MRAM paměťové moduly opět blíže realitě, vědci už umí jet na 2 GHz
S paměťovými buňkami MRAM se to má tak, že existují určité fyzikální zákony, které se dosud nepodařilo „přelstít“. Čas nutný ke změně stavu jedné paměťové buňky MRAM byl doposud 2 ns, jakékoli snahy o zrychlení zápisu narazily na limity dané fyzikálními vlastnostmi buněk ukládajících informaci o stavu na bázi magnetické orientace. Při programování stavu totiž dochází nejen k magnetické stimulaci kýžené buňky, ale také poměrně velkého množství okolních buněk. Tyto stimulace (tzv. „magnetické zvonění“) jsou slabé a odeznívají po dvou nanosekundách, během nich však nemůže být prováděno žádné další programování. Výsledná rychlost je tedy pouze 400 MHz. Všechny dosavadní pokusy o zrychlení vyústily v nepřijatelnou chybovost zápisu.
Vylepšená metoda zápisu využívá tzv. „balistickou aktivaci bitů“ vyvinutou vědci z PTB spočívající v takovém způsobu vysílání magnetických impulzů, které okolní buňky prakticky neovlivňuje. Impulzy zajišťují, aby buňka, jejíž stav je potřeba změnit, otočila svou magnetickou polaritu o 180 °, zatímco buňka, jejíž stav je potřeba zachovat, provede magnetickou otočku o 360 °. V obou případech je magnetizace po odeznění impulzu v rovnováze a nedochází k další stimulaci buněk, Výhoda této metody spočívá právě ve skutečnosti, že funguje i s krátkými impulzy, pouze půl nanosekundy (500 ps). Tím je dosaženo taktu 2 GHz.
Ovšem zde to končit nemusí. Touto metodou lze totiž (na rozdíl od dosavadní) programovat i více buněk současně, čímž se dá řádově zvýšit efektivní rychlost zápisu. S těmito rychlostmi už se může MRAM postavit jako obstojný konkurent i klasickým DRAM pamětem a dokonce i SRAM (ty se používají obvykle jako cache). To vše s jednou nespornou výhodou oproti DRAM a SRAM: po ztrátě napájení se neztrácí datová informace.
Jsme velmi zvědavi, kdy se setkáme ať už s prvními datovými úložišti na bázi MRAM, nebo dokonce paměťmi, což ale bude vyžadovat změnu přístupu ze strany paměťových řadičů, protože ty si budou muset zvyknout na skutečnost, že paměť na ně připojená neztrácí data. Potenciální cílovou aplikací takových pamětí je počítač, který nebude nutné restartovat.