Abychom byli přesní - o X-Pro1 jsme si už něco málo řekli, ale bylo to v době, kdy ještě nebyl známý název ani přesné specifikace. CEO společnosti loni na podzim mluvil o systému s výměnnými objektivy, kterým společnost plánuje konkurovat full-frame aparátům (především po stránce skutečného rozlišení a šumu). Tehdy jsme si trochu zaspekulovali a dnes můžeme retrospektivně zhodnotit, jak nám to vyšlo.

Fujifilm X-Pro1 zepředu a zezadu

Na jedné straně jsme se trefili ohledně rozměrů snímače (konkrétně jde o APS-C crop 1,5×), na druhé straně jsme byli trochu optimističtí co do technologie - předpokládali jsme použití plnobarevného řešení postaveného na organických pixelech. Na organickém substrátu snímač sice zakládá, ale o plnobarevné řešení zatím nejde - přesto řeší hned tři neduhy stárnoucí bayerovy masky.

Bayerova maska zakládá na pravidelné mozaice barevných filtrů, která překrývá samotný snímač. Protože nezachycuje barevná data souvisle, ale nespojitě a navíc v pravidelném rastru, je při snímání jemné pravidelné kresby (např. tkaniny, pletivo, vlnkovaný plech a podobně) náchylná na tvorbu barevného moire. Tento problém u filmu nebo plnobarevných snímačů není - ačkoli sice Fuji nepřišla s plnobarevným snímačem, inspirovala se u filmu ohledně nepravidelného rozložení světločidných zrn a připravila masku, která je mnohem méně pravidelná než bayerova.

Bayerova maska (vlevo) a maska Fuji X-Trans (vpravo)

Bayerova maska se skládá z bloků 2×2 pixely, přičemž všechny tyto bloky mají identické rozložení jednotlivých barevných filtrů. Krom toho, že je výsledná kresba vysoce pravidelná a náchylná na moire, navíc každý první řádek a sloupec vůbec nevidí modrou a každý druhý řádek a sloupec nevidí červenou. Rozlišení v těchto barevných kanálech je proto poloviční v obou směrech (horizontálním i vertikálním) - celkově tedy čtvrtinové.

Fuji X-Trans díky odlišnému rozložení disponuje vyšší rozlišovací schopností v červeném a modrém kanálu

Fuji se to rozhodla změnit. Nejen že upravila pozici barevných filtrů tak, aby rozbila pravidelnost způsobující moire (kresba se opakuje teprve v blocích 6×6 pixelů), ale zároveň je rozložila takovým způsobem, aby každý řádek i sloupec snímal všechny tři primární barvy. Nová maska, kterou Fuji nazývá X-Trans, přinesla 3 zásadní výhody:

• nižší náchylnost na barevné moire vlivem nižší pravidelnosti
• možnost odstranění low-pass filtru snižujícího ostrost
• vyšší efektivní rozlišení

Fujifilm X-Pro1 X-Trans maska oproti Nikon D7000 a Canon EOS 5D-II

Všechny tři body spolu samozřejmě úzce souvisejí. Low-pass filtr, který snímače s bayerovou maskou používají k rozostření obrazu před zachycením (čímž snižují vliv moire a dalších artefaktů), mohla Fuji díky X-Trans vynechat, kvůli čemuž dosáhla rozlišení srovnatelného s full-frame produkty.

Fujifilm X-Pro1 diagram - průřez

Absence low-pass filtru umožnila nejen nárůst rozlišení, ale Fuji uvolněný prostor mohla využít pro závěrku a díky tomu dosáhnout vůbec nejnižší registrové vzdálenosti ze všech bezzrcadlových systémů - pouhých 17 milimetrů. I díky tomu je tělo X-Pro1 poměrně ploché:

Fujifilm X-Pro1 - ovládací prvky

Fuji  stejně jako u X100 použila svůj hybridní hledáček, který nabízí jak optický tak i digitální režim. V optickém režimu navíc rozpozná širokoúhlý objektiv a pomocí specifického optického prvku automaticky změní hledáček na širokoúhlý.