Pokud totiž vezmeme jako platné, že z paměťových médií se platí poplatky organizaci OSA, pak je s podivem, že z tohoto mechanismu byly až dosud vyloučeny smartphony. Přitom u mnohých ani nejde interní úložiště o paměťovou kartu rozšířit (třeba telefony Applu). V takovém případě je dle mého jedině logické, že OSA žádá zavedení takových poplatků i za interní úložiště ve smartphonech.

Šéf OSA Roman Strejček k tomu říká: „Dokáži si představit schůdný obchodní model, který je aplikován u flash-disků, tedy 1,50 Kč za 1GB paměti, maximálně 90 korun. Taková sazba by byla za všechny kolektivní správce dohromady.“

Přepočteno to znamená, že OSA by chtěla vybírat 6 Kč z lowendových telefonů s 4GB úložištěm, 12 Kč z 8GB a tak dále. Strop 90 Kč pokryje až 60GB úložiště, tedy majitelé 64GB, 128GB či větších telefonů „na tom vydělají“ (:-)).

Nu dobrá, potud tedy víme, na čem jsme. Má to ale nejméně dva háčky. Ten první říká, že když má průměrný Androidí telefon řekněme 8GB úložiště, reálně je ho nejméně třetina zasekaná samotným OS a OSA nemůže nijak čmuchat, kolik z toho zbytku budou autorsky chráněná data a kolik aplikace. Takže její výpočet by se měl odrážet spíše o nějakou dohodou stanovenou procentní hodnotu kapacity úložiště, řekněme třeba 50 % či 33 % jeho kapacity. Protože průměrný dnešní smartphone není přehrávač hudby a videí, ale více také stroj pro vlastní fotografie a videa, hraní her a podobné věci. Jenže jak dobře víme, tohle organizaci OSA nezajímá a zjevně to nezajímá ani české zákonodárce, když už X let platíme poplatky i z paměťových karet, na kterých typicky máme naše vlastní fotky a videa, nikoli stažené filmy / hudbu.

Druhý háček je ten, který mě vždy rozpálí doběla: obrovská nespravedlnost v tomto státě daná zavrženíhodným jednání poslanců/poslankyň a senátorů/senátorek v posledních 27 letech, kdy schvalovali protiústavní či protimorální zákony. Takže dnes platíme mýtné na dálnicích, které byly/jsou/budou stavěny za peníze nás, daňových poplatníků. Platíme dotaci provozovatelům solárních elektráren, ač všichni ví, že to není nic jiného než právě dotacemi pokřivený systém na rejžování peněz pro vyvolené. Platíme/platili jsme poplatky u lékařů/v nemocnicích, ač nejvyšší zákon této země garantuje bezplatnou zdravotní péči a tahle věc byla schválena ústavním soudem navzdory ultimátně šílenému vystoupení tehdejšího ministra zdravotnictví. A platíme spoustu dalších věcí.

Nespravedlnost je této zemi vlastní i v tom, že zatímco člověk, který celý život „chlastal jako Dán“ a „hulil jako fabrika“ má veškerou léčbu sebou způsobených závažných nemocí typicky plně hrazenou ze zdravotního pojištění, tak člověk, který kupříkladu kombinací oční vady s astigmatismem překročí určitou mezí dioptrickou hodnotu si musí už následné větší čočky hradit plně sám v tisícových částkách. A takových příkladů očividné nespravedlnosti jsou v naší zemi řádově větší počty, tohle berte jen jako pár ilustračních příkladů.

Takže tahle malichernost, že vedle příspěvku solárníkům z každé projeté kWh a vedle toho, že si musíte doplácet svoji ústavou zaručenou bezplatnou zdravotní péči či vedle případů dvojího zdanění řady věcí, je vlastně to, že jednou za pár let zaplatíte jedné neprůhledné soukromé firmě pár (desítek) Kč navíc, když už jí je stejně platíte za spoustu jiných věcí, vlastně nepodstatná. Hlavní je, aby si „lidé z šedé zóny“ zase smočili o něco víc a když to nejde na státním rozpočtu, jde to vždy přes zavedení dalších poplatků skrze zákon. Nic, co by nás v této zemi mělo překvapit či šokovat. Zopakuji to, co zde poslední dobou píši častěji: myslete na to pokaždé, když půjdete k volbám. A pokud se rozhodnete nevolit ty, „kteří za to mohou“, dejte si velký pozor, abyste nevolili jen jejich nástupce, kteří se možná jmenují jinak, ale jde jim o stejný cíl: „smočit si“ na tom, že my Češi jsme se naposledy proti státnímu aparátu pořádně ohradili před 27 lety.

Já osobně tedy proti poplatkům z mobilních telefonů nic nemám. Stejně jako v případě SD karet, DVD±R médií či HDD a SSD to beru jako sdělení organizace OSA, že nadále souhlasí s principem českého systému autorského práva, kdy stažení/užívání chráněného díla pro osobní potřebu je legální a kompenzují jej autorům/držitelům práv právě tyto poplatky kolektivnímu správci.