Nebavíme se o vůbec malých jménech na poplach bijí režiséři jako Quentin Tarantino, Christopher Nolan či J.J. Abrams. Jejich cílem je zajistit další výrobu filmových materiálů Kodak. Tento americký výrobce je od loňského roku, kdy výrobu filmových materiálů ukončil japonský Fujifilm, posledním skutečně velkým výrobcem v oboru. Dohoda má zajistit Kodaku minimální odběry, které Hollywoodská studia garantují pro budoucí roky.

Problém je totiž v tom, že s digitalizací filmového průmyslu klesá počet filmů (a dalších typů „výrobků“), jež jsou točeny na analogový materiál. Zatímco ještě v roce 2006 prodal Kodak celkem 3,8 miliónu kilometrů filmových materiálů, v roce 2012 už to bylo jen 137 tisíc kilometrů. Podobné důvody již vedly k ukončení výroby legendárního kinofilmu Kodachrome a stejné tak hrozilo i u materiálů typu Kodak VISION3. Kodak dokonce zvažoval uzavření továrny v Rochesteru ve státě New York, která má výrobu filmových materiálů na starosti, ale…

Ale právě probíhající jednání, která se blíží ke zdárnému závěru, tuto hrozbu zažehnávají. Minimálně pro blízkou budoucnost. Původní varianta, po které Kodak toužil, a sice přímé investice Hollywoodu do Rochesterské továrny formou joint venture, padly letos na začátku léta. Nová dohoda je ale přijatelná pro obě strany.

Vím, že teď asi budu silně nemoderní, ale pokud si mohu vybrat, tak mému oku prostě jsou líbivější fotografie či záběry z analogového materiálu. Ano, je to dáno tím, že jsem na tom vyrůstal, generace dnešních dětí už si tenhle historický otisk v paměti buduje na digitálních obrázcích, takže to bude vidět jinak, nicméně jak fotografie, tak filmy pořizované na analogový materiál mají jiný charakter. Jiný přenos jasu, jiný přenos barev. Digitál to může do určité míry emulovat, ale ona „nevěrnost“ exaktně až matematicky přesnému přenosu skutečnosti do filmu mu prostě chybí. Digitál se současnou technologií snímačů, A/D převodníků či zpracovacích čipů umožňuje podání obrazu bez zrna, v daleko vyšší ostrosti a proto je jistě médiem budoucnosti. Ale pro tuto budoucnost teprve musí dorůst nová generace lidí. Diváků i režisérů. Dokud zde budou legendy formátu Tarantina či Nolana, bude svět alespoň z malé části stále patřit analogu.

Nacházíme se na pomezí technologického zlomu. Podobně jako ve fotografii, i ve filmu se budou v nadcházejících 10 až 50 letech (blíže si to nyní nedovolím upřesnit) měnit zažité postupy. Tak jako dnes ve věrné barevné digitální fotografii již nenachází své uplatnění zonální systém Ansela Adamse, ve filmu dojde k tomu samému. Minimálně co se týče prvotního záznamu scén na straně jedné a finální projekce v kinosálech na straně druhé. Tomuto nemůže analogový materiál čelit věčně.

Jeho nespornou výhodou ale je skutečnost, že je jediným archívním médiem, na které lze ukládat původní data. Filmové negativy či primární pozitivy jsou něčím, co je dodnes nenahraditelné a i digitálně pořízené filmy jsou na analogový materiál „zálohovány“ prostě proto, že na původní digitální data se nedá spolehnout. Archivace filmových negativů má za sebou historii mnoha desítek let. Historii, během které se ladily technologické postupy, ať již složení filmových emulzí, ustalovacích roztoků či metod skladování ve vytěžených solných dolech. Byla to spletitá a dlouhá cesta plná omylů, kdy například filmy na 70mm pásech materiálů Kodak vykazovaly po několika letech degradaci nedostatečně ustálené filmové emulze a značný barevný posuv do červena.

Jsem přesvědčen, že jednoho dne se najde metoda dlouhodobého až trvalého skladování digitálních dat a nastaví tak parametry pro trvalé zálohy digitální éry, ale do té doby se modleme, aby Kodak nenásledoval příkladu Fujifilmu. Pokud sledujete novinky v jednotlivých generacích materiálů jako VISION, pak je jasné, že Kodak nejenže nadále provádí vývoj, ale již jen drobně koriguje pečlivě vyladěné chemické složení všech prvků vedoucích k filmovému pásu. Dovolte mi tři ukázky:

Abych se vyjádřil jasně a tak subjektivně, jak jen to je možné: analog má duši, digitál ne. Pochopíte to ve chvíli, kdy si uvědomíte, že zatímco kupříkladu točení původních Star Wars probíhalo na 35mm film Eastman Color Negative II 100T 5247 (proces ECN-2), z něhož lze vytěžit (po patřičném renovování provedené v polovině 90. let) nejen dost detailů pro 1080p, ale klidně i pro 4k a více, Star Wars III byly již točeny digitálně ve 2k/1080p a z toho prostě 4k či 8k nevykouzlíte. Leda falešných upscalingem a haldou sofistikovaných algoritmů, které stejně narazí na limity Nyquist-Shannonova teorému a prostě se oproti hypotetickém záznamu ve 4k/8k potýkáte minimálně s jevy typu aliasingu a řadou dalších obtíží.

Díky bohu za ty skvělé konzervativní režiséry. Ať již budou Hvězdné války Episoda VII jakékoli, po stránce zdrojového formátu budou nekompromisní. J. J. Abrams nyní při natáčení používá jak 35mm, tak pro mnohé scény též 65mm negativ („70mm film“), konkrétně materiály Kodak VISION3 250D 5207 a VISION3 500T 5219. Pro projekci se počítá s 35mm i 70mm filmem (blow-up speciálně pro IMAX), pro 35mm print bude použit materiál Kodak VISION Premier 2393 na nosném pásu ESTAR, který lze použít i pro dlouhodobé skladování při teplotě 2 °C a relativní vlhkosti 20 až 30 %.

Sci-Fi Christophera Nolana, Interstellar, které je aktuálně v post-produkci, též bylo točeno na Kodak VISION3 250D 5207 a VISION3 500T 5219 v 35mm i 65mm provedení, pro 35mm print se počítá s materiálem Kodak VISION Premier 2383. A nakonec tu máme Quentina Tarrantina, který pro svůj chystaný film The Hateful Eight počítá s použitím materiálů Kodak ve formě 65mm negativů.

Takové věci prostě nelze v současné době na digitál točit. Analogový film se při expozici nechová lineárně jako digitální čip, u kterého jednoduše roste s dobou expozice náboj tak, až prostě dosáhne mezní hranice (po které následuj „přepal“. S filmem se pracuje jinak, využívá se jeho expoziční pružnost či nutnost kompenzovat Schwarzschildův jev, využívají se jeho specifické vlastnosti v podání barev, využívá se jeho zrno (pokud je to záměrem tvůrců). Nic z toho neznamená, že se v post-produkci nemůže cokoli z toho digitálně překopat do odlišné podoby, ale důležitá jsou právě ona zdrojová data, která film zachytává odlišně od digitálního čipu.

Miluju film!

Na motivy The Wall Street Journal