Thajsko je významným centrem výroby pevných disků, své závody má v Bangkoku Toshiba (dělají polovinu produkce), podstatně větší závody tu má také právě Western Digital, dělají tu zhruba 60 % jeho produkce. Vyrábí se zde také přes 70 % motorů pro pevné disky, takže postižen je celý harddiskový průmysl. Seagate, který zde má sice továrny také, ale zasaženy povodněmi nejsou, se potýká pouze s nedostatkem komponent a jejich vyšší cenou.

Celosvětová produkce pevných disků tak klesla o čtvrtinu, ovšem ceny vyletěly na více než dvojnásobek. Velmi výmluvný je graf ceny 2TB pevného disku WD Caviar Green RX z webu CzechComputer. Jestliže ještě před minulým týdnem stál tento kousek kolem 15 stovek, dnes je to přes 3 tisíce (hovoříme o cenách bez DPH, tak je ukazuje graf).

Graf ceny disku WD Caviar Green RX ​- 2TB, zdroj: CzechComputer

Na Alze najdete 2TB Seagate Barracuda Green už téměř za 4 tisíce Kč (vč. DPH). Do třetice příklad z Alfy: 2TB Samsung SpinPoint F4 EcoGreen coby nejlevnější dostupný 3,5” SATA disk je za 3,5 tisíce Kč (vč. DPH). Podle serveru Heureka je nyní průměrná cena za 2TB Western Digital Caviar Green 4 320 Kč vč. DPH, což je cena v podstatě stejná jako v době jeho uvedení na trh začátkem minulého roku. Někteří prodejci nemají zábrany říci si za takovýto pevný disk i o více než 5 tisíc.

Co asi mnohé z vás zarazí (nebo zarazilo), je, s jakou rychlostí ceny disků vyletěly tak vysoko. Tady by se dala situace asi docela dobře přirovnat ke změnám cen pohonných hmot. Jakmile se objeví informace o zdražování ropy, ceny paliv vyletí nahoru u většiny čerpacích stanic takřka ihned. Když pak cena ropy klesá, všichni jednohlasně říkají, že se musí nejprve doprodat drahé zásoby. A ty zásoby se i přes skutečnost, že pohonné hmoty jsou dnes pro chod světa stejně nezbytné jako elektřina či jídlo, ne a ne vyprodat.

U pevných disků tomu bude nejspíše podobně, ovšem s tím rozdílem, že bez nákupu pevného disku se člověk obejde poměrně dlouho. Hůře jsou na tom ti, kteří zrovna pevný disk koupit musí. Nastávají dvě možnosti: koupit, či nekoupit. Ta druhá se dělí na počkat a koupit SSD. Neříkejte, že vás nenapadlo, že by z této šlamastyky mohli chvilku profitovat právě výrobci SSD ;-). Jejich ceny jsou sice stále vzdáleny novým cenám pevných disků, přesto by mohly leckoho zlákat a pro jednou nedopřát takovou marži prodejcům, kteří si naskladnili disky lacino a nyní je prodávají za draho („protože záplavy“), a zkusit tentokráte SSD.

Samozřejmě můžeme tady brečet nad rozlitým mlékem, tedy přesněji asi spíše nad rozlitou vodou z řeky Chao Phraya, nicméně dopad na ceny elektroniky asi nebude krátkodobý, protože podle různých zpráv se záplavy nějak ne a ne chýlit ke konci, odhady hovoří o tom, že budou trvat ještě tak měsíc, přičemž zotavení průmyslu z tohoto přírodního živlu si vyžádá dobu ještě daleko větší. Nakonec se v Bangkoku nedělají jen pevné disky, ale i řada další elektroniky, např. Sony zde má závod na výrobu CCD čipů. Jedno je ale jisté: ceny zařízení, jejichž výrobu záplavy narušily, se do „normálu“ letos nejspíše nedostanou. Nějaký čas se na nich také budou podepisovat způsobené škody.

Zaplavená továrna Sony, zdroj: Bangkok Post

Nicméně je tu ještě jedna možnost, a to ta, že ceny u nás mohly vyletět více, než je zdrávo. A protože jsou mnohdy nad úrovní, kdy se disky dostaly na trh, může se stát, že se zhmotní ona pověstná neviditelná ruka trhu a pleskne obchodníky přes ústa nebývale nízkým zájmem o tyto produkty a obchodníci tak budou muset zlevnit na úroveň, u které se už o zdraví hovořit dá. Z tohoto úhlu pohledu tak podle našeho názoru nemá momentálně moc velký význam dělat cenové žebříčky, je minimálně vhodné počkat, až se situace na trhu trochu zklidní a ceny opustí hysterickou špičku.

A co vy, jak jste na tom s plánovaným nákupem pevných disků? Podělte se v diskuzi, popřípadě v anketě.