Zastoupení společnosti Nikon v USA se rozhodlo, že přestane dodávat náhradní díly nezávislým servisním střediskům. V praxi to znamená, že uživatel požadující opravu, při které je potřeba nějakou součástku vyměnit, nebude mít jinou možnost, než vyhledat autorizovaný servis.

Takové rozhodnutí samozřejmě vyvolalo řadu reakcí (i emocí) jak mezi zástupci nezávislých servisních center, tak u uživatelů. Nikon argumentuje především příliš dlouhými lhůtami oprav. Samostatní opraváři prý v mnoha případech zjistili, že nejsou schopni pro nedostatečnou výbavu příslušný zásah provést a opravu nakonec předávali autorizovaným servisům. Dalším důvodem má být stále složitější technologická stránka produktů. Pro servisy bez příslušné výbavy a znalostí jsou prý opravy takových produktů příliš tvrdým oříškem.

Rozebraný Nikon D5100 - ifixit.com

Samostatné servisy na tento krok samozřejmě nereagují pozitivně a naopak tvrdí, že drobné opravy provádějí výrazně rychleji, než autorizovaná centra. Nikon jim sice umožňuje po patřičném školení, nákupu výbavy a podepsání smlouvy získat statut autorizovaného centra, ale ani to samostatné firmy příliš neuklidňuje. Výbava a vše související totiž přijde bezmála na $200 tisíc, přičemž smlouva je postavená tak, že daný servis může Nikon kdykoli odstřihnout, což dělá z investice ve výši 4 milionů korun značně riskantní počin.

Samotného by mě zajímalo, zda se přístup a kvalita samostatných servisů fototechniky v České republice nějak podstatně liší od těch v Americe. Z vlastní zkušenosti totiž nemohu říct, že by autorizované servisy globálně byly lepší nebo naopak horší. Vždycky je to o lidech, konkrétní službě, kterou člověk požaduje a někdy i štěstí na konkrétního servisáka. S autorizovanými servisy bývá ten problém, že (samozřejmě) upřednostňují záruční opravy, takže na pozáruční zásahy - i velice banální - bývají bizarní čekací lhůty. Což je v podstatě v rozporu s prohlášením Nikonu.

Druhá věc je odborná způsobilost. Je typicky americké předpokládat, že zákazník je ***, který svěří drahý přístroj do rukou člověka či instituce, o které si nic nezjistí. V Čechách (ale i jinde v Evropě) je ve fotobranži běžné, že si uživatelé sdělují zkušenosti s jednotlivými servisy a na základě toho volí, který využít a kterému se obloukem vyhnout. Předpokládejme ale, že tohle americký zákazník neřeší: Znamená pak skutečně využití služeb autorizovaného servisu záruku kvalitní a rychlé opravy? Nedokážu říct, jak v USA, ale u nás rozhodně ne. Opět tu máme zmíněný problém, kdy jsou autorizované opravny hnané termíny záručních zásahů a pozáruční jdou na druhé místo.

I když pro nás termín bude irelevantní, stále tu je několik komplikací: Autorizované servisy v praxi provádějí výměnu dílů, případně seřízení. Opravy v původním slova smyslu se od nich nedočkáte, jakmile není k dispozici díl, je přístroj z jejich pohledu neopravitelný. Dalším problémem, který vychází z časové tísně, je diagnostika samotné závady. Pokud není čas, odhadne technik, které komponenty by mohly danou vadu působit, sečte cenu těchto dílů a předloží ji zákazníkovi ke schválení. Zákazník buďto schválí předraženou opravu, nebo si za tuto částku koupí nový aparát.

Z vlastní zkušenosti mohu zmínit případ objektivu, který potřeboval vyčistit jeden z optických členů. Autorizovaný technik pro danou značku prohlásil, že jde o plovoucí konstrukci (což samo o sobě sedělo), takže je objektiv potřeba rozebrat, vyčistit a následně skládat na kolimátoru, přičemž celková cena takové opravy vyjde téměř na 6000 Kč. Neautorizovaný technik s více než čtyřicetiletou praxí se na objektiv podíval, prohlásil, že znečištěná čočka je součástí fixního bloku a navíc ji lze vymontovat bez rozebrání celého objektivu, takže ani následné seřizování není třeba. Cena opravy: 300 korun.

Jako další příklad bych mohl uvést obdobně zkušeného pána, který dlouhá léta pracoval pro nejmenovaného výrobce optiky a fototechniky, později působil jako soudní znalec a v důchodu se věnoval servisu a samotnému fotografování. Tento pán se mimo jiné zaměřoval na značku Nikon a řešil i velmi netypické závady. Pro ilustraci: Zákazníkovi se rozlomila krytka na baterii, v autorizovaném servisu zjistili, že pro daný typ aparátu ji (už) Nikon nedodává a doporučili mu nákup nového těla. Zmíněný pán ověřil, zda není shodná s některým z modelů, pro které jsou krytky k dispozici a když nebyla, vyrobil ji sám přesně na míru. Navíc z kovu, aby se porucha neopakovala.

Bylo by smutné, pokud by podobné rozhodnutí mělo padnout i v rámci Evropy a odstavit tak řadu zkušených a precizních techniků, pro které není kvalitní servisní zásah pouze prací, ale spíš posláním a osobní výzvou.