Spíše jen proto, aby i u nás byly informace kompletní (pro nával práce jsme to prostě nestihli nějak lépe a včas okomentovat), připomínáme, že causa DeCSS dospěla k obdivuhodnému konci. O co ale šlo. Koncem roku 1999 mladý norský student prolomil ochranu DVD. Ne proto, aby kradl filmy, ale proto, aby si DVD mohl pouštět i na Linuxu, pro který nebyl žádný přehrávač. Celý spor se nakonec dostal až do stavu, kdy bylo předběžně zakázáno i jen tento kód vystavovat (což někteří podnikavci hned využili a DeCSS se šířilo i na tričkách).

MPAA (obdoba RIAA) žalovala spoustu magazínů, které ho zveřejnily. Tyto se samozřejmě odvolaly a rozhodnutí soudu z minulého týdne bylo překvapující: předchozí soud nižší instance zásadně porušil práva obžalovaného na svobodu projevu a právo na šíření informací, a navíc obchodní tajemství se musí sklonit před možností svobody projevu a šíření informací. Což vlastně znamená, že ochrana proti kopírování není výrobní tajemství a vystavení jeho kódu je jen zápisem myšlenek autora DeCSS o způsobu jak tuto ochranu odstranit. U přeložené binární verze se však na zápis nul a jedniček, jako na zápis myšlenek, pohlížet nedá.

Celý spor pravděpodobně ještě nekončí, protože se očekává, že MPAA se nyní pro změnu odvolá k soudu nejvyššímu .