Připojitelnost

Myš se připojuje přes USB a je jí možné používat jak pod Mac OS X (pro plnou funkčnost ve verzi 10.4.2), tak ve Windows 2000/XP. O Windows 98/ME či Linuxu ani slovo, ale to neznamená, že v těchto OS nepoběží. Ve Windows se myš prostě nahlásí jako „Standardní myš HID“. Díky levému/pravému tlačítku, dvěma bočním tlakovým a trackballu má myš ve Windows stejnou funkčnost, jako 4tlačítková standardní.

Vnitřek a princip funkčnosti

Vzhledem k tomu, že se na myš standardně nekliká, je osazeno miniaturní „pípátko“, které vydává patřičný zvuk, imitující kliknutí na tlačítko. Na myši je osazen jediný mikrospínač, který pro logický obvod registruje stisk tlačítka a stará se o vydání patřičného zvuku z buzzeru. Tento mikrospínač se samozřejmě nemačká stisknutím nějakého tlačítka, ve skutečnosti celá myš funguje jako levé tlačítko, takže při zatlačení na ní se jakoby „zamáčkne“ do stolu, čím se sepne zmiňovaný mikrospínač. Uživatel tak fyzicky mačká jediné tlačítko a o stisku toho kterého rozhoduje logika na základě polohy prstů. To, že to může působit problémy se dočtete dále.

Boční tlaková Squeeze tlačítka se mačkají současně a taktéž nevydávají žádný zvuk, takže je opět doprovází speaker.

Místo standardního kolečka má myš osazen miniaturní trackball (kulička o velikosti zhruba 6 mm). Ten dovoluje v Mac OS X plynulé scrollování do všech směrů, ve Windows se však prozatím chová pouze jako obyčejné kolečko a nepomůže ani instalace software Microsoft IntelliPoint 5.2, který by mohl mít potenciál rozchodit alespoň scrollování do stran. No snad to u Applu s vhodnými drivery pro Windows rychle dořeší.

Horní část myši (tedy kapacitní snímače) je uvnitř připojena pomocí 5 vodičů. Jeden na zemnící měděný proužek a po dvou na každé tlačítko, tedy přesněji na kapacitní snímače. Těm se při stisku mění kapacita, podle které logický obvod v myši pozná sepnutí. Ve jejím vnitřku je pak kovový plíšek, který vrací nastavení této hodnoty do neutrální pozice (tj. tak, aby bylo možno rozlišit případný další stisk tlačítka).

Problémy

Hlavním problémem myši jsou samotné kapacitní senzory pro levé a pravé tlačítko. Pokud totiž máte položený prst na levém, jak bývá zvykem u běžné myši, vytváříte jeho sepnutí, díky kterému není možné kliknout na pravé.

Arstechnica otestovala chování myši na programu Xev v Ubuntu Linuxu. Xev zobrazuje veškeré události myši, ale hlavně, které tlačítko je sepnuto. Levé tlačítko vyhodnocuje jako „button 1“, pravé jako „button 3“, boční squeeze tlačítka jako „button 2“, „button 4 a 5“ pak horizontální a vertikální pohyb trackballu, nedokáže však vyhodnotit kliknutí na trackball.

Program ukázal, že myš při stisknutí jakéhokoliv tlačítka kontroluje stisk levého (a to díky onomu jedinému fyzickému mikrospínači). Byť jen lehký dotek v levé části myši pak způsobí vyhodnocení levého tlačítka jako sepnutého. Pokud pak prst nad levým tlačítkem nadzdvihnete alespoň pár milimetrů, myš jej přestane vyhodnocovat jako sepnuté a rozpozná sepnutí správného (tedy pravého) tlačítka. Logický senzor tak vyhodnocuje stav levého tlačítka vždy, když je mikrospínač sepnutý (a ten se samozřejmě sepne vždy s celou myší bez ohledu na to, které tlačítko si myslíte že mačkáte), takže to má nad pravým vyšší prioritu při vyhodnocování.

To vede například k zamyšlení, proč Apple nějak neoddělil testování sepnutí tlačítek, třeba osazením mikrospínače i pro testování pravého tlačítka, težko v tuto chvíli říci. Ideální by však pro PC uživatele bylo oddělit více vyhodnocování levého a pravého tlačítka, příznivce nakousnutého jablka to však příliš trápit nemusí.

Apple bezesporu vyrobil opravdu zajímavý kousek hardware, který prozatím sráží špatné vyhodnocování sepnutí tlačítek a pro Windows uživatele pak navíc nedostupnost vhodných ovladačů a nemožnost scrollovat v rozsahu 360°.