Pomineme-li architekturu procesorových jader, liší se nadcházející dvanácti- a šestnáctijádrové Ryzeny od stávajících Threadripperů (respektive jejich modelů s tímto počtem jader) počtem kanálů paměťové sběrnice. Ryzen 3000 je stejně jako všechny procesory pro socket AM4 dvoukanálový, Threadripper je čtyřkanálový. Nabízí se tedy otázka, do jaké míry tento rozdíl ovlivní výkon.

Téma paměťového subsystému jsme již trochu naťukli v souvislosti s podporou rychlejších pamětí. Krom rychlejších pamětí by (přinejmenším některé modely s jádry Zen 2) měly disponovat 2× vyšší kapacitou L3 cache na jádro, kterážto sníží závislost výkonu na fyzické datové propustnosti paměťové sběrnice. Jak se ale vícejádrový Ryzen 3000 chová v praxi, se dozvídáme až nyní.

Jde sice jen o výsledek jednoho benchmarku (UserBench), takže jej nelze plně zobecňovat. Na druhou stranu jde o test, který dokáže bravurně vytížit všechna jádra, takže procesorem nějaká data jistě proudí. Testován byl tzv. engineering sample, který má ve výchozím stavu základní takt 3,4 GHz a boost 3,7 GHz. Podle údajů benchmarku byla ale jeho taktovací frekvence omezena na průměrných 3,35 GHz, tedy lehce pod úroveň základního taktu. Oproti dvanáctijádrovému Threadripperu 1920X, který má základní takt 3,5 GHz, boost 4,0 GHz a v testu běží na průměrných ~3,7 GHz, byl tedy vzorek Ryzenu 3000 ve vícejádrové zátěži taktován zhruba o 10 % níže.

UserBenchmark MultiCore

Podle databáze UserBench je tedy výkon Ryzenu 3000 zhruba srovnatelný s výkonem Threadripperu taktovaného o zhruba 10 % výše. Srovnání berte jako orientační, databáze obsahuje (a tedy i započítává) i výsledky Threadripperů, které neběžely na standardních taktech, nicméně jde o průměr více než 2600 měření, takže se v něm největší úlety ztratí. Výsledek tohoto srovnání dokládá minimálně to, že ve výpočetně náročných úlohách, které vytíží všech 12 jader / 24 vláken není Ryzen 3000 nijak znatelně limitovaný dvoukanálovým paměťovým řadičem.