemuž vlastně tato úloha odpadá. V současnosti se čeká na uvolnění patche pro Windows 10, který Speed Shift aktivuje. Jeho distribuce by měla nastat v těchto dnech.