Dosavadní disky se už poměrně hodně přiblížily maximální hustotě záznamu na čtvereční palec (nebo centimetr - prostě jednotku plochy). Další zvýšení hustoty nad tuto maximální hodnotu není možné za použití současných materiálů, protože jednoduše dochází k přeslechům. Abych to lépe přiblížil, tak si představte, že máte na disku malé regiony, v kterých je uložena informace tak, že je region nějak orientován. Jenže takovýto region je tak blízko sousedům, že je jimi a tím co je v nich zaznamenáno natolik ovlivňován, že není schopen zůstat ve své orientaci. Tomuto efektu se odborně říká "superparamagnetic effect" (že by superparamagnetický efekt?).

Odhaduje se, že limit dnešních technologií je někdě okolo 20 až 40 gigabitů na čtvereční palec. IBM se podařilo vyvinout materiál a způsob zápisu na něj, u kterého se odhaduje, že bude mít mezní hodnotu přibližně čtyřikrát větší. Měl by dosáhnout hustoty 100 gigabitů na čtvereční palec a možná i více. Jedná se o jakýsi obal, který je tvořen rutheniem (vzácný kov podobný platině) o tloušťce tří atomů. Přiznám se, že jsem příliš nepochopil, proč tomu říkají obal, když je prý vrstva s tímto rutheniem vložena mezi dvě magnetické vrstvy jako u sendviče. Vědci IBM ze San Jose si vytvořili pro tuto vrstvu zajímavé označení: "pixie dust" (elfí či skřítčí prach, vyberte si sami). Celý "sendvič" pak oficiálně nazývají AFC - "antiferromagnetically-coupled media" (médium chráněné proti zmagnetování zdvojením).

Do dvou let bychom se tedy měli dočkat až 400GB disků pro normální stolní počítače a až 200GB pro přenosné. A na malý jednopalcový Microdrive od IBM se vejde 6GB, což je v porovnání s 48KB kapacitou Microdrive, který jsem míval u svého ZX Spektra docela znatelný rodíl (možná to bylo 64KB, nějak si už nejsem po těch letech jist). Pokud nebude trh požadovat takové zvýšení kapacit, tak tato technologie také může vést k menším diskům, které budou navíc méně náročné na spotřebu elektrické energie, čemuž ovšem příliš šancí nedávám.

Někteří analytici nejsou touto technologií vůbec nadšeni a tvrdí, že i ostatní výrobci už používají AFC a že to není jen výsada IBM a nějaká nová neočekávaná technologie. Jiní pro změnu říkají, že je velmi pozoruhodné, že IBM už dnes dodává disky s AFC, tak si vyberte. V každém případě je fakt, že IBM už cca tři týdny dodává disky s touto technologií, které jsou schopny uložit na čtvereční palec až 25,7 gigabitů, ale prý se rozhodlo nepublikovat informace o AFC ihned. Představitelé IBM sdělili, že později v tomto roce se začnou dodávat Travelstar disky s kapacitou o 33% větší, než jsou současné.

Zajímavé je, že do roku 1997 se u magnetických disků zdvojnásobila kapacita přibližně každých 18 měsíců. Od roku 1997 se tempo znatelně zrychlilo a kapacita se zdvojnásobovala přibližně každý rok. Do tohoto objevu se vědci domnívali, že jsme velmi blízko hranici možností magnetických médií a tak se tento trend zastaví. Pokud se plány IBM vydaří a opravdu se do dvou let tato technologie objeví i v masově vyráběných discích, bude nastolené tempo pokračovat i nadále.

PS: Napadla mne taková lehká spojitost s nedávnými zvěsti na Internetu, že Maxtor připravuje 100GB IDE disk. Nic proti tomu, ale možná je tato zpráva jen reakcí IBM, aby také ukázali, že mají něco pod pokličkou. Ostatně největší IDE disk od IBM v dnešní době má kapacitu 75GB a zkuste hádat jakou kapacitu by měl, kdyby byl větší o oněch 33% :)