Ještě jednou k Twin Lake, aneb jak si Atomy Gracemont vedou oproti Zen (1)
Twin Lake bude podle všeho přetaktovaný Alder Lake-N, tedy procesor postavený čistě na jádrech Gracemont (Atom). V diskuzi padl dotaz, jakého výkonu může takový procesor dosahovat oproti se Zen 1…
Ještě než se dostaneme ke srovnání výkonu, bude vhodné zrekapitulovat alespoň základní parametry.
| Core i3-N305 | Ryzen 7 1800X | |
|---|---|---|
| jader / vláken | 8 / 8 | 8 / 16 |
| architektura | Gracemont | Zen 1 |
| proces | Intel 7 | GlobalFoundries 14nm |
| takty | 1,8 / 3,8 GHz | 3,6 / 4,0 GHz |
| L1 cache | 96 kB na jádro | 96 kB na jádro |
| L2 cache | 4 MB celkem | 8 MB celkem |
| L3 cache | 6 MB celkem | 16 MB celkem |
| TDP | 15 / 35 W | 95 / 128 W |
Gracemont jakožto klasický Atom nepodporuje HT / SMT, takže každé jádro zvládá zpracovávat maximálně jedno vlákno (oproti Zenu, který SMT podporuje). IPC těchto jader podle výkonu prvních čipů, který Intel zveřejnil, vycházelo zhruba na 80 % IPC jader Skylake. Ovšem později se ukázalo, že v „méně příznivé“ zátěži může být IPC podstatně nižší. Tedy i několik desítek procent pod Skylake a Zen (1). Gracemont má výhodu v podobě (o několik generací novějšího) výrobního procesu. Zen byl vyráběn na 14nm procesu GlobalFoundries, jenž byl licencován od Samsungu. Nešlo tedy o proces optimalizovaný pro vyšší frekvence, spíše pro nižší takty (ARM čipy).
Osmijádrový Gracemont je vybaven 6 MB L3 cache (38 % oproti Ryzen 7 1800X) a 4 MB L2 cache (50 % Ryzen 7 1800X).
Pokud jde o TDP, uvádí Intel v oficiálních specifikacích (ARK) pouze hodnotu 15 wattů. Tím to ovšem nekončí, neboť pro soudobé procesory Intelu platí tato hodnota jen při základním taktu. Který však Intel na stránkách ARK rovněž neuvádí. Je proto potřeba sáhnout k datasheetu, ze kterého lze vyčíst, že onen základní takt, při němž procesor konzumuje 15 wattů, je pouze 1,8 GHz, zatímco v zátěži může dosahovat 35 wattů (PL2). Tady je zase potřeba mít na mysli, že výrobci mají volnou ruku v úpravě PL2 limitu a u většiny notebooků zpravidla nastavují hodnoty podstatně vyšší než specifikuje Intel.
Nyní k výkonu:
graph-1
V grafech ponechávám i výsledky výkonnějších procesorů pro snazší zařazení oproti současnému high-endu. Srovnávané procesory najdete v grafu rychle podle podbarvení. V CineBench si Gracemont vede velmi špatně, dosahuje méně než polovičního výkonu na jádro než Zen, jinými slovy Zen jej válcuje o nemravných 109 %. Gracemont zapadá mezi Ivy Bridge a Haswell (které mají polovinu jader).
graph-9
Nepříliš lépe se Atomům Gracemont vede v CPU-Z, kde se staví na úroveň Kaby Lake. Stále však osmijádrový Zen zůstává o 72 % rychlejší.
graph-13
Lépe Gracemont dopadá v GeekBench 5 (což platí pro procesory Intelu obecně, opět stojí zhruba na úrovni Kaby Lake), kde ho Zen překonává o mravnějších 37 %.
graph-17
Do nejlepšího světla staví Gracemont test GeekBench 6, ve kterém zůstává osmijádrovému Zenu jen 19,5 % náskok.
graph-15
Naopak v testu PassMark je Gracemont Zenem převálcován o 57 %.
Od Twin Lake, tedy Alder Lake-N-refresh, lze očekávat nějakých 100-200 MHz navíc, což na celkové pozici změní pramálo. Zen je při stejném počtu jader o 59 % rychlejší než Gracemont, takže pokud po vydání refreshe (Twin Lake) půjde o 50 %, nebude to z uživatelského hlediska znamenat jakkoli registrovatelný rozdíl.
Závěrem připomínám, že článek vznikl jako odpověď na dotaz v předchozí diskuzi a jde spíše o technologické strovnání. Atomy Gracemont mají díky podstatně novějšímu procesu podstatně nižší spotřebu, díky které cílí na mobilní využití. V generaci Zen 1 však neexistoval mobilní osmijádrový procesor, ten přišel až se Zen 2, tudíž je srovnáváno s desktopem. Nutno však podotknout, že existoval čtyřjádorvý 15W Zen 1, který v mobilním provedení zpravidla nepřesahoval TDP, takže by na 7nm procesu snadno mohl vzniknout osmijádrový 15W Zen 1 (stejně jako jako 7nm procesu vznikl osmijádrový 15W Zen 2 - i ten je podstatně rychlejší než osmijádrový „15W“ Gracemont; v GeekBench 5 - třetí graf shora - dosahuje skóre 5845 bodů).
