Pokud si zákazník zaplatil za konkrétní rozlišení a Netflix by mu jej nedodal, došlo by k porušení smluvních podmínek. Společnost proto hledala cestu, jak naplnit cíl požadavku eurokomisaře, ale na druhé straně neporušit závazky vůči zákazníkům. Jako nejschůdnější kompromis vzniklo řešení, které zachová rozlišení, jaké si zákazník předplatil, ale sníží datový tok takovým způsobem, aby se v průměru ušetřilo 25 % objemu přenosů.

Netflix toto řešení nezavedl rovnou plošně, ale začal konkrétně tam, kde je infrastruktura skutečně přetížená - v Itálii a Španělsku. Cíle se podařilo dosáhnout během 48 hodin a Netflix po tomto „testu“ zavádí opatření i v dalších zemích Evropy podle toho, jak je ho potřeba.

Snížení datového toku je v 99 % případů po vizuální stránce akceptovatelnějším řešení než snížení rozlišení na 480p, které je samozřejmě provázené ještě větším poklesem kvality, neboť datový tok klesá rovněž. Nižší rozlišení je navíc u některých poskytovatelů implementované jako určitý režim kompatibility, takže může využívat starší kodek, který dosahuje horšího poměru vizuální stránka / objem dat. Neplatí to pro všechny poskytovatele, někteří i nízká rozlišení streamují ve více formátech (byť např. h.265 pro 480p asi nebude široce dostupná kombinace).