V roce 2005 na nás čekají dvoujádrové procesory. U AMD to budou chipy s kódovými jmény Egypt, Italy, Denmark a Toledo, u Intelu pak Tulsa a Montecito (a na mnohé jsem jistě zapomněl). Každý samostatný procesor ve dvoujádrovém bude obsahovat vlastní L2 (a případně i L3) cache. Pokud jste si u nás v únoru přečetli o tom, že Montecito bude mít neuvěřitelných 24 MB L3 cache (a mimochodem 2 MB L2 cache), znamená to, že bude mít pro každé procesorové jádro 1 MB L2 a 12 MB L3 cache. Dvoujádrové AMD Opterony na tom budou s dělením cache mezi jádry stejně.

Jinak na tom bude dvoujádrový procesor Power 4 od IBM, který bude mít cache pro obě jádra sdílenou. Výhodnost takového řešení je sporná. Může sice při stejném počtu tranzistorů nabídnout procesorům vetší cache (což má pozitivní vliv na výkon), ale za cenu složitějšího přístupu do ní, např. by na sebe v některých případech jádra musela čekat. Návrh dvoujádrového CPU se sólo cache pro každé jádro bude zřejmě snazší. Nelze tedy jednoznačně říci, který způsob je lepší.