Ještě mezi lidem nejsou modrolaserové technologie a už tu máme další, ale holografie to není. To v HP přišli s nápadem vytvářet záznam ve formě malých amorfních bodů v tenké Indium-Seleniové vrstvě, pod kterou je vrstva Gallium-Selenium na substrátu křemíku. Tentokrát ale nejde o žádný laser, ale o elektronový paprsek, který vytváří PN přechod. Zápis je realizován vysoko energetickým pulsem, který rozpustí v Indium-Seleniové vrstvě malý sklovitý bod ("1"). Mazání pak probíhá nízkoenergetickým pulsem, který sklovitý bod rekrystalizuje zpět do původní podoby ("0"). Ano, toto médium je rovnou přepisovatelné. Při velikosti stopy jednoho bitu 150 nm (s výhledem až na 10 nm) to vychází na 29 Gb na čtvereční palec, což je přibližně 50-60 GB na jedno CD. S lasery už není kam jít, jsme u ultrafialového a pak tu máme už rentgenové záření, a to moc ekologické není.

Je jasné, že tato technologie má ještě k uvedení na trh nějaký ten čas, i přesto se může na krásno stát, a moc bych se nedivil, že by dokázala časem pohřbít všechny konkurenty. Je jen otázkou, kdo první dokáže některou z takových technologii záznamu zlevnit pro běžnou výrobu a tím z ní udělat masově rozšířený standard.