Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Jak je na tom H.266 vs AV1? Proč by měli výrobci podporovat navíc ještě H266?
Předpokládám, že v tom pojede "klasická filmová" distribuce, zatímco AV1 bude spíše webová záležitost, byť je to technicky úplně jedno. Takže TV a krabičky k TV budou muset umět obojí. Zase je to alespoň nějaká konkurence, které nutí druhou stranu k větší snaze o zlepšení.
Díky. A omlouvám se za podobný nick, říkali mi tak na střední, nebyl v tom záměr nějaké nápodoby.
Mám to stejně, taky od střední ;), ale na internetu jsem někdy od té doby, co tehdejší Telekom zavedl speciální internetový tarif s 10 (nebo 15) minutovým impulsem. Na BBS) někdy od 92. roku.
Díky za upřesnění, já také začínal na 14kbps modemu, ačkoliv ten byl mého otce, který se k internetu dostal poměrně brzy jako vědec. Na střední jsem šel až v roce 2000.
Že by černý USRobotics?
Uvádí se, že h.266 má o 50 % vyšší kompresi (při zachování srovnatelné obrazové kvality) oproti h.265 a AV1 o 30 %. Ale ta čísla se postupně měnila, třeba u h.266 to ve starších tiskovkách bylo „přes 50 %“, později „téměř 50 %“.
Jirko, napíšeš srovnávací článek ohledně VVC a AV1? Že z AV1 vyhodili ten entropy kodér jsem třeba nevěděl. Má něco takového VVC? Atp. Dík.
Jinak to licencování je celkem přijatelné, ale chápu, že korporace typu Google nechtějí zaplatit ani cent :)
Dobrý nápad! Jsem za!
Nemyslím, že bych byl tou nejpovolanější osobou. Takový článek by podle mě měl zahrnovat srovnání kvality, srovnání nároků na procesor při softwarovém přehrávání a nakonec i snížení zátěže při hardwarové akceleraci, kterou ale v případě h.266 zatím žádné GPU nepodporuje.
> korporace typu Google nechtějí zaplatit ani cent
Problem neni to, ze nechteji platit ani cent. I kdyby Google mel platit 30 mega rocne, tak je to dost mozna mene nez kolik vyhodili na vyvoj AV1, a kazdopadne pro Google jsou to smesne penize. Problem je, ze licencovani neni prijatelne, predvidatelne, ani nic podobneho.
Kdysi jsem cetl o historii H265, a IIRC zacatku byl jeden "patent pool" kde teoreticky mely byt vsechny firmy ktere mely patenty kolem H265, a .... tolik teorie. Pak si par firem reklo, serem na vas, udelame si vlastni patent pool, with blackjack and hookers.... a skoncilo to tak ze jsou tusim 3 pooly, kazdy vybira poplatky zvlast. Konecny stav, z pravniho hlediska, je horici bordel na koleckach.
Jsem zvedav jak tohle vyresi H266.... jo vlastne, co rika internet ?
https://en.wikipedia.org/wiki/Versatile_Video_Coding
"Four companies were initially vying to be patent pool administrators for VVC, in a situation similar to the previous AVC[18] and HEVC[19] codecs. Two companies were later reported to be forming pools: Access Advance and MPEG LA.[20]"
.... mwahahaha takze totalne stejny bordel.
Ale hlavne by to Googla nestálo 30mega ale násobne viac :o)
Takze sa im tie investicie do vyvoja pravdepodobne vratia.
To je šíleně komplexní téma. Ono dost záleží na rozlišení zdroje. Dost záleží i na kvalitě videa zdroje (je 4k video z levného Androidu, je 4k video Panasonicu GH5 a je 4k video z Arri Alexa žejo). To vše jsou významné vstupní faktory do kodéru, u kterého pak záleží na té stovce klíčových kompresních parametrů, resp. volbě daného profilu zpracování (aby to bylo kompatibilní s hw přehrávači). Já bych si na základě pár zkódovaných videí do AV1 netroufl tvrdit vůbec nic oproti x265, protože ono taky je původní AOMedia AV1, Rustovej rav1e, Intelům SVT-AV1. A kódovat do x265 či AV1 video, jehož zdrojem je něco v SD, co už prošlo přes MPEG-4 ASP kompresní algoritmy, nebo kódovat něco v FullHD/UltraHD MP4 z telefonu, nebo kódovat pořádný 4k MOV z bezzrcadlovky, jsou zcela různé věci. Obecně ale pro tyhle moderní formáty (od H.264 dál) víc a víc platí, že zdroj MUSÍ BÝT vynikající kvality, jinak ty kodéry mají tendenci přežehlit jemné detaily, aby ušetřily bitrate. Já kvůli tomu nezřídka dělám to, že záznam v 640×480 upscaluju to aspoň 960×720 s drobným doostřením čistě proto, že tím donutím x265 chovat se ke zdroji trochu lépe. Výsledkem pak je menší video ve vyšší visuální kvalitě (samozřejmě to není žádný zázrak) a menší datové velikosti (řekněme zhruba poloviční až dvoutřetinové, závisí zejména na podílu červené v obraze). Tolik moje amatérský postřehy.
Toto jsou velmi zajímavé poznatky. Určitě bych také ocenil nějaký článek, pokud by se jakkoliv dalo.
Abych to nenechal bez odpovědi: za mě by to znamenalo ŠÍLENÉ KVANTUM práce, kterou mi nikdo adekvátně nezaplatí a už nejsem ve věku a nadšenectví, abych to dělal sám za sebe.
Nelze očekávat větší příjmy od výrobců SoC použitých v TV, SmartPhonech? Těch se vyrábí stovky_miliónů/miliardy ročně a to různými výrobci? Pokud si tedy do nich zmíněný kodek cestu najde.
Qualcomm snad neumístil AV1 dekodér ani do poslední generace Snapdragon 8 Gen 1. :-(
On se Qualcomm celkově musí zamyslet jestli začne něco dělat nebo jen marketingově kecat. Vlajkové lodě v jeho podání mají už poněkolikáté pověst neuchladitelných zmetků. Zmíněná nepodpora AV1 ani na tom nejlepším na nejlepších nanometrech - co to má jako být? Nekoupit Nuvii, tak bych je začal jednoznačně odepisovat, protože Intelovatí, ale narozdíl od Intelu nemají tak silné postavení, takže můžou klesnout o dost rychleji. Nemají tam nějakého nového Inda?
On to může být i jen dočasný bias v relativním hodnocení kvality produktů té firmy. Qualcomm měl skvělou pověst v době, kdy se Mediatek potácel v problémech (tu v éře po nepovedeném 20nm X20 (kde si to i Qualcomm vyžral s modelem 810), na které navázal neúspěšným 10nm X30). Teď naopak MEdiatek už nějakou dobu sílí a Qualcomm už nemá pozici jedničky poté, co Apple šlápl na plyn.
Tak to současné přehřívání je absolutní. Holt v mobilech je mnohem větší problém nahánět výkon frekvencí na doraz. Ani ne tak kratší doba na baterii (jsou lidi, co si připojí kabel), jako mizerný výkon (throttling). Ať si prostě přiznaj, že jim Apple ujel.
EDIT: Některé mobily kvůli Qualcommu nabízí připnutelný větráček :-D
Ale to je obecný problém. Qualcomm to žene na hranu (protože mu nic jiného nezbývá), Intel to žene na hranu (protože mu nic jiného nezbývá). Ale v těch mobilech je to trapné, tohle malé zařízení by nemělo pálit do rukou a už vůbec obsahovat větráček, to je fakt kravina nejvyšší.
> Naopak Van Gogh, který si u AMD exkluzivně rezervoval Microsoft pro Surface, zrušil
https://i.redd.it/6kb65tf7etf71.png
> Pokud jde o licencování pro účely softwaru zdarma,
> pak je hranice ze 100 tisíc posunuta na milion kusů ročně
Bavíme se jen o softwaru zdarma nebo i o svobodném softwaru? Podobné podmínky byly i pro dřívější HEVC a AVC? Ptám se ohledně dopadů na projekty typu x266.
Ten text začíná slovy: „Mezi prvními kompatibilními…“ Zrušení Surface znamenalo, že Van Gogh v té době (přelom 2020 / 2021) dostupný nebyl, takže se nedostal mezi první AV1-kompatibilní systémy.
OK, beru, díky za vysvětlení.
K tomu mému dotazu v druhém bodu - jsou ty popsané poplatkové podmínky pro případného nástupce x264 a x265 likvidační, nebo to tak bylo už i předtím a je to normálně řešitelné?
No nevím... když se mi na Youtube zkompiluje FullHD video do AV1, tak není menší než VP9 a navíc je fakt hnusný a kostičkatý. Takže to tam musím narvat ve 2K aby se to zkompilovalo do VP9. V Handbrake není AV1 ani VP9 menší než H265
Já zatím s ohledem na dobu kódování do AV1 exportuju z Kdenlive do 4k profilu VP9/Vorbis, ač to nabízí i AV1/Opus. Není kam se hnát, byť je velká škoda, že adaptace trhu na AV1 je zpožděná tím mizerným virem.
Jak asi budou měřit počet kusů free software? Zpoplatnění free software je také zajímavý myšlenkový veletoč.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.