Jak jistě víte, „Nehalem“ je krycí označení pro chystanou novou mikroarchitekturu, která časem nahradí současnou Intel Core. To, co se ukrývá pod pojmem „mikroarchitektura Nehalem“, by se dalo přirovnat k AMD K10, ale doladěné snad téměř k dokonalosti, tedy alespoň ze současného pohledu (o ne/dokonalosti se můžeme reálně bavit až v momentě, kdy budou takové produkty řádně a nezávisle otestovány, do té doby maže med kolem úst veřejnosti každý výrobce). Stěžejními novinkami Nehalemu jsou nové komunikační rozhraní Intel QuickPath (obdoba, ale přesněji řečeno spíše konkurence k HyperTransportu, který používá AMD) a integrovaný paměťový řadič. Aby to moc nevypadalo, že Intel „opisuje“ od AMD, interní materiály společnosti se jednak vůbec nezmiňují o nějaké konkurenci (což je vynikající marketingová strategie – „srovnáváme jen s našimi produkty předchozí generace, neb není výhodné zmiňovat, že nějaká konkurence vůbec existuje, ať se jí daří sebehůře“) a pak je integrovaný paměťový řadič rovnou tříkanálový. Na každý takový DDR3 paměťový kanál lze navěsit až tři paměťové moduly, takže pokud si představíte v DDR3 nejspíše snadno očekávatelnou velikost paměťového modulu 4 GB, dostáváme se konečně do situace, kdy půjde obyčejný desktop celkem snadno osadit až 36 GB RAM (za předpokladu, že výrobce základní desky skutečně osadí svůj produkt devíti paměťovými sloty). Doufejme, že Microsoft už další operační systém (Windows „7“) opravdu nebude dělat ryze 32bitový. Očekáváme, že nejběžnější kapacitou paměti počítače s „Nehalem-based“ procesorem bude 6 GB, minimem budou v drtivé většině případů zcela jistě 3 GB.

Podobnost mezi komunikačním rozhraním Intel QuickPath a procesory AMD používaným HyperTransportem skutečně není až tak čistě náhodná. V Intelu nejspíše uznali, že procesory potřebují efektivně komunikovat nejen s čipsetem, ale i sami mezi sebou. Proto dostanou „Nehalem“ procesory vždy tolik QP spojů, kolik bude pro danou platformu potřeba. V jednoprocesorových desktopech bude stačit jeden, ve dvouprocesorových pracovních stanicích a serverech dva (jedním budou procesory komunikovat mezi sebou, druhým s čipsetem). Ostatně Intel si hodně zakládá na tom, že „Nehalem“ je navržen jako taková skládačka, která mu umožňuje poměrně snadno vyrobit různé typy procesorů pro různé účely.

Další zajímavostí, kterou známe nejen z konkurenčních procesorů řady „K10“, ale objevila se již dříve také přímo u Intelu, je sdílená L3 cache pro všechna čtyři jádra. Zatímco současné čtyřjádrové procesory Intelu mají kvůli výrobě ze dvou monolitů sdílenou L2 cache vždy pro dvojici jader, jádra procesoru „Nehalem“ budou mít každý svou vlastní L2 cache, a to pouhých 256 kB, přičemž budou sdílet až 8 MB L3 cache. Navíc je cache v procesorech Intel tzv. „inclusive“, což znamená, že L3 cache bude vždy obsahovat kopii L2 cache. Pro zajímavost připomeňme, že 45nm AMD „K10.5“ budou mít 512 kB L2 cache na jádro a 6 MB L3 cache, tato je pak „exclusive“ (L3 cache neobsahuje kopie L2).

Aby Intel z „Nehalemu“ vyždímal ještě více, navrací se k myšlence „Hyper-Threadingu“, kdy jedno jádro zvládá zpracovávat více softwarových vláken současně, v tuto chvíli dvě jako v procesorech Pentium 4 HT a Pentium Extreme Edition. Technologie se v tuto chvíli nazývá nikoli Hyper-Threading, ale poněkud střídměji „Simultaneous Multi-Threading“ (SMT). Zda se budou čtyřjádrové procesory „Nehalem“ v systému tvářit jako osm procesorů, zatím nemáme tušení, ale můžeme to klidně předpokládat.

Povězme si nyní něco velice krátce o nástupci „Nehalemu“. Ten nejprve přijde ve 32nm zmenšenině coby „Westmere“ a 32nm proces pak ve vyladěné formě nasadí Intel na novou mikroarchitekturu „Sandy Bridge“. Již nyní Intel hovořil o dalších instrukcích k SSE sadám, tentokráte s názvem „Advanced Vector Extension“ (AVX). To je ale až písnička roku 2010.