Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Přemýšlím nad tím a má větší čip reálně nějakou výhodu, proti menšímu se světelnějším objektivem se stejnou přepočítanou ohniskovou vzdáleností?
Realna vyhoda je v tom, ze světelnější objektiv bez zkreslovani stoji VIC nez vetsi cip. Nebo by to alespon clovek cekal. Na objektivu zadne zazraky nenadelas, kvalitni objektiv proste bude vzdycky stat majlant. Oproti tomu chipy se prudce vyvijeji.
To bych neřekl - ani jedno neplatí. Větší čipy stojí mnohem víc a objektivy (i méně světelné) pro ně taky.
Oboje má své pro a proti
Menší čip:
+ stačí menší objektiv
+ je snadnější vyrobit světelnější objektiv
- objektiv musí být kvalitnější (při stejném počtu Mpx)
Jenže, pokud vezmeme že oba čipy budou mít stejný počet Mpx, pak menší objektiv musí mít dražší a mnohem kvalitnější objektiv. Jestliže na oba čipy budeme chtít vykreslit čáru o síle 1px, pak pro menší čip musí být objektiv mnohem přesnější. Musí vykreslil na čip čáru, která bude fyzicky mnohem "užší".
Maly chip ti lepsi objektiv nenahradi...
No, dobře, trochu rozvedu svou původní otázku, takovéto absolutní odpovědi mě neuspokujují. :-)
Pokud vezmu u menšího i většího čipu objektiv se stejným průměrem vstupní čočky a stejným přepočítaným ohniskem, tak oba poberou stejné množství světla, budou mít stejnou hloubku ostrosti a i když bude menší čip mít na jednu stranu horší ISO performnce - tzn. bude více šumět na stejné ISO - vynahradí mu to více pobraného světla objektivem (adekvátní objektiv objektiv bude mít totiž díky stejnému průměru čočky a kratší reálné ohniskové vzdálenosti lepší F-číslo).
Tedy máme stejné množství světla, jenom směrované na menší plochu. Podle mě je to skoro ve všech ohledech ekvivalentní většímu čipu s méně světelným objektivem, jediný rozdíl, který tam vidím, je limit, kdy do hry vstupuje difrakce. Tzn. na menším čipu není možné používat vyšší clonová čísla a bude mít nakonec nižší reálné rozlišení (což může být pro nejednoho výrobce kompatů překvapením :-).
Takže menší čip nakonec bude mít se stejnou konfigurací nižší teoretické rozlišení, nicméně to je problém u kompaktů, na APS-C se difrakční limit objevuje někde mezi F8 a F16 při 20Mpx.
Když to shrnu, tak větší čip má dle mých úvah prostě jenom potenciál dosáhnout vyšších rozlišení, nic víc. Nebo se někde pletu?
Ještě je tady hloubka ostrosti.
Mám takový pocit, že s výjimkou extrémních situací (close focus) mi kdysi, když jsem si to počítal, vyšla při konstantní vstupní pupile právěže v zásadě nezávislá na velikosti čipu.
To je Teorie. Praxe je trošku jiná, už jen kvůli tomu, že ty bys koupil fotoaparát za 10-15k a k tomu objektiv za 80k a přitom ti stačilo zaplatit za foťák 30k a k tomu objektiv za 40k a byl bys na tom mnohem lépe :)
A co přesně myslíte tím "světelnější"? Clonové číslo doufám nikoliv, pokud bude ten objektiv pro menší čip mít menší nebo i jen stejnou vstupní pupilu, stejně tím víc fotonů nepochytáte, takže si moc nepomůžete.
Nepomůžu, ale ani nepohorším. (Myslím.)
"pouze" menší hloubka ostrosti, kdy naopak větší hloubka se docílí snadno - přicloněním, naopak to jde hůře, leda přizoomováním, ale to je jiný úhel pohledu (kompozice), např. pro markant v popředí :-(
A také pro to, že stále více Mpx na stále stejné - malé ploše snímače = menší buňky = více šumu a větší nekonkrétnost detailů :-( Jo taky pro větší širokoúhlost bez výraznější soudkovitosti! Nproti tomu se hůře dosahuje delších ohnisek, ale ta jsou potřeba méně než široká, hlavně přes zimu v interiérech ;-) Tam je dobrých 16 až 18mm/35, ale to je jen 24-27mm/APS-C. Já jen, aby jste neotíral zády barvu ze zdi v malé místnosti, nebo neměl tlustý lidi :-)) z pidičipu..., u kompaktu dnes již sice až od 24mm a i to jemálo, donedávna byly UZ kompakty dokonce až od 38mm!... Mohl jste v iteriéru fotit leda jen hlavy... :-))
Málo důvodů?!
Vtipné, že někomu se Sony SLT tak moc vadí šum.
Moje argumenty nejsou věcné a správné ale ftipné???... Jednak mi vadí, jak mi podsouvášže mi to vadí... - psal jsem to jen obecně, že šum roste , prostě neúprosná fyzika ;-) a nevadí mi v určitých situacích
a druhak - jaký šum na SLT??? žádný výraznější mi moje A77 negeneruje do ISO1600 a víc ani nepoužívám, vlastně vždy vystačím s ISO max 800, na co víc, k čemu??? Lečda u videa jdu na ISO 1600, ale u hejbacích a silně komprimovaných hejbacích obrázků oproti fotce, je to trochu jinak se šumem.
A co jsem koukal po netu, rozhodně moje SLT A77 negeneruje víc šumu, jak pravé APS-C DSLR v nižší cenové kategorii! A šum generuje od ISO již od 6000 i výrazný! i profi DSLR D800 za 150.000,- kč a Fullframe! ;-)
Viz např. obr: http://dptnt.com/wp/wp-content/uploads/2012/02/DSC_1478_CNX23.jpg
Tak lídek, ftipálku, tedy vlastně "vtipálku" :-))
Bla, bla, bla...
SLT je slepá větev, nepodařený projekt, slepá větev, obezlička, kompromis...
Ty ten šum nevidíš a ani nechceš vidět, to je tvůj problém. Ale on tam je.
http://www.dxomark.com/Cameras/Compare/Side-by-side/Nikon-D5200-versus-S...
Toto je exaktní a přesné měření a tady jasně vede DSLR oproti mrtvému systému SLT. Rozdíl hladiny šumu 400.
U šumítka A77 je vidět šum i na nižší ISO. Ty ho tam možná nevidíš, ale to není podstatné. Ostatní ho tam vidí. On nemusí být nijak výrazný, ale na nižší citlivosti se projevuje hlavně ztrátou detailů.
Ale OK, pokud ti nevadí, že nemáš detaily, tak je vlastně vše v pořádku.
http://www.dxomark.com/Reviews/Sony-SLT-Alpha-77-II-sensor-review-New-le...
"A co jsem koukal po netu, rozhodně moje SLT A77 negeneruje víc šumu, jak pravé APS-C DSLR v nižší cenové kategorii!"
Aha, takže proto D5200 na hlavu porazila A77. A proto je A77 poražena i od absolutního šmejdu D3200.
http://www.dxomark.com/Reviews/Nikon-D3200-Review/Nikon-D3200-Sensor-per...
A jestli ty úplně největší šmejdy náhodou šumí více než A77... No ještě aby ne. To je pro Sony obrovský úspěch, že porazila absolutně odpadní, nejlevnější produkty z nabídky...
Tu druhou část nějak nechápu. To má být vtip? D800 nestojí 150 000 a na ISO 6400 ještě vyfotí fotku, která je použitelná alespoň pro dokumentační účely. Z A77 vyleze na ISO 6400 patlanina nepoužitelná vůbec na nic.
Když už jsme u toho porovnávání, tak proč se nepodívat i na A7s, která na ISO 6400 dokáže natáčet perfektní video.
SLT je mrtvý a nyní už nepotřebný systém. Byla to taková obezlička. Mimochodem, neviděl jsem žádného profesionálního fotografa s A99. Proč asi...
Sony už pomalu s SLT končí. A77 II byl poslední mohykán. Odteď už budou dělat pouze bezzrcadlovky, protože si uvědomili, že SLT je slepá větev. A77 II je proti konkurenci zaostalá.
S tebou se asi nemá cenu bavit o takových věcech. Máš totiž podivnou představu, že tvůj zázrak fotí lépe než aparáty za 150 000 a více. Vybereš si 1 fotku z 10 000 a pak na ni dokazuješ, jak ten drahý foťák špatně fotí.
Omyl. Ty přístroje podávají mnohem lepší výkon.
Zajímavé, že u A77 ti šum nevadí a nevidíš ho.
Už dvakrát jsi posílal fotky a už dvakrát jsem podrobně rozepsal, kde je šum a kde je jaká optická vada (vinou toho šmejdského UZ objektivu, který naprosto degraduje kvalitu všeho). Bez výsledku.
Mimochodem, co fotky, které jsem ti posílal na mail? Slušnost by byla, kdybys mi odpověděl.
Jsou fotografové, kteří to mají s ohnisky přesně naopak, jestli 24 nebo 28 mm je nechává chladným, zato touží po světelném lehkém 800 mm a víc.
Do interiéru??? :-() Ano ven, do exteriéru, to chápu :-) , sám používám 250mm/APSC čili 450mm, na zvířátka je každé ohnisko málo, pro někoho i 1200mm je málo, ale pak je to velmi závislé na stabilizaci a viditelnosti - čistotě a teplotě vzduchu! A na prachách (penězích), aby to navíc nebylo na nejdelším konci rozplizlé a s aberací jak sfiňa i při krásném počasí :-(
Na co si pořád stěžujete? Baví vás to hodně?
Pokrok je vidět, ne že ne.
A900 možná stála 50k, ale bylo to šumítko.
Nechápu, co vám vlastně vadí. Byl byste spokojenější, kdyby foťáky vycházely jednou za pět let? Nic vás nenutí je kupovat ne? Jednou koupím, pak třeba dvě generace přeskočím a potom koupím zase. Kde je problém?
Že nejde vývoj dostatečně rychle? Za nějakých 20 let dokázaly digitály překonat vývoj kinofilmu za 100 let.
Digitály mají lepší obrazovou kvalitu, větší dynamický rozsah a větší rozlišení (s tím rozlišením to je složitější).
Pořád se najdou staromilci, kteří budou tvrdit, že analogová fotografie má "duši". Jenomže to je jenom takový pocit.
A potom bych se také rád zeptal nějakého majitele Pentaxu K3, kolikrát využil tu čupr funkci emulace low pass filteru.
24 MPix na APS-C je už dost jemné, takže nějaký LP filtr ani jeho emulace není potřeba. Podle mě jde jenom o nafouknutou marketingovou bublinu.
Zalezi co fotite. Mame 12MPx na 4/3 (4:3) a bez OLPF je sice obraz ostry jak britva, ale pohled na ISO resolution chart vykazuje urcite barevne artefakty - moare u detailu ktere jsou pod rozlisovackou snimace. Zrejme je EF-S 17-55/2.4 prilis dobre sklo na toto, protoze s EF 50/1.8 jsem takove kresby nedosahl aby bylo videt moare.. bylo to cele jaksi rozmazane...
http://www.techradar.com/reviews/cameras-and-camcorders/cameras/digital-...
24 MPix APS-C odpovídá 54 MPix Full Frame. Moire nevidím nikde.
Už u D800E (36 MPix FF, což je hustotou pixelů ekvivalentní k 16 MPix APS-C) je problém s moire spíše sporadický. Natož pak u 24 MPix APS-C.
O dostatečné rozmazání se postará difrakce a samotná nekvalita objektivu.
Proto mi přijde funkce emulace OLPF u Pentaxu K3 naprosto zbytečná. Nechápu proč se nad tím p. Ježek tak rozplývá. Zajímalo by mé, jestli to vůbec někdy vyzkoušel.
Nevyzkoušel, K3 jsem v ruce (zatím?)"neměl. Vy ano?
Ne, proto se ptám.
Vidíte, já myslel, že to máte odzkoušené, když to neustále vynášíte až do nebes.
Je to unikátní funkcionalita, která má / může mít reálný přínos v některých situacích (byť těch případů až tak moc nebude). Proto mi přijde zajímavá a kdyby to měly být právě schopnosti Pentaxu v posuvu snímače (ať již toto, nebo astro využití), co rozhodne jazýček vah v jeho prospěch, pak říkám ano. O nějakém vynášení do nebes nemůže být řeč, ale to bychom slovíčkařili, nemusíte mi zde linkovat "jako důkaz" moje dřívější články o K3.
Opakuji svůj dotaz: vy jste si K3 a jeho emulaci lpf vyzkoušel?
"Opakuji svůj dotaz: vy jste si K3 a jeho emulaci lpf vyzkoušel?"
A já opakuji svoji odpověď.
"Ne, proto se ptám."
OK, jsem slepej, takže pardon. Nicméně pak myslím že jsme z hlediska možnosti vyvozovat závěry na stejné pozici. Jistě se shodneme, že oba nevyvozujeme závěry, ale vyjadřujeme názor. To je myslím legitimní.
Ohledně cenu fullframe: čip je docela drahá sranda a fulframe je víc jen 2x větší plocha, než crop. No a pak taky fullframe mívají hranoly místo zrcátek, bývají robusnější s více možnostmi a také větším zrcátkem před snímačem, což souvisí s asi složitější mechanickou částí, a tam zázraky asi nejdou moc udělat. Vlastně jediná věc, kde je možné něco poměrně jednoduše vylepšit, je čip - rozlišení a šum. Pak o kousek složitější (a možná i dražší) budou senzory pro ostření a moc se asi nedá udělat se závěrkou, leda se jí zbavit a udělat to celé elektronicky, což možná není úplně nápad od věci, ale nevím, co by to udělalo s kompatibilitou a hlavně s námi, kteří chceme optický hledáček.
naštěstí "my" (já) ;-) už nechceme optický... hledák, namísto alespon 2,44Mpx OLED , kde vidím i expozici dokonce před exponováním, i plno jiných údajů a při videu taktéž vše :-)
Nesnáším komponovat na LCD obrazovce :-( A dělat na LCD na slunci nebo ve tmě, kdy vás oslepí malý kontrast :-( , expozici, natož man. ostřit, ani nende :-(
A nemusím po exponování neustále odhlížet od hledáku na lCD - jak to dopadlo, vidím to vše v hledáku na mžik - volitelně jak dlouho se má zobrazit náhled "fotky", nebo i vůbec - chcili hlavně rychlost (12fps) :-)
Moje SLR je dávno zaprášená na hřebíku. Už nikdy předpotoní - optickej!
Běž už do ****** i s tím svým OLED displejem.
OLED hledáček! ;-)
Ještě prosím jednou tu pohádku o tom, jak vidíš s OLED hledáčkem i v absolutní tmě a jak to vůbec nelaguje při focení rychlých sérií.
Ano vidím :-) akorát že zpomaleněji a zašuměněji, ale vidím, kdy v opickém na stínítku je již fakt černo... A na rozdíl od kamer a LCD hledáčků v noci neoslnuje takové to mlíko - malý kontrast, neb kontrast OLED je téměř nekonečný :-))
A ano laguje mírně - jen ve tmě, ale né za světla :-) Dá se podle něj i řídit automobil ;-) jak je obraz téměř v reálném čase :-) Ale např taky dobrý OLED na mobilu (Galaxy S2 a AMOLED+) má zpoždění velké (či spíše jen jeho elektronika?) a řídit se zkrze něj auto nedá :-(
Pěkná pohádka. Jako všechny pohádky, hodné vzdálená od reality.
Když je STL taková bomba, tak proč sama Sony přiznává, že to byl krok vedle a že se nadále bude věnovat pouze bezzrcadlovkám?
A77 je po všech stránkách horší než konkurence. Oproti Ca EOS 70D nebo Ni D7100 v ničem nevyniká. Naopak prohrává v obrazové kvalitě, jak exaktně a přesně změřil DxOMark.
Že v OVF není za tmy nic vidět je lež. Lidské oko je mnohem citlivější než nějaký čip.
S tou tmou pravdu nemáš. V kvalitním elektronickém hledáčku je obraz ještě při takovém světle, kdy očima vidíš jen nějaké nejasné šmouhy. Pokud někdo chce při takovém (ne)osvětlení fotit, EVF mu to umožní. Samozřejmě je tem obraz silně zašuměný, bez barev, pomalý. Ale je tam.
Obrazem nijak výrazně nezaostává, při normálních ISO (do 1600) a vyniká a to fičůrama a hlavně rychlostí!!!!!!!!!! :-)
Nebo vynikal kontinuálním! fázovým!!! - tedy nejrychglejším ostřením při videu, což krom tmy v hledáku u DSLR a tehdy bez i kontrastního ostření u DSLR na čipech, nebylo u "konkurence" a byla to tehdá pecka a předběhl dobu. nesud to sim z dnešního pohledu!...
Navíc video jako 1. točil progresívně nativně opravdu 1920x1080p a 50fps! (ostatní jen 1280x720p 50/60fps a později sice FullHD ale s přepočtem ze scanu jen 1440x2x540px čili z prokladu 50i jen nepřímo - výpočtem generovali sice 1920x1080p a jen 25/30fps...)
Což uměl jen Panasonic GH , ale zase lépe nefotil :-(
Fázové stření stíhá i při 12fps! ostřit na každý!!! snímek a ne jen na 1. se sledováním zvoleného objektu jak při focení tak při videu aj aj aj fičůry :-)
Já měl v ruce i DSLR před koupí a nafotil a natočil si na svoji pamětovou kartu fotky i vide a doma to prohlížel a volba v dané cenové kategorii byla tehdy jasná - A65 a A77 jako velmi inovativní moderní ujiverzální a rychlý ( ale až po upgreidu FW) stroj.
A nemám jen ten kompromisní UZ objektiv! ;-) Mám i SAL16-105 a na ten rozsah a širokoúhlost je již od otevřené díry ostrý až až :-)
Viz moje soukromé (nemám co skrývat a za co se stydět) fotky, často v šeru lesa a bylo furt pod mrakem!, zde:
http://www.ulozto.cz/xeh95vTd/kluci-splav-jeseniky-houby-2014-zip
Nezdají se ti jako kvalitní? Na to že se tím neživím a fotím jen pro radost! Zelená je sytě zelená a i okraje ostré, aberace minimální jen proti ostrému světlu a jen na velmi jemných texturách a otevřené cloně :-)
Došly argumenty o kvalitě fotek, tak se budeš odvolávat na video... Hm...
A77 prostě zaostává. Čísla z DxO mluví velmi jasně. Můžeš říkat že ne, ale pravda to nebude.
A o jakých features se to bavíme?
"Fázové stření stíhá i při 12fps! ostřit na každý!!! snímek a ne jen na 1. se sledováním zvoleného objektu jak při focení tak při videu aj aj aj fičůry :-)"
Tak teď jsi mě rozesmál.
1) Není to pravda.
2) Při sériovém focení 12 FPS vidíš v hledáčku jenom tmu, protože foťák neskutečně laguje.
"A65 a A77 jako velmi inovativní moderní ujiverzální a rychlý ( ale až po upgreidu FW) stroj."
Ano, velmi inovativní. 1/3 světla se ztrácí. To opravdu před tím nikoho nenapadlo. Možná proto, źe je to tak inovativní, tak Sony tento koncept opouští.
Ono to ani není tak inovativní, jako kompromisní řešení.
"Mám i SAL16-105 a na ten rozsah a širokoúhlost je již od otevřené díry ostrý až až :-)"
Cokoli s takový rozsahem je kompromis. Buď není ostrý, nebo špatně přenáší kontrast a nebo vše najednou. Technicky to prostě není možné.
Proč myslíš, že nejkvalitnější objektivy mají rozsah zoomu v drtivé většině do 3 až 4. Sám Neff říkal, že Nikkor 80-400 za 70 000 je prosté kompromis, protože takový typ objektivu nejde vyrobit kvalitně s rozsahem zoomu 5.
Možná by nebylo od věci říct heslo, když už se chceš pochlubit.
Ale ono to stejně nemá cenu. Už dvakrát jsem našel ve tvých fotkách spoustu šumu nebo optických vad a pokaždé ses z toho vymluvil.
Ptám se ještě jednou, viděl jsi vůbec ty fotky, co jsem ti asi před půl rokem posílal na mail?
Nevymlouvám se na video píši i o videu, jak jsi na to došel???..., ale i to bylo při koupi pro mě důležitý prametr a uvádím jej proto, né pro to, že by mi došly argumenty...
Ta 16-105 je kopie Zeisse a přes malý zomm objektiv má ostrost i na plnou díru i v rozích docela ostrý (po přiclonění jen o jedno číslo i rohy zcela istré!) i kontrast a barvy má úžasné, to tem UZ 18-250 samo byl hlavně po obvodě neostrý a barvy strhával a musel jsem je i kontrast dohánět SW, to ano, ale soudíš tu 16-105ku a neviděls a jen trpíš předsudky :-(
Heslo jsem zrušil, doufám, tak koukni, ideálně ve fullscreenu na displeju o rozlišení 1920x1080 px pro který jsou optimalizovány :-) a pak teprvá mudruj a sud!
Především jde o ty poslední fotky z lesa, kde bylo dosti šero navíc bylo pod mrakem a často foceno na oba etrémy - 16 i 105 mm a z ruky! (ISO 800 stačí díky stabilizaci čipem s gyrem - to taky konkurence nemá ;-) )
A už je to tady - diit končí jako "One man show" - s jediným hrdinným blogerem...
Co se vlastně říká, když říct sbohem je pro nevěřícího nevhodné - v tomhle je i čeština krátká :/
no..užívejte si to zde, mažu Vás... Kdysi to býval slušný web, nestranný, schopný...kdeže ty časy jsou...
Myslím, že bez čtenáře, který proklamuje, že nás přestává číst a následně to v dalších příspěvcích doplňuje o hrubé vulgarismy, aby poté, co je zablokován, se znovu zaregistroval s mírně pozměněným nickem a znovu proklamoval, že odejde, to já osobně přežiju. Vždyť není nic snadnějšího, než můj blog nečíst. Zdůrazňuji: BLOG. Je to jiný formát než články, vyjadřuje mé osobní názory a tudíž z principu věci nemůže být nestranný. Též by mě zajímalo, jaké "kdysi" máš na mysli, protože pokud tě tak iritují moje články, tak pak nerozumím tomu, že je celých těch 10 let, co na cdr/diit píši, čteš. Nebo je to nějak jinak a jen jsem tě nepochopil? Klidně mi to objasni. Tedy pokud si nás už opravdu nesmazal a toto si tedy nikdy nepřečteš...
Z pohľadu fotografie si dovolím tvrdiť, že nástupom digitálnej fotografie, ktorá odsunula tú filmovú na slepú koľaj, je to nie krok, ale doslova skok späť. A bude trvať ešte dlho predlho, kým digitálne čipy aspoň dobehnú to, čo pásik celuloidu aj so želatínovou emulziou dokázal skôr, než som sa narodil ja alebo dokonca môj otec. A vo svetle súčasného vývoja, ako to popísal v článku p. Ježek to navyše vyzerá, že k tomu ani nikdy nedôjde.
Celý problém stojí a padá na tom, ako sú ľudia vedení k chápaniu pojmov kvalita. Pre drvivú väčšinu potrieb drvivej väčšiny ľudí bude obrázok z 4Mpix pidičipu, interpolovaný na 16MPix absolútnym vrcholom kvality okamžite dostupnej fotografie. Zámerne to píšem tak, ako som to napísal, lebo 16MPix senzorov na miniatúrnom čipe (ktorého veľkosť je často len zlomkom z veľkosti 35mm filmového políčka) sa delí ešte na RGBG a pred nimi je ešte anti-aliasing filter, ktorý ďalej znižuje efektívne rozlíšenie. Opticky reálne zaznamenané rozlíšenie je teda niekde hlboko pod 4MPix. Naproti tomu aj film v APS kazete (šírka 24mm, efektívna šírka obrazového políčka 16.7) dokáže zaznamenať obraz v lepšom rozlíšení, než (nevyinterpolovaných) 16MPix. Samozrejme v závislosti na kvalite optiky, čo u malých APS foťáčikov je kapitola sama osebe. Ale v prípade klasických 35mm zrkadloviek, ktoré existovali desaťročia dozadu, skutočnú kvalitu obrazu nedosiahnu ani dnešné predražené digitálne stredoformáty. 50MPix a viac z 35mm políčka je získať maličkosť. Samozrejme na to dnes treba aspoň bubnový skener, ale tá informácia tam zaznamenaná je.
Ženieme sa za miniaturizáciou a kvalita je kdesi na konci. Okrem toho 99,9% z dnes nasnímaných záberov mobilmi a rôznymi digitálnymi foťákmi sa stráca a neostane zachovaná pre budúce generácie. Keď človek umrie, jeho majetok je väčšinou zlikvidovaný, rozpredaný, disky premazané a pod. Aj keď niekde zapadne SD karta alebo HDD a nájde sa po 100 rokoch, dosť pochybujem, že sa nájde spôsob, ako tie informácie prečítať. Naproti tomu životnosť filmu alebo fotografie je nepomerne vyššia a netreba ani špeciálne sofistikované zariadenia na ich prečítanie alebo zobrazenie. Za 100-200 rokov nebude spôsob, ako prečítať dnes zaznamenané hdd, sd či ssd. o napálených CD alebo DVD je škoda sa baviť, z tých už je dnes väčšina nečitateľná, nieto ešte o 100 rokov.
Jediným vaším argumentem je v podstatě rozlišení. Moje otázka zní, opravdu potřebujeme tak velké rozlišení?
Vy fotíte jenom na desetimetrové bilboardy, že potřebujete tak velké rozlišní?
Milý pane, rozlišení není vše. Co třeba taková barevná hloubka? Co třeba takový dynamický rozsah. Ukažte mi kinofilm, který má 14 EV.
Nejlepší černobílé filmy se pohybovaly kolem 12 až 13 EV a nejlepší barevné končily u 8 EV. A co teprve takový šum při vyšších citlivostech. Fotka na kinofilm s citlivostí ISO 800 byla samý šum. Dnes je u Full Frame DSLR ISO 800 bezproblému použitelných.
Jak je vidět, kinofilm byl už dávno překonán. Jediné, co zůstává je rozlišení a i tam je to dost na zamyšlení.
Zaprvé, neznám moc lidí, kteří by potřebovali mít fotku s rozlišením větším než 50 MPix. A zadruhé, má opravdu kinofilm takové rozlišení?
Jedna věc je udávané rozlišení filmu (samozřejmě měřené v laboratorních podmínkách), ale druhá věc je, jaké je skutečné rozlišení. Současné nejlepší objektivy pro DSLR dají maximálně 25 až 30 MPix. Kolik myslíte, že daly staré objektivy pro kinofilm? Já si nedělám iluze.
Pokiaľ by ste čítal celý príspevok poriadne, nie je to ani zďaleka len o rozlíšení. Spomínal som aj životnosť a dostupnosť čítania digitálne zaznamenaných informácií o desaťročia... Veď už dnes sú napálené CDčká alebo DVDčká nečitateľné, nieto za ďalšie štvrťstoročie alebo storočie. Kedysi boli digitálne foťáky aj na diskety. Pýtam sa: dokážete dnes tú disketu prečítať? Neuvažujte o tom, že "kdesi akosi možno disketovú mechaniku zoženiem". Mám na mysli reálne praktické použitie takéhoto záznamu. A aj keby ste tú mechaniku zohnali, dokážete ju pripojiť do počítačov so zbernicami dnešných štandardov? Rozpozná ju dnešný operačný systém? Dokážete k tomu zohnať drajvre? A vôbec, bola by tá disketa ešte prečítateľná??? A kľudne môže obsahovať fotku s tými vašimi 14EV...
Keď už sme pri nich, zmienený dynamický rozsah majú len špičkové čipy. O čipoch v telefónoch a low-endových kompaktoch sa nemusíme baviť, je to podobné ako lacné optiky najlacnejších foťákov na filmy, alebo lacné filmy samy osebe.
Nedávno tu bol článok o tom, že profesionálna filmová tvorba ide do hája kvôli tomu, že aj Kodak prestáva vyrábať filmový materiál. Také StarWars, natočené v roky 1970 sa bude dať z toho filmového pásu zoskenovať kľudne aj v 4k rozlíšení a vyššom, ak to bude nutné, lebo profesionálna filmárska technika používala a stále používa veľmi kvalitné objektívy. StarWars, natočené digitálnym spôsobom v rokoch 1999-2008 vo FullHD už nie. FullHD je nasnímaný materiál a ním aj navždy zostane, ak nerátam nejaké kvázi počítačové dopočítavanie a interpoláciu. Ale to je už odrb, nie skutočné zvýšenie rozlíšenia.
Dnes sa postupne dostáva do módy 4k rozlíšenie. A čo takto o polstoročie, keď bude štandardom napr. 16k? Z toho FullHD materiálu ani sebelepšou interpoláciou 16k nedostanete, ale z celuloidu z roku 1970 áno, tam sa o kvalitu a jemnosť obrazu nebojím. Takže si vôbec nemyslím, že by kinofilm a film vôbec bol prekonaný. Ani omylom.
Ilúziou je Vaše presvedčenie, že digitál je všeobecne lepší. Nie je. V niektorých ohľadoch, už z podstaty princípu samotnej technológie, lepší byť musí, ale ani zo stredoformátového Hazzelbladu za milión CZK dnes nedostanem detailnejší snímok, ako z profesionálne nasnímaného stredoformátu spred polstoročia. Ani lepší, lebo pre profíkov aj vtedy existovali drahé filmy, ktoré dokázali uchovať super zábery s minimálnym šumom aj pri minimálnom svetle. Nešermujte mi tu prosím extrémami, takto sa dá hádať donekonečna.
z tvého příspěvku tuším rovnici že kinofilm=v podstatě nekonečně vysoké rozlišení. To je imho vcelku dost omyl. Kinofilm má svoji "zrnitost" kterou bych klidně přirovnal rozlišení snímače - a optická soustava také prochází velkým vývojem.
Mimojiné proč myslíš že objektivy základních zrcadlovek se nenabízí v setu k "lepším" tělům??
Příměr nasnímat StarWars z roku 70' na 16k... to myslíš opravdu vážně?
Ještě tu nepadlo, že polovodiče mají více než o řád lepší kvantovou účinnost než filmová emulze, takže o to lépe přeměňují dopadající světlo na užitečnou informaci.
Pán Beránek, nič také netvrdím, že kinofilm = v podstate nekonečné rozlíšenie. Samozrejme je mi jasné, že film má nejakú zrnitosť a čím je citlivejší, tým je to zrno hrubšie. Pre zjednodušenie ostaneme u StarWars, epizóda IV. Natočený v 1977 na Eastman 5247, ISO 100. Veľmi kvalitný a jemný materiál. Fyzická veľkosť filmového políčka, ktoré bolo natočené vo formáte 2.35:1 na 35mm stock, je 22x9,4mm. Full-HD je cca 2Mpix, 4k je 8,3MPix a úprimne, dostať z tohto rozmeru 33.2Mpix (štandard 8k) nie je žiadna nereálnosť, dokáže to už aj dnes Hasselblad Flextight skener, prípadne ktorýkoľvek bubnový skener, ktorý z bežného, dobre nasnímaného celuloidu dostane 10tis dpi. U formátu 16:9 je to 8660x6300 pix, čo je 54,5Mpix. Pri formáte 2,35:1 je to 8660x3700, teda 32Mpix. V podstate hodnota ako pre štandardný 8k formátu 16:9.
S tým poukazom na 16k sa ospravedlňujem, mal som na mysli v poradí ďalší formát po 4k v zmysle, že zdvojnásobím strany zo 4k tak, ako je u 4k zdvojnásobené Full-HD. Akurát ja som to počítal (akosi automaticky) 4 krát plocha 4k=16 (teda 4x4). Ospravedlňujem sa, je to 8k.
Dnešná špičková digitálna filmová kamera Red One spraví surový materiál len v rozlíšení 5120x2700 a toto rozlíšenie sa stále počíta na RGBG systém (teda ani zďaleka nie plných 13,8 MPix, ale interpolovaných). A tam končíme, z tohto nasnímaného materiálu už nikto nikdy reálnych 8k nedostane. Naproti tomu, z dobre natočeného celuloidu aj 40 rokov nazad to problém nie je. To som tým mal na mysli, že digitálna technika ani zďaleka nedobehla celuloid ani po štyroch dekádach.
"Pre zjednodušenie ostaneme u StarWars, epizóda IV. Natočený v 1977 na Eastman 5247, ISO 100. Veľmi kvalitný a jemný materiál. Fyzická veľkosť filmového políčka, ktoré bolo natočené vo formáte 2.35:1 na 35mm stock, je 22x9,4mm."
Aha, takže při ~80 čárkách na milimetr máte asi tak 3500x1500 pixelů. A vy z toho chcete skenerem tahat desítky megapixelů...kde je asi problém? :-D
Môžem vedieť o akých ~80 čiarkach na milimeter to hovoríte?
Datasheet od Kodaku, konzervativní odhad z údajů na straně 4: http://125px.com/docs/motionpicture/kodak/ti0835.pdf
80 ppi na mm je velmi hruby a zly odhad, rms hodnota len scasti suvisi s tym, ake vysledne "rozlisenie" sa da z filmu ziskat. Film s vyssou hodnotou rms grainess moze byt kludne ostrejsi. Hodnota "less than 5" je spickova, vacsina klasickych fotografickych filmov neklesa pod 7-9 a z nich dokazem na Nikon skeneri v pohode dostat 30Mpix z 35mm policka. Samozrejme vela robi optika fotoaparatu a podmienky, za ktorych sa fotilo, len malo som sa stretol s fotkami nafotenymi naozaj kvalitnymi objektivmi a pri idealnych podmienkach a pri skenovani je to aj vidiet. Ziaden flatbed skener nespravi viac nez 2tis dpi a moze mat od vyrobcu napisanych aj 19600 alebo milion dpi. Najlepsi stolovy skener Epson V750 to vytiahne opticky na 2000-2300 dpi a koniec.
Co som si dal na bubon odskenovat kvalitne nasnimany zaber na filme s rms hodnotou 7, stale o bolo o poznanie lepsie, ako to, co dokazem sam na Nikone. Takze rezerva tam stale je a do tych 4k a 8k to stale pojde, aj ked je jasne, ze pri 8k uz detaily nebudu adekvatne dvakrat lepsie, ako u 4k, tam to uz pojde na hranicu detailnosti filmoveho zrna.
Přesně tak! Tady: http://odsakeda.sweb.cz/A77ISO800les.JPG je fotka z šera lesa a z mojí SLT! (kde prej se ztratí 30% na polopropustném zrcátku, no, já si myslím že je to tak max 10-20%) A77 a zoom objektiv SONY SAL 16-105mm. Fotka na film mi šuměla již od ISO 200 , zahraniční Kodak Gold Pro pak až od ISO400 a víc ISO se ani sehnat nedalo :-( A dropoutech filmu x droputy pozitivu a 2x nepřesnost ostření (fotoaparátu + promítačky při výrobě pozitivu) ani nemluvě, kdy se mi z filmu nedařily lepší výsledky ani náhodou!
Sorry, ale fotka je jak z mobilu... i přes malé rozlišení jsou poznat "vyžehlené" detaily i zbytky šumu... ;)
bavíme se o šumu! a né o komprimaci a rozlišení... Jasně že 2Mpx, do kterých jsem ji pro poslání netem převedl, je prd ;-) Navíc je to foceno rovnou do JPG z RAWu by to bylo zase jinde :-) Navíc i kdyby, mě určitá měkost nevadí, více mi vadíbarevné moaré nebo šum :-( A to tam není i když v takových podmínkách - v šeru hustého lesa a bylo navíc pod mrakem a na delší ohnisko z ruky a na plnou díru! z UZ objektivu za pusu :-) Je tam ale mírné máznutí pohybem neb čas byl dost dlouhý a né žehlení JPEGem ;-)
Tak vystav 100% velikost, ať se bavíme konkrétně. Jinak posuzovat kinofilm podle consumer filmů (když vyzdivhuješ Gold, zajímalo by mě, cos používal za "horší" materiály), je nefér. bavme se o ektaru, o portře, o velvii/provii, v čb se bavme o neopanu 1600 - jestli najdeš jedinou svou fotku, která to neopanu 1600 zvětšeném na baryt natře, sním svoje bodliny.
souhlasím s tebou pouze v tom, že nejhorší je barevný (chroma) šum. s jasovým (luma) se bez problémů smiřuji, je to taková ezká "snaha o emulaci filmového zrna), někdy méně, někdy více povedená.
Tady si zas někdo plete pojmy s průjmy - film na ISO 800 měl akorát hrubší zrno, ne šum, různé druhy šumu se vyskytují pouze v digitální fotografii... :Q
Aha, takže když si pustím rádio, tak v něm žádný šum není slyšet, protože podle vás analogové signály šum nemají.: :-p
Teď jsem poslouchal cívku s filmem a neslyším ani signál ani žádný šum. Nepíská ti v uchu?
Ale jistě, že i v analogovém signálu je šum. On je ten šum především záležitostí analogového signálu. U hypotetického čistě digitálního zařízení by ani nebyl prostor k tomu, aby šum vznikl, jelikož by se digitální signál přenáší beze ztrát.
Ovšem prakticky žádné čistě digitální zařízení není. Na nejnižších úrovních je vše analogové. I v tom digitálním foťáku je šum způsoben na analogové součástce, na snímači.
Odstup signálu od šumu se měří na analogových součástkách.
Takže ano, šum je záležitostí analogových součástek a analogového signálu, ne digitálního. U analogového rádia je slyšet šum, měří se odstup signálu od šumu na analogových součástkách, atd... Jenom nedouk John McCulloch nezná ani ty základní principy, ale bude se do všeho plést. Je to takový brouk pytlík...
Nevím, co máš ve Flexaretě ty, ale já tam žádné šumící "analogové součástky" nevidím, a nemíchej dohromady problémy audiotechniky s klasickou fotografií, kde je vše záležitostí chemických reakcí, ty přemoudřelej idiote.
Někdo tomu říká zrno, jiný tomu říká šum... Šum je totiž náhodná neužitečná informace. V případě analogové fotografie půjde o obdobu kvantizačního šumu.
Doporučuji, aby sis dodělal střední školu, pak možná pochopíš, jak ses mýlil.
NE! Zrno není šum. Šum je neužitečná informace prolínající se užitečným signálem (elektrickým). V digitální fotografii je to analogový! šum analogových obvodů čipu, který se prolíná s užitečnou informací snímanou z jednotlivých pixelů.
Filmové zrno je vlastní obraz, každé zrnko je vlastní obrazová informace. Když to zvětším moc, uvidím zrno, jednotlivé prvky, ze kterých obraz sestává, ale není tam nic navíc.
Možná tě to překvapí, ale přenos digitálních dat probíhá - jak sám píšeš na nejnižší úrovni - analogově. Takže nic jako čistý digitální signál neexistuje, je to prostě analog přenášející (typicky) dvě úrovně, plný samoopravných kódů apod.
Pane Ježek,
co nechápete na větě "Ovšem prakticky žádné čistě digitální zařízení není. Na nejnižších úrovních je vše analogové."?
Tvrdím snad, že existuje čistě digitální zařízení? Ne, tvrdím pravý opak. Přeberte si to jak chcete. V podstatě jste svým komentářem zopakoval jenom to, co jsem řekl.
To ano, ale digitální signál se buď přenese, nebo nepřenese, a když se nepřenese, lze to zjistit s poměrně libovolně nastavitelnou mírou spolehlivosti (i.e. lze vyvinout kódování, u kterého má nezjištěný chybný přenos libovolně malou míru pravděpodobnosti). Naproti tomu u analogového signálu je špatný přenos z principu nedetekovatelný, a tedy i neopravitelný, v zásadě za jakýchkoli okolností. Proto nemá příliš smysl mluvit o digitálním šumu, a když už, tak se tím myslí šum v digitalizovaných datech (jako vstupech z analogových čidel), a ne šum v digitálním přenosovém kanálu samotném (s vyloučením převodníků).
Pro nechápavé: filmové zrno je analogový obrazový ŠUM.
Ne, to není. Filmové zrno jsou "chemické pixely", vlastní stavební prvky obrazu. Šum je parazitní signál, prolínající se s užitečnou informací. Proto může být krásně kontrastní velmi "zrnitý" portrét, ale v digitálu takový zašumněný portrét nejde (tedy jde, ale je to hnus).
Nehomogenita materiálu může připomínat šum, ale šum to není, protože důvod vzniku je úplně jiný. Například nesnižuje dynamický rozsah a kontrast. Je to zřejmé i z toho, že filmové zrno se obtížně napodobuje ("přidat šum" opravdu stejný dojem neudělá).
"Ne, to není. Filmové zrno jsou "chemické pixely", vlastní stavební prvky obrazu. Šum je parazitní signál, prolínající se s užitečnou informací."
A "zrno" není "parazitní signál prolínající se s užitečnou informací"? Máte to nějaké popletené.
"Nehomogenita materiálu může připomínat šum, ale šum to není, protože důvod vzniku je úplně jiný. "
Důvod vzniku je naprosto irelevantní.
"Například nesnižuje dynamický rozsah a kontrast."
Opravdu? A copak asi zrno dělá s kontrastem vysokofrekvenčních složek vstupního signálu?
Asi takhle. Když na políčko kupř. vysokocitlivého (zrnitého) filmu 3 min exponujete totální tmu bude tam co? Ano, nebude tam nic, bude čiré. Když totéž uděláte s digitálem, nebude tam černá, bude tam šum. To je ten rozdíl. Když exponujete bod světla ve tmě, tak budete mít na negativu černý bod (sestávající z kupy zrnek) a úplně čiré (černé) políčko. Kontrast je stále stejný.
Film je optická analogová záležitost, o vysokofrekvenčních složkách signálu jaksi nelze hovořit.
"Když totéž uděláte s digitálem, nebude tam černá, bude tam šum."
To se nedá srovnávat, jelikož u digitálu vzniká šum kvůli teplu na snímači. U filmu se nic takového neprojevuje. Ano, sice je rozdíl mezi elektronickým šumem a šumem u kinofilmu, ale pořád to je šum.
Tak je to definičně neostré, ale šum digitálu je "klasický" šum, kde můžeme definovat odstup signál/šum, zatímco viditelné zrno je spíše forma zkreslení.
No a co má být? Tak jste právě objevil multiplikativní analogový šum. To je toho.
"Film je optická analogová záležitost, o vysokofrekvenčních složkách signálu jaksi nelze hovořit."
Jak nelze? Obraz je spojitá funkce, takže logicky může obsahovat libovolné vysokofrekvenční složky. Příkladem je ostrá hrana v obraze (ekvivalent Heavisideovy funkce), která se na ně dá rozložit. Jenže zrno vám ty vysoké frekvence naruší, což poznáte právě tak, že tu libovolnou hranu v libovolné orientaci na emulzi nezobrazíte, protože zrna nejsou nekonečně malá.
Vy si to představujete jalo lineární signál a tím film není (pokud není naskenován).
Také můžete vzít elektronový mikroskop a vyzvětšit to až na molekulární podstatu jednotlivých zrnek emulze. Zde prostě platí optické zákony a ne signálové, lineální. Samozřejmě, že nejmenší rozlišení je dáno velikostí zrn a jejich hustotou a samozřemě vám nic nebrání si to představit jako lineární signál včetně vysokofrekvenčních složek.
Já vám rozumím. :-) Jen tak upozorňuji na klasické metody uplatnění filmu - skrz optiku se na film promítá spojitý obraz, ten se pak z negativu opět promítá na papír a zde se můžeme bavit o velikosti rozptylového kroužku nebo o barevné teplotě, ale vysoké frekvence jsou tak jedině v oblasti spektra. Vynechávám skenování a osvitové jednotky, kde už můžeme o signálu hovořit bez debat.
šum u zrn filmu je způsoben jejich nehomogenitou a to nejen velikostní ( to jsou spíše dropouty), ale i různocitlivostní na světlo!!! (navíc ještě pro každý kanál jinak = nádech... x další šum a nepřesnosti při výrobě pozitivu :-( )
U vyšších ISO se aktivují buňky rychleji (jsou citlivější násobně) a tak násobně roste i rozdíl nehomogenity - nestejné citlivosti, nestejná úroveň nabíjení za stejný čas (expozice).
To je obecná fyzika!!! a platí jak pro mechanická zrna filmu , tak i pro světlocitlivé buňky LCD či CMOS "díky" nepřesné výrobě (protože jsou prťavé a nevyrábí se tedy po jedné samostatně a nedaj se tedy snadno kalibrovat jako samostatné bunky/pixely a tak jsou nestejné citlivostí, projevující se více u vyššího Gainu nebo s delším časem (noční záběry v řádů několika s a nejde o lineárné nehomogenitu, navíc pro každý RGB kanál, kdy zpočátku - kratší čas, se v garfu dvě různé ne! přímky dvou různých úhlů (ona nestejný citlivost) nabíjení vzdalují od sebe dva body za stejný čas méně, při delším času se rozdíl vzdálenosti = nestejný čas nabíjení buňky, zvětší, jak prosté, prostě fyzika ;-) Z té jsem měl na VŠ vždy za 1 :-)
Nicméně je rozdíl mezi šumem, tedy parazitním signálem "na pozadí" a zrnem, tedy nehomogenitou (víceméně zkreslením) užitečné informace. :-)
Jestli vaše představa o definici šumu je ta, že je to nějaký "parazitní signál na pozadí", tak z vašeho konfliktu s realitou logicky plyne, že to chápete špatně. :-p
Myslím že to chápu dobře, ale někteří nechápou v čem je podstata rozdílu mezi šumem digitálů a zrnem filmu a fakt už nevím jak to napsat polopatičtěji (na sáhodlouhá pojednání fakt v pauze na sendvič nemám čas - a vědecké práce na téma forem šumu zpracovávat nechci). Samozřejmě, že i zrno lze považovat za formu šumu, ale jaksi už nevím jak to jednodušeji podat, tak to úmyslně odděluji, protože hovoříme u šumu "digitálů", nehrajeme si tu na fyziky a matematiky, že... Můžete mě zatím trumfnout a definovat ten rozdíl akurátně. :-)
To jsou s prominutím hloupé zapšklé kecy. Kvalita digitální fotografie předběhla tu filmovou někdy před pěti lety, v mém případě před deseti. Dál jsem to přeskočil, jen ten konec mě rozesmál - digitální data, na kterých záleží, není problém přehrávat na stále novější verze paměťových nosičů a je úplně jedno, jak na tom bude za sto let nějaké CD, když fotky budou beze ztráty kvality někde úplně jinde, zatímco na papírech budou jen nezřetelné fleky, obzvlášť na těch tisknutých doma. Tedy pokud se NATO nepodaří konečně vyvolat atomovou katastrofu, pak bude úplně jedno, kde a jak naše fotky skončí.
A upřímně, kdo to přehrávání dat na nové nosiče často a hlavně pravidelně dělá? XD Většina fotek z FF DSLR stejně končí na webu v rozlišení do 1200 pix na delší straně obrázku, debaty o šumu, rozlišení etc. tudíř nemaj žádný smysl. Tak si konečně dejte někde sraz a dejte si všichni pořádně přes držku a budete mít klid... XD
Zato negativy vydrží milion let naprosto v pohodě a nepoškozené...
Zkus ještě nějakou pohádku, třeba o tom, jak má Pentax bohatou nabídku objektivů.
Nemel hovna, ty oportunistický šovinistický arogantní zmrde, takovým kokotům jako jsi ty, asi nosí všech 100 objektivů, které najednou potřebuješ, nějaký caddy, ne? Když neumíš vyjadřit k věci, tak zavři fekál.
Jak smutné, že člověk, který mě poučoval o slušném chování se projevil jako ukázkový hulvát.
Rozumíš vůbec všem slovům, co jsi použil?
Podle tvé reakce je alespoň vidět, že jsem se strefil do živého. Pro pravdu se vždy nejvíce zlobí. ;)
100 objektivů s sebou nenosím. Vždy si doma vyberu ten, který potřebuji. U Pentaxu bych takovou svobodu volby neměl. Tam bych byl odkázaný pouze na část produkce Sigmy a Tokiny, protože ty Pentaxí tovární skla jsou fakt příšerná (jak dokázal DxOMark svým přesným měřením).
Hezká kategorie jsou Pentax Limited skla, která jsou sice k prdu, protože podávají naprosto příšerné výkony (nízké rozlišení, špatný přenos kontrastu...), ale Pentax fanatici je budou (snad už z povinnosti) vychvalovat do nebes. Kolem těchto objektivů je už taková aura. Lidé sice myslí, že je to něco extra, jenomže fakt je, že ani ten největší Pentax fanatik by ve "slepém testu" nepoznal která fotka byla vyfocená čupr Pentax Limited sklem a která levným seťákem... Rázem tak dostávají na frak i báchorky o tom "osobitém a jedinečném podání", které mají pouze Pentax Limited skla a které se nedá nijak změřit ani dokázat.
A pak je tu ještě oblíbený argument, že pro K bajonet se dají použít hodné stará skla (rozuměj, ty největší šmejdy, které dávají ještě horší výkony než nejlevnější seťáky).
A protože Pentax je umírající firma, která nedokáže udělat ani průměrně rychlý a spolehlivý autofocus a pro jejich DSLR je zoufalý nedostatek objektivů, tak se vymýšlí nové a nové technologie, které ale jsou zcela zbytečné (viz. emulace low pass filteru pomocí třepání snímače).
S tebou se slušně bavit nedá, viz to tvé prvotní oprsklé tykání, šmejde nevychovanej.. Meleš hovna o Pentaxu, aniž by to bezprostředně souviselo s tématem a o Pentaxu jsem vůbec nemluvil, takže máš asi z toho Pentaxu nějaký schizoidní komplex. Většinou ti s malýma pérama se vytahujou L-kovýma objektivama apod. Před pěti lety jsem o mrtvé značce Pentax poslouchal podobné žvásty od jednoho dědka s Nikonem na jednom koncertě. No a jak to dopadlo? Dědek to už má za sebou a Pentax žije dál. Divný, co? Doufám, že Pentax bude existovat dál už jenom proto, aby ležel v žaludku podobným kokotům jako jsi ty.
A já doufám, že se jednou dožiju dne, kdy se diskuse, byť s JP01, obejde bez vulgárních osobních urážek :-(...
Proč s JP01? Nevšiml jsem si, že by se JP01 dopouštěl nějakých vulgárních urážek.
Nevšiml jsem si, že by se mnou měl někdo jiný takový problém. Snad jen pouze Behemot, který má problém úplně s každým a jednou se mnou měl problém Bob Novák v souvislosti s SSD.
Přímo řekl, že domněnka, že IBM dělá cMLC SSD je výplodem mé choré mysli. Když jsem mu dal link na cMLC SSD od IBM, tak se ani neomluvil a zbaběle utekl.
Jinak bych řekl, že se mnou opravdu nikdo nemá nějaký vážný problém. To pouze několik málo primitivů, kteří neumí nic jiného než urážet. Ale ti jsou mi srdečně jedno. Jsou to jenom internetoví "hrdinové", kteří bývají takto extrémní pouze v bezpečí anonymity internetu.
Lidé zahnaní do úzkých kolem sebe nejvíce kopou. Alespoň je vidět, že jsem zasáhl do živého, jinak by ses tolik nevztekal.
Ano, mám schizoidní komplex na Pentax, ale hlavně si rád dělám legraci z Pentax fanatiků. Jsou tak moc roztomilí, když se vztekají.
"Většinou ti s malýma pérama se vytahujou L-kovýma objektivama apod."
Ehm, ano, zase máš naprostou pravdu.
Máš opravdu zvláštní úchylku, že každému s L objektivem měříš penis.
A ještě jednou musím říci, že máš pravdu. Zmínka o Pentaxu sem opravdu nepatří. V nadpisu je totiž "Revoluce ve fototechnice?". To se rozhodně nemůže týkat Pentaxu.
Pentax žije? Opravdu? Kde je tedy dlouho slibovaný Full Frame? Kde je pořádně fungující AF?
Někdo tomu říká žít, někdo tomu říká paběrkovat...
Dědek z koncertu to má za sebou, ale jeho Nikon pořád žije, na rozdíl od Pentaxu.
Vzpomněl jsem si na další argument od militantních Pentax-blbů - odolnost. Možná by nebyla od věci nová reklama. Pentax - pořádnou fotku s ním neuděláte, ale můžete ho vysprchovat a přežije to.
Věř, že mi je Pentax úplně u zádele a jeho majitelé také. Jako profesionálního trola mě baví tvé hysterické reakce. Stačí se jen trošku opřít o tvého miláčka a ty dostaneš hysterický záchvat. Mě to prostě baví.
Není normální, aby někdo takto hájil oblíbenou značku. Pověz, copak z toho máš? Platí tě Pentax? Máš jejich akcie? Nebo to snad děláš z vlastního přesvědčení? To by bylo hodně smutné.
A ještě jedna otázka, takový hrdina jsi i normálně a nebo jenom v bezpečí anonymity internetu?
------------------------
Jak by asi vypadl rozhovor Johna McCulloch o Limited objektivech?
TAZATEL (T): Pane McCulloch, jak je to s těmi Pentax Limited objektivy? Ze všech stran na ně slyším chválu, ale popravdě řečeno, moc to nechápu.
John McCulloch (McC): Co je na tom tak těžkého pochopit. Limited skla, to je klasa. Za pár tisícovek dostaneš lepší objektiv než ten nejdražší Zeiss na trhu.
T: No, právě že ne. Viděl jsem testy na DxOMark a tam nedopadly moc slavně. Popravdě na to, že jde většinou o pevná skla je výsledek přímo tristní. Reálné rozlišení se nikdy nedostane přes 10 MPix, aberace je vysoká a přenos kontrastu je průměrný. Nejlevnější pevná skla od Canonu a Nikonu dají třeba i 12 MPix a stojí polovinu toho, co Limited skla.
McC: Ty debile, ty nedouku, ty idiote, co to tu vykládáš za hovna. Koukej zavřít fekál ty nevychovanej šovinistickej zmrde. Pentax ti leží v žaludku, co? Ty asi budeš mít strašně malý péro, když sis dovolil říct něco takovýho o Pentaxu. Ukaž já se podívám.
T: Co to děláte??? Jste normální?
McC: No co, jenom kontroluju, jestli je pravda to, co jsem říkal. Něco ti řeknu, Pentax bude žít dál a to i potom, co ty chcípneš. Pentax je největší, Pentax je skvělý, Heil Pentax.
T: Uklidněte se, já vás nechtěl urazit, jenom mě to zajímalo.
McC: Sice seš strašně sprostej a nevychovanej, ale dobře, já ti to teda vysvětlím. Limited skla se nekupují kvůli takovým blbostem jako je rozlišení, přenos kontrastu a co nejmenší aberaci. To jsou zcela nepodstatné údaje vymyšlené zlotřilým CaNikonem, aby poškodily našeho boha (Pentax).
Limited skla se kupují kvůli tomu feelingu, kvůli tomu, že fotka z nich má duši...
T: Aha, duši...
McC: A taky má hloubku.
T: Jasně, hloubku. A promiňte mi, že se ptám, ale v jakých jednotkách se měří ten feeling, duše hloubka.
McC: Debile, kreténe nevychovanej, to nejde změřit, to se prostě pozná na první pohled.
T: Jsem rád, že to říkáte. Mám tu pět párů fotek. Jedna z páru byla vyfocená Limited sklem a druhá příšerným seťákem. Expoziční parametry byly stejné. Když je to tedy hned poznat, tak mi řekněte, která byla vyfocena čím, která má duši, která má hloubku...
McC: [zarazí se a zbělá] Já nevím...
T: Ale vždyť jste říkal, že to je hned na první pohled poznat.
McC: [začíná vzlykat] Já nevíííím. Béee. Béee.
Epilog:
McC: Bylo to naprosto příšerné. Já to prostě nepoznal. Všechno, pro co jsem žil, se zhroutilo. Chtělo se mi křičet a utíkat, ale nemohl jsem.
Doktor: Klid pane McCulloch, zvýšíme dávkování sedativ a zase bude dobře.
THE END
vtipné. ha ... ha ... ha ....
jen prosím propříště vynechat vulgarismy. jsme na diit benevolentnější než před lety, ale jakmile to překročí únosnou mez, budu banovat. na to upozorňuji. diskusní fórum pro dlaždiče se snad najde někde jinde v hlubinách internetu. díky
Za vulgarity se omlouvám, ale cítí jakýsi pocit křivdy. Proč nebyl stejným způsobem pokárán i John McCulloch?
On s urážkami začal a on je myslel smrtelně vážně, kdežto já je použil především pro účely skeče.
Protože kdybych měl furt hlídat diskuse a napomínat každého, kdo s vulgarismy začne, tak celý den nedělám nic jiného. Začněte se tu sakra všichni chovat jako inteligentní lidé!
Jinak jsem byl po celou dobu slušný, přestože člověk, který nadává do ko****, zm***, a podobně, by si zasloužil také titulování vulgaritami.
A vrchol všemu dodává jeho věta:
"S tebou se slušně bavit nedá, viz to tvé prvotní oprsklé tykání"
1) V diskuzích je obecně zvykem si tykat.
2) Sám ostatním tyká.
3) Ostatní poučuje o slušném chování, ale sám je hulvát.
4) Tykání mu vadí, ale urážení ostatních ne.
5) Ta jeho věta je pouze zoufalý pokus o útok na oponenta.
6) Vykání je projev úcty, který si on rozhodně nezaslouží. Nelze vykat každé nule, to by pak úplně pozbylo význam.
PS:
"Protože kdybych měl furt hlídat diskuse a napomínat každého, kdo s vulgarismy začne, tak celý den nedělám nic jiného. Začněte se tu sakra všichni chovat jako inteligentní lidé!"
Pod krajně vulgární komentář J McC jste pouze poznamenal, že doufáte, že se diskuze se mnou obejdou bez vulgarit. To znamená, že jste je viděl, byl si jich vědom, ale nic neudělal.
Já se ptám, proč jste napomenul zrovna mě?
Neptej se, nebuď uražen a jdi příkladem.
Toto ste uz asi poculi. Chces lepsiu fotku? Chod blizsie. A prave toto velke formaty umoznuju. Byt pomerne blizko a pouzivat objektivy s dlhsou ohniskovou vzdialenostou (minimalne skreslenie). Skvele na portrety. Dalej umoznuju poriadne clonit bez prejavov difrakcie. To znamena ostre fotografie s velkym mnozstvom deatailov. Vyborne na krajinu a architekturu. Preto zastavam nazor, cim vetsi cip tym lepsie. Aspon z pohladu technickej kvality fotografii. U mna aj inej kvality, npr. pocit priestorovosti. Ale to asi nie kazdy vnima, je to subjektivne.
"A prave toto velke formaty umoznuju. Byt pomerne blizko a pouzivat objektivy s dlhsou ohniskovou vzdialenostou (minimalne skreslenie)."
To mi moc nedává smysl, pokud nemáte na mysli skutečný velkoformát (s měchem a volně pohyblivou standartou). Pouze s dlouhým ohniskem si moc nepomůžete, pokud vykresluje přes úměrně větší plochu.
ale uz jsme v digitalnim svete davno a fotka se stejnak vypocitava neprimo krom RAW a jiz nektere DSLR a SLT umi korigovat zkresleni objektivu ktere je pod 18mm jiz vyrazne. Tedy tento argument uz neplati. :-)
Moje A77 to umi na 16mm objektivu skoro dokonaly. Ksichty i z velmi blizka nemam vyboulene a nosy velke jak klaunovske... V editoru bych to ja lip nezvlad po dlouhem pachteji se s tim.
Vyfotim z blizka napr informacni tabuli, ktera je v nahledu z bizka na 16mm jak sud a po vyfoceni se v nahledu na chvilku objevi vysledek a dokonale rovny :-) Jde to jen s DT objektivy asi s cipem aby je pristroj znal a vedel jakou miru korekce pouzit. Da se to samo vypnout nebo obejit pres RAW ale proc?
Navic umi diky gyroscopu rozpounat i naklon do vrchu a neklati se mi svisle linie vysokych staveb na male ohnisko stojic velmi blizko :-)
"a jiz nektere DSLR a SLT umi korigovat zkresleni objektivu ktere je pod 18mm jiz vyrazne."
Geometrická korekce se dělá u všech foťáků už hezky dlouho.
To nevim presne, tak dik za doplneni. Neplati to vsam pro starsi nezname objektivy. Nemusi tam pak vybec byt volba korekce. Tim spis nechapu v reakci nademnou - argument o horsi geometrii obrazu???
Navic se na "nas" vali novy snimac Sony s prohnutou plochou ci spise kulovou! Pak nebude treba korekce zadna :-)
Obávám se, že bude. Pro různá ohniska je třeba různé korekce. Ale je to zajímavé řešení.
Takže ten argument o skresleniu od Gath G , je lichy?!
Ano různé ohnisko dělá různou soudkovitost, ale není zde důležitější právě a pouze poloměr od středu poslední čočky? A neměly by se u nových objektivů - k tomuto prohnutému snímači, posunovat jen ty víc vepředu a né jako dnes ta poslední čočka? Kdy se opíše půlkruh, tedy zde vrchlík koule, vždy stejný od této poslední pevné!!! čočky, podobně jak u paprsku CRT TV - proto byly tyto baňky až hnusně vyduté..., kdy až poslední modely měli SW korekci, co přeostřovali jinak - v závislosti na úhlu vychýlení paprsku a mohly být pak placaté. Ale byly více neostré v rozích byl to jen kompromis :-(
(On se ze zoomem mění vlastně jen úhel záběru)
Doplněno: A jak potom (ne)korigovaly objektiv různého ohniska analogové SLR??? Nijak! že? :-))... Hlavně že na kvalitu analogů pějou někteří jen chválu...
Nebo zpočátku i DSLR , kdy starší objektivy nemaj čip, aby je aparát identifikokval... A zase, někteří doporučují prej kvalitnější starší objektivy... No tě pic... Možná, že tito konzervatisti ani netuší, co vše za vychytávky poslední digitechnika řeší :-) Nic to přitom ani neumí :-( oproti DT objektivům :-) Mnohá starší skla nemaj ani dobrou tvrdost!... Maj aberaci jak prase!
Kamoš fotil na starší profi DSLR Nikon a objektiv orig 50mm Nikon asi f1,8 a já tehdá jen levným UZ kompaktem a nevěsta se nad fotkami vztekela, že kupodivu mám lepčí fotky kvalitou obrazu , barevně bez aberace barva ksichtů a dokonce se podivovala nad prací s hloubkou ostrosti s malým kompaktem, často jsem byl lepčí i kompozičně ;-) A to jsem fotil jen mimochodem jako host - svatebčan!
Na následující weejkend si mě objadnala na přefocení! :-) Obetovala opětovnou drahou zápůjčku šatů a vše okolo a fotili jsme v So v parku znova různé pózy. Akorát že nevyšlo počasí :-( I tak byla spokojená :-)
"Takže ten argument o skresleniu od Gath G , je lichy?!"
Pánové se zjevně baví o něčem jiném, než o čem jsem mluvil já, totiž o možnosti velkoformátových fotoaparátů vyklápět ohniskovou rovinu s libovolným nasazeným objektivem.
vyklápět??? Nebo posunovat!? (nerozumím plnoformátu, jen se ptám nebo spíš divím jako neznalý, já měl kdysi "dvouoký" Flexaret jako děcko , ale výhody jsme neocenil a psíš jsem s tím v mládí zápasil... , později 35mm Zenit TTL (Made In USSSSSSSS...R) +50mm Helios (Japan) - to byl velký posun!, z dnešního pohledu již ale trapárna k smíchu... Fotilo to už jako nové navíc zcela jiný výřez než jsem viděl v hledáku...)
No tak v zásadě oboje, ale z pohledu optické roviny jako takové je její tečný posuv identita (stejně jako posuv přímky podél sebe sama generuje identickou přímku). Pochopitelně to i tak (shift) má vliv na obraz promítaný na filmové médium a jeho kompozici (proto existují i shift objektivy bez tiltu, třeba některé od Nikonu), ale právě to vyklápění (tilt) je operace, kterou žádnou manipulací s výsledným obrazem nenapodobíte, protože nemáte potřebné hloubkové informace - je to stejně nesmyslné jako snažit se "přeostřit" již pořízený snímek.
Asi som clanok nepochopil. Je mi jasne, co autor pise a vsetko ma dokonca hlavu aj patu, ale unika mi pointa (okrem hlbokeho povzdychu).
V pozadi toho vsetkeho je len a len biznis. Pokial su profici ochotni kupovat full frame, ci vyssie rady za hentaku cenu s takymi parametrami, naco by im vyrobcovia davali do ruk nieco revolucne lepsie. Nebojte sa - v momente ked sa ten trh nasyti, okamzite vybehnu s niecim o dost lepsim s "len" o malo vyssou cenovkou.
máš samozřejmě pravdu, vždyť na to právě narážím zmínkou o brzdění evoluce.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.