Apple ještě za éry Steva Jobse nastavil zajímavý finančně-distribuční model, který společnosti výrazně snižuje daňové odvody. V Irsku si dohodl snížení daně na pouhé 1 % a v této zemi zároveň založil pobočku, přes kterou papírově probíhají prodeje a distribuce zboží do zbytku světa. Téměř veškerá daňová zátěž byla přesunuta do Irska, kde je stlačena na zmíněné minimum.

Tomuto systému zprvu nebyla věnována taková pozornost, ovšem kombinace politického boje proti daňovým rájům a stálý růst příjmů společnosti dostaly tuto praxi v podání Applu pod drobnohled úředníků, politiků a médií. Není divu, za posledních pět let se příjmy společnosti zdvojnásobily, a tak dramaticky stoupá i částka, kterou by hypoteticky mohl Apple odvádět na daních. Situace je o to markantnější, že 1% zdanění není reálně konečně číslo, zapojením dalších optimalizací se společnosti podařilo dosáhnout rekordního 0,005% zdanění zisků v rámci Evropy.

Margrethe Vestager, eurokomisařka pro hospodářskou soutěž

Z těchto důvodů zakročili úředníci Evropské unie v čele s eurokomisařkou Margrethe Vestager. Applu nařídila, aby doplatil částku €13 miliard ($14,5 miliardy, 351 miliard Kč). Snížená taxa byla vyhodnocena jako nedovolená státní pomoc ze strany Irska, které musí být zanecháno. Tim Cook již rozhodnutí Evropské komise zkritizoval, nyní se k němu přidalo i politické zastoupení Irska. Tomu jde o nezanedbatelné příjmy do státní kasy; uvědomuje si totiž, že jakmile dojde k vrácení standardního 12,5% zdanění, může se Apple přesunout do jiné země, čímž Irsko přijde o vše.

Irský ministr financí Michael Noonan připravuje námitku k rozhodnutí Evropské komise, prozatím ale s ostatními ministry nenašel společnou řeč ve věci, jak situaci řešit. Problémem se bude mimo jiné zabývat dolní komora irského parlamentu během následujících dní. Noonan zásah Evropské komise označil za důsledek závisti zbytku evropských zemích, že se Irsku podařilo v Dublinu založit takové množství centrál významných firem.