Když se v roce 2003 objevily první procesory AMD postavené na mikroarchitektuře „K8“, byl to poměrně velký revoluční krok. Tyto procesory totiž zahrnovaly paměťový řadič a 64bitové rozšíření původně nazývané jako „x86-64“, nyní u AMD „AMD64“ a u Intelu „Intel64“ (dříve EM64T). Pravda, s přechodem na 64 bitů to začíná být horké až nyní, kdy 2 GB operační paměti jsou pro nejnovější systém od Microsoftu optimálním minimem a pro podporu plných čtyř a více (i s grafickou kartou, která ze 4GB prostoru ukrajuje) je potřeba přejít na x64 systém. Intelova Itania s architekturou IA-64 zůstala doménou drahých serverů, když Microsoft definitivně ukončil v roce 2005 podporu „Windows XP 64-bit Edition, Version 2003“ poté, co i firma HP (jeden z tvůrců IA-64) ukončila prodej „pracovních stanic“ postavených na Itaniích.

Současné procesory Phenom X4 stále staví na této staré dobře mikroarchitektuře (tedy „K8“, i když nyní se to díky několika vylepšením už nazývá „K10“ a připravované 45nm procesory pak „K10.5“). To, co přijde po Phenomech, má být však něco úplně jiného, naznačuje Giuseppe Amato, technický šéf přes marketing a prodej v EMEA. „Kdybyste se podívali na příští generaci našich procesorů, zjistili byste, že se to s Phenomy nedá vůbec srovnávat, bude to vypadat úplně jinak.“ Více nechce prozrazovat, jen ještě dodává, že by měla nová architektura vyřešit problémy, o nichž se dnes domníváme, že jsou hardwarovou cestou neřešitelné.

Nyní můžeme jen spekulovat, oč půjde. AMD v příštích několika málo letech vyždímá poslední kus potenciálu z architektury, kterou v trochu jiném kabátě nasadí možná ještě letos Intel (mluvíme o „Nehalemu“, který bude také integrovat paměťový řadič a dostane do vínku komunikační rozhraní podobné HyperTransportu, což je také záležitost „K8“). Zbývá jen doufat, že se AMD té doby, kdy přijde s něčím opravdu novým, dožije.