Nemálo filmů, které se dostanou na internet v době filmové premiéry, nebo i dříve, jsou evidentně pořízeny kamerami z filmového plátna. Někde to řeší zákonem (ostatně i u nás), jinde ale pirátům pšenka kvete přímo zázračně. Tým výzkumníků z Georgia Institute of Technology přišel s řešením, jak tento nešvar omezit.

Celé to funguje na principu hledání CCD senzorů v kině a jejich následné oslepnutí (nefunguje tedy se SLR a analogovými kamerami). CCD snímače jsou totiž retroreflexivní, tedy mimo snímání světla také toto světlo odrážejí zpátky, podobně jako například některé dopravní značky v noci. Pro odhalování těchto zpětných odrazů prototyp používá dva fotoaparáty připojené do počítače, pomocí kterého určuje přesné místo v sále, kde se kamera nachází. Jakmile se takto povede kameru najít, je její CCD osvětleno z projektoru úzkým paprskem bílého světla, díky čemuž tato kamera „oslepne“. Zásadním problémem pro tuto metodu však jsou odrazy od jiných věcí, jako například od větších náušnic. Výzkumníci toto chtějí obejít tak, že po nalezení bodu se nejprve otestuje, zda-li je reflexivní, následně jestli je i retroreflexivní a nakonec se ověří, že má správný tvar.