Předně je vhodné si říci, co to vlastně „Tolapai“, tedy procesor EP80579 je. Jde o tzv. „System-On-a-Chip“ (SOC) produkt, tedy vlastně systém v jednom čipu (míněno CPU a čipset) a skutečně jde i v tomto případě o jednočipové řešení (jak si můžete všimnout na snímku jádra, milovníky „leteckých pohledů na moderní v pravých úhlech stavěná sídliště“ odkážeme na velký zdrojový obrázek u Intelu), tedy nikoli více čipů na jedné procesorové destičce, ale hezký monolit. Obsahuje starý dobrý procesor Pentium M, paměťový řadič, jižní můstek a ve variantě s poněkud dlouhým názvem „Intel EP80579 Integrated Processor with Intel QuickAssist Technology“ také jakousi „QuickAssist technologii“. Oč jde, si zkusíme za pár momentů nastínit.

Jak sami vidíte, procesor toho obsahuje opravdu hodně a samotné Pentium M (jen s 256 kB L2 cache) v něm zabírá docela málo prostoru. Celý čip je podle původních informací vyráběn 65nm procesem a na zhruba 148 miliónech tranzistorů obsahuje vedle procesoru také paměťový DDR2 řadič schopný obsloužit DDR2-400 až DDR2-800 (některé varianty jen DDR2-667) Unbuffered moduly (včetně ECC), celý jižní můstek se dvěma SATA a dvěma USB 2.0 porty, dále PCI Express 2.0 řadič s celkem osmi linkami konfigurovatelnými jako 1×8, 2×4, nebo 2×1, a v neposlední řadě část se třemi gigabitovými síťovkami a QuickAssist technologií (existují varianty s i bez ní).

Ještě než se letmo mrkneme, co to je ta QuickAssist Technology, nejprve se podívejme, jak vypadá vývojářský kit, který Intel také nabízí. Obsahuje zmíněný procesor právě s QuickAssist Technology a jinak to vypadá jako taková trochu divná základní deska. Osm PCI Express linek je rozděleno na 2×4 s tím, že jedna čtveřice je samostatným PCI Express ×4 slotem, druhá je přidaným switchem rozdělena na čtyři PCI Express ×1 sloty. V balení je mimo jiné i jednoduchá PCI Express ×1 grafika. Samotný procesor je v 1088pinovém BGA provedení a pájí se tedy přímo na desku.

Už z toho se dá vyvodit, že EP80579 není procesor pro běžné domácí použití, přestože by na něm třeba běžel i systém Windows. Intel má s tímto čipem úplně jiné záměry, které vyplývají z jeho celkové hodnoty TDP. Ta je u nejpomalejších variant bez QuickAssist technologie 11 W (tam běží procesor jen na 600 MHz) a u nejrychlejší s QuickAssist 21 W (procesor běží na 1,2 GHz).

Cílovými produkty by zejména z počátku měly být zařízení starající se o bezpečný přenos dat ve virtuálních privátních sítích (tzv. VPN gateway), firewally a podobně, ale také VoIP ústředny a příbuzná zařízení. Právě pro tato zařízení by měla být určena Intel QuickAssist technologie, což je záležitost, k níž Intel dodává patřičný software, tedy vývojářské nástroje, knihovny a podobně. Bez této technologie jde prakticky jen o hezký integrovaný procesor použitelný v embedded zařízeních a třeba i v různých MID a podobně. Využití „Tolapai“ je vskutku dost široké. SoC procesory (ano, je to trochu nevhodný název, ale pro jednoduchost snad nevadí) u Intelu v tuto chvíli v podstatě začínají (přesněji Intel říká, že dává pojmu SoC nový význam, a to právě díky QuickAssist Technology) a už jsou v plánech další varianty s krycími jmény „Canmore“, „Sodaville“ a „Lincroft“, který už by měl být postaven nikoli na Pentiu M, ale na Atomu a jako takový by měl být i základem tzv. „chytrých telefonů“ (v zahraničí se jim říká „SmartPhone“).