Není to spíše o tom, že vydavatelská studia už tak nějak nejsou potřeba? Že už doba nazrála, aby tyto relikty analogové doby vinylových LP skončily na smetišti dějin? Je logické, že se jim toto přiznat nechce, kdo by také oželel ty miliardy dolarů, který vydavatelům plynou právě z toho vysávání tvůrčí aktivity ostatních. Už několikrát jsem tu vzpomínal velmi trefného příměru pana Neffa, který řekl, že se vracíme do doby pouličních umělců. Dříve to byla spodina společnosti (mno, ono slovo "dříve" zas tolik nesedí, protože až teprve se začátkem minulého století se začali první vyčleňovat jako celosvětové hvězdy). Takový zpěvák chodil po ulicích a díky svému talentu, ale také hlavně proto, že z toho měl radost, zpíval a lidé ho měli rádi (no, některé zcela jistě také ne). On byl spokojený, že mohl tuto radost rozdat, a když měl velký úspěch, dostal trochu toho jídla, nebo i peněz. Byl to jeho život a tak ho také bral. Byla to odměna za volnost, kterou v té době měl málokdo. Víc nepotřeboval a byl šťastný. Takovým prvním vydavatelem byli ponocní a obecní strážníci. Ti vytrubovali, kdy a kdo do města (vesnice) zavítá. Když jich nebylo třeba, zanikli a dnes opravdu nikomu nechybí. Třeba proto, že tu máme noviny a nyní internet.

A to je to, o co tu běží. V podstatě dnes už vydavatele potřebují jen sběratelé. My ostatní si své kompilace ve velice slušné kvalitě umíme udělat sami, a to včetně bookletu a potisku média. Navíc i s CD-Textem (nevíte, proč dodnes vydavatelé - Sony promine - stále tuhle vymoženost neznají?). Už nejeden umělec a kapela (Metallicu nepočítám) prohlásil, že jemu kopírování a veřejné šíření nevadí. Naopak! Jsou rádi, že se jejich skladby dostanou mezi lidi a ti pak rádi přijdou na jejich vystoupení. A to se obloukem vracíme k úplnému začátku, o kterém jsem psal před chvílí. Domnívám se, že tak je to správné a také praxe ukazuje, že to tak funguje. Stačí se podívat na Rolling Stones, kteří už za rok vyráží zase na další turné. I zde jsou počty jednoduché. Zatímco z desek dostanou jen pár drobných (no ano, někteří pravda více), tak z koncertů inkasují řádově mnohem více. Navíc tu mají ten neopakovatelný přímý kontakt s publikem, bez kterého snad žádný umělec nemůže být.

Další organizací, jejíž smysl mi uniká, jsou hromadní správci autorských práv. Dovedu si představit opodstatněnost patentových úřadů, které jsou jejich obdobou pro průmyslová práva, ale OSA? To mi rozum nebere. Jen si to představte. Majitel rádia nakoupí originální nosiče, za které řádně zaplatí. Za přehrání do éteru ale platí znovu. Pak jsou tu ti, kteří poslouchají. Když je to naneštěstí v hospodě, tak se platí potřetí. No a když si to pak nahrajete, zaplatíte znovu, protože další poplatek je ukryt přímo při nákupu čistého média. A to se ještě účtuje za prodej vypalovačky (kopírky, kazeťáku). To mi přijde už opravdu zvrácené, potlačující jakýkoliv selský rozum. Opět se tu nabízí spousta příměrů, mě se líbí ten s truhlářem. Představte si, že si koupíte židli, ale za každé sednutí na ní mu budete platit poplatek. Ona ta židle je totiž jeho autorským činem, někdy dokonce i uměleckým. A slyšel jste někdo, že by si truhláři stěžovali? Já tedy ne. Kdo navíc vidí do přerozdělování v OSA a jí podobným organizacím, tomu z toho musí být naprosto zle. Je štěstí, že tu už máme nový zákon, který (považte!) dokonce už umožňuje tyto organizace kontrolovat! No já nejsem odborník práva, ale lehké topné oleje to připomíná velmi.

Ovšem jak z toho ven? Optimální by bylo, kdyby se veškerá muzika vystavila na internet a byla zcela zdarma. Kdo by měl zájem, mohl by zajít na koncert, koupil by si tričko, či něco jiného, čímž by dal autorovi na vědomí, že se mu jeho skladby líbí (každý asi pochopí, že i ten autor musí být z něčeho živ a když umře, asi pro něj už nic nesloží). To je pěkná vize, ale opravdu málo reálná. Naproti tomu legální služby pro stahování muziky po internetu jsou možným řešením. Zde se ale domnívám, že by měli jít s cenou hodně dolů. Ta by měla pokrývat jen práci spojenou s distribucí. Na programátory, účetní, webmastery a ty co skladby převádí. Myslím, že 1,- Kč za skladbu by byla akorát.

Kde však řešení hledám stěží, jsou filmy. Stažení filmu na pevný disk už bez CSS a jiných vymožeností, je tak 20 minut, protažení přes CloneDVD, kdy je výsledkem opravdu jen samotný film, bez reklam, výstrah a dalších "nezbytností", může být hodinka (a to dost přeháním). Řekněme i s potiskem tak dvě hodiny práce. Zedník si řekne za hodinu 200 Kč, takže to může být práce tak za 500 Kč včetně média a amortizace PC. Kdyby tedy takový film byl za 500 a méně, už by se kopírování prostě nevyplatilo. Navíc by to bylo s originál bookletem a bonusovým materiálem. Taková DVD ale budete hledat jen stěží a když je najdete, jsou to většinou staré filmy, kde 5+1 zvuk a další nové vymoženosti asi opravdu nenajdete. To by tedy mohla být cesta. Problém mi tu totiž dělají kina. Dobrý poslech, až na to velké plátno, si už nyní totiž může užívat téměř každý přímo doma. Myslím, že doba projektorů i tento jeden nedostatek během pár let vyřeší. Takže zisky z promítání můžeme také pomalu odepisovat. To by ale znamenalo, aby se předešlo nelegálnímu kopírování, že se do distribuce dostane film ve stejné době po celém světě. Že to jde, jsme se už také na několika případech přesvědčili. Regiony jsou tedy naprosto zbytečné, ba řekl bych pirátství podporující. Skromně se domnívám, že kdyby tu byl Pán prstenů s českým 5+1 zvukem, určitě si ho koupím (jako že jsem si pořídil i ten 2+1). To by ale nesměl stát 1200, ale nějakých 500-600 Kč. To ale nestojí, a jsme zase u jádra pudla.

RIAA s jejími praktikami je už naprosto mimo realitu, MPAA má ale ještě možnost se poučit. Zatím se ale poučila jen v hromadných žalobách, což cesta ze začarovaného kruhu není. Zkusme se na tím problémem zamyslet, a hledejme cestu pro filmová studia. Na koncert Warner Bros. totiž asi půjde někdo velmi těžko. S hudbou tu podobnost nehledejme.

V žádném případě si neosobuji patent na rozum, jen mi tato věc nedává spát a zkusil jsem se nastínit celý problém i s možností reálně uskutečnitelného řešení. Otázkou je, jestli to někoho bude zajímat.