Roadmapy tak vlastně potvrzují řadu věcí, o kterých se již hovořilo dříve, plus upřesňují datum vydání mainstreamové platformy s procesory „Ivy Bridge“ vyráběnými 22nm procesem. Čipsety 7. řady začnou nejvyšším modelem X79, který už se z principu komunikace s nadřazenou komponentou vlastně neliší od ostatních, protože s příchodem socketu LGA2011 už Intel v desktopech definitivně opustí „severní můstek“ coby samostatný čip.

V současné platformě LGA1366 stále ještě severní můstek figuruje, je to čip X58, k němuž je jižním můstkem něco z rodiny ICH10, nejčastěji ICH10R. X58 komunikuje na jedné straně s procesorem (přes QPI neboli QuickPath Interconnect), na druhé přes DMI (Direct Media Interface). Čipsety od 5. řady výš vyjma právě zmíněného X58 komunikují s procesorem už rovnou přes DMI (jsou to vlastně principielně už jen jižní můstky), v 6. řadě nic pro platformu LGA1366 neexistuje a v 7. řadě už dojde k nahrazení této platformy novou platformou postavenou na socketu LGA2011. I zde bude procesor komunikovat s čipsetem (jediným čipem, principielně „jižním můstkem“ skrze DMI (jde o protokol postavený na fyzické vrstvě PCI Express ×4).

A tak by se vlastně dalo říci, že chystané čipsety X79 a Z77/Z75/H77 by mohly být navzájem zaměnitelné, protože ve všech případech dochází na komunikaci s procesorem přes DMI (ono by je šlo teoreticky zaměnit i s čipsety 6. řady a kdybychom do toho chtěli vrtat, tak i s některými čipsety 5. řady, sami si možná vzpomenete na počin společnosti ASRock, která udělala desku s čipsetem P67 pro procesory určené k čipsetům 5. řady).

Čipset X79 však přeci jen bude mít něco navíc, co se týče komunikace s procesorem. Zahrne totiž dedikovanou komunikační „rouru“ k procesoru ve formě dalších čtyř PCI Express linek dokonce třetí generace kvůli dostatečné datové propustnosti pro zajištění efektivního fungování v čipsetu integrovaného SATA/SAS RAID řadiče. Je sice pravděpodobné, že bude častěji využívána spíše v serverech (platforma „Romley“), avšak využitelné by to mělo být i u čipsetu X79.