Souhlasim s autorem.. a pridavam vlastni postreh - 99% situaci nema smysl vubec zaznamenavat, je lepsi je prozit naplno, nez si kazit moment technikou.

Ajajaj - tady nekdo cte 10 let stare Photolify :-)

Presne takovehle clanky tam vydaval pan Karbusicky. Pochopitelne pred tim, nez sam prisel na to ze digital je lepsi nez film (tzn nez Pentax presel na CMOS snimace),

Jo, na tom něco je.

Nechodím už ani na fotovýstavy - mimo určitých autorů - protože se to zvrhlo v jakousi "lomografii", čím hůř, tím lépe. Ne ve smyslu technické kvality, ta bývá fantastická, ale ve smyslu kompozice, záběru, světla.

Vypadá to, že nikdo už nezná základní fotografické a obrazové věci, třeba zlatý řez, diagonály, ... prostě ty kompoziční věci. Fotky bývají naprosto tuctové až hnusné, jejich hodnota je jenom v exkluzivitě "výcvaku" - prostředí nebo události - nebo fotografa. Za tři dny po těch fotkách neštěkne pes.

Kde jsou ty doby, kdy na "World Press Foto" byly ještě fotografie. I když to byly jen reportáže pro žumpálisty, většinou z nějakých konfliktů nebo populárních událostí - ale byly udělány alespoň dobře, ba často skvěle - měly i uměleckou hodnotu. To dnes úplně zmizelo.

Také se není čemu divit, něco na focení má každý, takže vznikl dojem, že i fotku může udělat každý. Z deníků a časopisů vyházeli redakční fotografy, fotí přímo pisálkové - často jen mobilem.

Kvality možná dnes vzniká v absolutním množství asi více než dříve, ale zcela to zapadne v balastu.

Lide mají občas tendenci propadnout pocitu že jejich zaliba je "něco víc". Příjde mi že JPEG je pro autora něco jako MP3 pro audiofily. Fotografie je buď dokument a nebo zábava. Pokud jeden člověk cvaknutím dosahne naprosto stejného výsledku jako jiný po mnohadenní přípravě tak z hlediska pozorovatele je to uplně jedno, jediný rozdil je pro fotografa - pro jednoho je to fotografie pro druhého příběh (příběh je to pro oba akorát pro druhého mnohem delší). Devalvace hodnoty fotografií v podstatě znamená že nějakou hodnotu dnes mají pouze velmi kvalitní fotografie a i jejich hodnota se bude časem měnit v závislosti na růstu kvantity/kvality ostatních fotografií. Taky by se dalo napsat že vkus a úsudek milionu lidí je vybroušen miliony fotografií takže je jen tak něco nezaujme. NEpublikování zaručuje NEkritiku o lidí kteří tomu NErozumí.

Ona je vubec otazka, zda fotografii lze povazovat za umeni. Jiste k vytvoreni dobre fotografie potrebujete mit nejake znalosti, potrebujete vedet jak fotoaparat ovladat, potrebujete znat neco o svetlu, o barvach, o kompozici, atp. Ale jsou to znalosti, ktere maji nejakou umeleckou hodnotu? Tvrdim, ze nejsou. Se stejnym pristrojem, se stejnymi znalostmi dokazete to same co ten nejprofesionalnejsi fotograf, umelecka neopakovatelna invence tam neni zadna. Jiste se muze stat, ze fotograf ceka na za pristrojem na idealni podminky pro vznik krasne fotky treba i nekolik dnu, ale opravdu je ta fotka neopakovatelna, opravdu se dany vysek zaberu uz nikdy nebude opakovat, velmi pravdepodobne bude a muze to uplne stejne nafotit nekdo dalsi aniz by vedel, ze uz to nekdo pred nim nafotil. Podle meho jsou jen fotografie technicky povede nebo nepovedene a fotografie ktere se mi libi a ktere se mi nelibi spis pro to, co je na tich fotkach vyfoceno nez ze by se mi libila ta fotografie jako unikat.
Zaverem, neco napsat tak, aby se to bylo krasne a libilo se to milionum, neco nakreslit ...., to neni jednoduche a i v tech kvantech lidi co obyvaji Zem, to zvladne jen par jedincu. Neco vyfotit zvladne pomalu kazdy. Takze rozumim neochote tve fotografie publikovat, na druhou stranu je divne napsat clanek o foceni a neprilozit ukazky. ;-)

Pěkná kompozice, jen technicky slabčí i když přičítám i vliv komprimace JPG i malému rozlišení :-(

A ty miliony lidí nekoukaj jen na JPG ale i jen na TN LCD a často jen 15"-19" 1024px... nebo poslední dobou stále více na pididisplejách mobilů...

Zalezi co se foti. Chodim fotit na amaterske zavody, automobilove srazy a lidi maji radost z toho, kdyz nekdo nekdo zachyti zajimavou situaci ci vyfoti jejich auto ci model a neni to bezny vycvak. Protoze fotografie z akce chce videt vice lidi a vetsinou je ani neznam, pak uz online dava smysl. Ale naucil jsem se nefotit celou dobu a akci si uzivat. Fotky online beru jako moznost udelat lidem radost.

Pokud bych fotky nechtěl vůbec publikovat, tak v principu se ztrácí smysl proč je dělat (když vynecháme památeční foto), pro sebe mi stačí se na danou scénu podívat v reálu.
Problém je pouze v tom kde a jak je publikovat. Tj. pokud mám nějakou opravdu povedenou fotku tak ji dám třeba někam na výstavu nebo na server určený lidem s podobným zájmem a ne na "ksichtoknihu"....

" Rád bych se tedy zastavil u té myšlenky, jak strašně moc výcvaků každý den vzniká a jak strašně moc jich je uploadováno na internet."

Zrovna včera jsem koukal, kolik jsem toho nacvakal sám :-)

Nikon D70; koupen 7. 10. 2004; nacvakáno 3712 snímků. A stále stačí na všechno včetně produktové fotografie a A3 fotek.

Když vidím, že v dnešní době lidi dokážou za rok pětinásoběk toho co já za 11 let, tak se nedivím těm nárokům na kapacitu online úložišť. Aneb "fotíme zrcadlovkou sousedovic kocoura..."

"Je jedno, jestli fotografie vznikla na Velvii 50 v rozměru 8×10", nebo na Kodak Ektar 100/120, nebo na Fujifilm Neopan Across 100, nebo digi čip. Samotný nástroj na pořízení snímku je nepodstatný, jediné, co se počítá, je oko a ruka fotografova. Ta odlišuje fotografii od prostého výcvaku, stejného jako milión jiných."

V tom máš naprostou pravdu. Fotit se zkrátka musí umět, přičemž to umí málokdo.
Bohužel to již nelze říct o některých dalších myšlenkách, v článku uvedených.

Svět se naštěstí neřídí moudry pana Ježka ale žije si po svém. Nemá pan Ježek poslední dobou nějaké problémy? Z jeho článků na mě úplně dýchá stařecká zapšklost, a to byl jeden z mých nejoblíbenějších autorů.

A propó, jak se odlišuje prostý výcvak od skutečné fotografie? Kdo má vlastně právo to hodnotit?
Podle mě by měla být fotka primárně pro vlastní potřebu, protože pro mě, to co na ní je, něco znamená.

Viděl jsem tisíce fotek ze svateb, byl technicky dokonalé, barevně vyvážené, dokonalé ostré a přesto všechny stáli za hovno proti fotce z mojí svatby, kterou vycvakl můj otec v okamžiku, kdy o tom nikdo nevěděl, z místa kam by si nikdo nestoupl a zachytil mě a manželku s upřímným a šťastným smíchem když letěla rýže. A v kontrastu k mojí fotce se tisícům lidí líbí ta z jejich svatby.

Hodnocení od ostatních nemá u fotografií žádnou váhu, skutečným hodnotitelem může být pouze sám fotograf, protože on jediný ví, proč to a to fotil. (pokud se nejedená o komerční focení, kdy hodnotitelem je ten, kdo platí.)

Soukromá fotografie na internet a k publikování podle mě nepatří.

Připadá mi, že autor dělá z nouze cnost a děsí mne jak přesně ví jak se všichni chováme na internetu.

Budeme mít někdy možnost shlédnout výstavu fotografii pana Davida Ježka?

Alternativní vysvětlení je, že pokud laskavý čtenář nepozná fotografie slavných fotografů v ABX testu, dost možná ty slavné fotografie zase tak výjimečné nejsou – slávu dělá jen hype kolem jmen apod.

Ostatně, z toho textu číší ekvivalent povýšeneckých keců audiofilů o tom, jak je mezi těmi stříbrnými kabely jasně slyšitelný rozdíl, leč slepé testy smrdí.

mám takový dojem, že "nám" Ježek předhodil schválně takovou "kost", abychom se o ni dost dlouho "rvali! (diskutovali), aby mohl vklidu odjet na dovolenou s tím, že článek ("kost") alespoň dlouho vydrží diskutovaná , než se on vrátí ;-) Nic víc bych v tom nehledal :-)

Fotím, co mě těší a baví - a na to, jestli to jsou výcvaky (95%), technicky a kompozičně dobré fotografie (5%) nebo špičková umělecká díla (0%), kadím bobky.

Nezahlcuji s tím internet, nanejvýš jej někdy použiju jako nosné médium pro doručení nějakých dokumentárních snímků.

Názor ostatních na toto konání je mi lhostejný.

Kym s blogom 99% a jeho myslienkov sa plne stotoznujem, tu ja osobne vrtim hlavou.

Najskor - nazov blogu mal byt "Preco NEpublikujem ..." kedze tentokrat ten pohlad bol extremne subjektivny a osobne som nenasiel nic zovseobecnenia hodneho. Navyse chvilami, ba az prilis casto som mal pocit, ze sa divam na hromadu vyhovoriek bojazliveho chlapca ktory sa boji kritiky - to mi sice na Davida nesedi, ale moj pocit to nemeni.

Jen kontruktivni kritika nas posune dal, at jde o jakykoliv obor lidske cinnosti.

Na technice záleží, není to jen o rukách. Na dobré fotky je minimálně potřeba stativ. Na horách se hodí polarizační filtr. A na lepší fotky práce s hloubkou ostrosti, tedy zrcadlovka + slušnější objektiv.

Kolik lidí umí zachytit emoce a udělat kvalitní fotky v každé situaci? Někdy se zatáhne obloha, jindy slunce svítí přímo do objektivu. Nebo záběr kazí dráty vysokého napětí, nebo nepořádek v místnosti.

O čem je vlastně článek? Autorovi vadí že lidé fotí nekvalitní fotky a dávají je na net? Že to nejsou umělci?
Tak ať s tím něco dělá - napíše jak se má správně fotit.